V nejnovějším EPALE Podcastu Christin Cieslak hovoří s Licínio Lima z University of Minho, Angeliki Giannakopou z EAEA a Davidem Samuelsonem ze Švédské asociace vzdělávání dospělých o dovednostech pro demokratický život: jaké to jsou, a co potřebujeme, abychom je lépe rozvíjeli a jakým výzvám při tom budeme čelit.

Jak definovat dovednosti důležité pro život v demokracii?

David Samuelson představil švédský termín Folkbildning, aby shrnul komplexní koncept demokratických dovedností. Popisuje ho jako koncept, který umožní studujícímu, aby byl schopen porozumět společnosti, pochopit aktuální události a diskuse, a podílet se na nich, a jejich prostředictvím se stal aktivní součástí demokratického života.

Angeliki Giannakopou pak dodala, že při diskuzi o demokracii bude třeba vzít v úvahu i emocionální a sociální procesy. Zdůraznila, že přístup k zásadním demokratickým procesům je důležitý pro udržení „síly lidu“ a že občané musí vědět, jak používat svůj hlas a neustále jej posilovat, aby podpřili demokratické dovednosti ve společnosti.

Pro Licínio Lima jsou demokracie a vzdělání propojeny. Podle jeho názoru nemůžeme dosáhnout demokracie a aktivního občanství bez vzájemnéhoo dialogu, což znamená mobilizaci a demokratický aktivismus. Podle něj je prvořadé naučit se demokracii prostřednictvím demokratického občanství a demokratických forem rozhodování.

Myslet dopředu: dovednosti pro demokratickou budoucnost v kontextu Učení dospělých 

S těmito definicemi pro demokratický život se Christin přesunula k tomu, jaké dovednosti jsou nezbytné pro vzdělávání dospělých a celoživotní učení v budoucnosti.

Angeliki dodal, že dnešní prostředí silně ovlivněné médii přináší mnoho příležitostí, ale také nebezpečí. David pak uvedl příklad pozitivního aspektu sociálních médií, jako je mezinárodní spojení s podobně smýšlejícími lidmi. Mezi zmiňované nevýhody patří nejen zneužití sociálních médií pro xenofobní myšlenky a konspirační teorie.

Angeliki navázala, že mediální gramotnost je tedy na vrcholu seznamu potřebných demokratických dovedností, protože sociální média a umělá inteligence budou mít pravděpodobně do budoucna ještě výraznější vliv na náš život.

Licínio poté na tento seznam přidal sociální a transformační dovednosti a zdůraznil, že pro schopnost lidí získat nové dovednosti je pochopit status quo zásadní.

“Někdy se potřebujeme odnaučit některé věci dělat (…), abychom získali prostor pro nové věci, které se můžeme naučit“.

Podpora dovedností pro demokracii. Příklady dobré praxe

Christin poté požádala hosty, aby představili příklad dobré praxe z jejich země, jak jsou demokratické dovednosti úspěšně podporovány, aby se diskuse zaměřila na praktické důsledky.

V případě Portugalska Licínio uvedl, že vzdělávání a učení dospělých jsou silně spojeny s komunitou hnutí lidového vzdělávání. To pomáhá nezatížit lidi příliš formalizovanými kvalifikačními rámci.

Angeliki zmínila, že Řecko je jednou z mála evropských zemí, která má stále skutečně silný komunitní smysl, pokud jde o politickou aktivizaci a domáhání se demokracie.

“Vidíme lidi, jak jdou po ulicích a inspirují se jeden od druhého.“

Jako příklad dobré praxe podpory demokratických dovedností hovořil David o švédské iniciativě Folkbildning, jejímž cílem je integrovat uprchlíky do švédské společnosti. Folkbildning nezahrnuje pouze nabídku jazykových kurzů, ale také pomoc uprchlíkům při uplatňování jejich demokratických práv.

Překážky, které je třeba překonat při rozvoji demokratického života

Dále se diskuse rozvinula kolem potenciálních překážek, které je třeba překonat, aby bylo možné lépe rozvíjet dovednosti pro demokratický život.

Licínio upozorňoval na nedostatek vzájemnosti a to, že odpovědnost za hledání řešení strukturálních problémů se nachází na individuální úrovni, nikoli na úrovni kolektivní. Zdůraznil potřebu posílit solidaritu a odstranit překážku soupeření a konkurenceschopnosti v kontextu vzdělávání a učení dospělých.

David poté hovořil o problému segregovaných občanských společností a o tom, že v jeho domovském Švédsku, zejména v souvislosti s rostoucím počtem imigrantů, lze pozorovat rostoucí míru xenofobie.

Angeliki souhlasila s pozorováním znepokojivého vývoje, zejména pokud jde o segregované komunity. Dodala, že to platí zejména pro vzdělávací komunitu, která si zakládá na výsadě získávat znalosti. Angeliki zdůraznila, že se stále čeká na odstranění sociální nerovnosti pro dosažení demokratičtějšího života pro všechny, a zdůraznila důležitost výše zmíněné mediální gramotnosti. Také upozornila na nebezpečí jednostranné a pohlcující konzumace médií, která ztěžuje překonání predispozice.

Úkoly EU pro další rozvoj demokratických dovedností

Na závěr diskuse Licínio zdůraznil myšlenku, že samotná demokratizace Evropské unie není ukončená. V neustále se měnícím prostředí v rámci EU a jejích členských států je stále potřeba uvažovat o demokratických dovednostech a podporovat přístup zdola nahoru.

„Musíme zdůraznit důležitost ALE jako procesu demokratického posílení, založeného na občanských hnutích a institucích, nejen na formálním a byrokratickém aparátu“.

Kromě posílení demokratizačního procesu David poukázal na to, že EU by se měla dále internacionalizovat, a jako příklad dobré praxe v této souvislosti zmínil Boloňský proces, který lidem umožňuje získat vzdělání také v zahraničí a připravuje půdu pro mezinárodní publikace.

Jako poslední poznámku k úkolům EU zlepšit rozvoj demokratických dovedností Angeliki navrhovala překonání nerovností, pokud jde o privilegia, přístup a platnost hlasů lidí a jejich požadavků.

Přečtěte si celý přepis podcastu zde

Foto Daniel Lloyd Blunk-Fernández , Unsplash