Foto: NSS EPALE Slovensko, úprava NSS EPALE Česko

Slovensko-česká konference EPALE „Učení se jako cesta ke kritickému myšlení dospělých“

15. květen 2024 se na Slovensku, a asi i v Česku, přidá k datům, které si mnoho lidí bude pamatovat kvůli nešťastné události – pokusu o atentát na premiéra Slovenska. V podstatě okamžitě se začaly objevovat názory, že to je důsledek nenávistné atmosféry a rozdělené společnosti. Je smutným paradoxem, že ten samý den dopoledne se v Bratislavě konala konference o kritickém myšlení a důležitosti vzdělávání.

Důležitost a aktuálnost tématu kritického myšlení je tedy nezpochybnitelná. Dalo by se však říci, že jedním ze závěrů konference je, že kritické myšlení a výchova k mediální gramotnosti samy o sobě nestačí ke zlepšení situace ve společnosti, protože dezinformace, konspirační teorie a rozdělená společnost jsou komplexní problémy způsobené mnoha faktory.

Kritické myšlení a změny ve společnosti

O řadě z nich mluvil ve své přednášce „Co je kritické myšlení a jak závisí na našem hodnotovém založení“ spisovatel a prorektor VŠEM Bohumil Kartous. Jedním z hlavních problémů je podle něj pomalá a nedostatečná reakce společnosti na rychlé změny, které přináší technologický pokrok. 

Dalším důsledkem extrémně rychlého technologického vývoje je rozšiřující se propast mezi generacemi. Rozdílné zkušenosti a dovednosti i vnímání problémů pak vede k nepochopení. Vzájemný respekt, mezigenerační učení, důraz na mezilidské vztahy, hledání společných zájmů a věcí, které různé skupiny spojují, ne rozdělují – to je podle všech přednášejících základ pro kohezi společnosti.

Jsme racionální?

Ještě v nedávné minulosti měl každý člověk v mládí celkem jasnou představu, jak se jeho život bude vyvíjet v kontextu sociálních rolí, vzdělání a pracovního uplatnění. V posledních pár letech se mluví o tom, že jedinou jistotou budoucnosti je nejistota. Na nejistotu a neznámo lidé reagují strachem a přiklánějí se k tomu, co znají a považují za tradiční, vyzkoušené a bezpečné, i když ne vždy racionální. 

Jak zmiňoval další řečník, Matúš Sloboda z Univerzity Komenského v Bratislavě, ve svém příspěvku o ověřování faktů ve veřejném prostoru, lidské myšlení je mnohem méně racionální, než se obvykle domníváme. Ve své knize ‚Myšlení, rychlé a pomalé‘ to popsal nositel Nobelovy ceny za ekonomii, psycholog Daniel Kahneman: mozek reaguje nejdříve na základě emocí a intuice, racionální a logické myšlení vyžaduje mnohem více času a energie. Je proto úplně přirozené, že i vzdělaní lidé často z dostupných informací vyvozují chybné závěry, a je třeba si to uvědomovat.

Přemíra informací

Na tom, že jsme zahlcení množstvím informací, u kterých je navíc v mnoha případech téměř nemožné zjistit jejich skutečný zdroj, se shodli všichni vystupující. Pro tzv. fact-checking je možné používat nástroje a informace, které nabízejí různé projekty a jejich weby, např. Ověřovna Českého rozhlasu, fakescapec.cz nebo demagog.sk. 

A samozřejmě vzdělávání…

Vzdělávání v oblastech kritického myšlení a mediální gramotnosti je důležité na všech úrovních – od vzdělávání pedagogů a lektorů, výuku na školách, až po celoživotní vzdělávání a kurzy pro seniory. Mělo by však jít ruku v ruce s občanským vzděláváním a výukou dalších gramotností a dovedností potřebných pro život v demokratické společnosti. Například je třeba zdůrazňovat, že svoboda je vždy spojená s odpovědností.

Prakticky

Ve druhé části konference, zaměřené na praktické příklady organizací a projektů, které se zabývají dezinformacemi, dostali postupně slovo:

Michal Kaderka, který mimo další aktivity má na starosti projekt na podporu mediální výchovy pro učitele ‚Seznam se s médii‘ a koordinuje vzdělávací program o médiích pro seniory ‚Sherlock Senior‘ (Seznam Zprávy).

Pavol Lacko od září 2019 do prosince 2021 vedl v SGI portál Demagog.sk, který ověřuje fakta, a dnes je školitelem kritického myšlení. Kromě toho se podílí na rozvoji ceny Bílá vrána, ocenění pro lidi, kteří prokázali občanskou odvahu a upřednostnili osobní zájmy ve jménu veřejného prospěchu, hodnot nebo zásad.

Tereza Kráčmarová je pátým rokem předsedkyní spolku FAKESCAPE, který prakticky a hravou formou vzdělává různé věkové skupiny, jak odhalovat dezinformátory, uniknout fake news a nenechat se od někoho napálit. Studovala Žurnalistiku a mediální studia v Brně a magisterskou Politologii. 

Vystupující seznámili účastníky konference se svými projekty a aktivitami, a jak se jim prakticky daří vzdělávat různé věkové a profesní skupiny v mediální gramotnosti a kritickém myšlení.

Panelová diskuse

Závěr konference patřil panelové diskusi na téma „Je kritické myšlení dnes výjimečně nedostatečné, nebo je jeho nedostatečnost nyní výjimečně kritická?“, kterou moderovala Ivana Studená ze Slovenské akademie věd. I ze závěrečné panelové diskuse vyplynulo, že důležitý je důraz na morální hodnoty a snahu o soudržnost ve společnosti. Diskuse se účastnily také pracovnice z Miestne knižnice Petržalka v Bratislavě, které vyzdvihly měnící se význam knihoven jako nových center celoživotního učení pro lokální komunity. Zároveň zdůraznily odpovědnost organizátorů vzdělávání za obsah a dosah jimi pořádaných vzdělávacích aktivit.

Za sebe bych chtěla dodat, že věřit dezinformacím a konspiračním teoriím jsou náchylní lidé, kteří nemají důvěru ve společenský systém, méně důvěřují státním institucím a jejich představitelům (Společnost nedůvěry, projekt iRozhlas). Tito lidé mají často (ne vždy) nějakou negativní zkušenost, někdy jsou jen zklamaní. Měli bychom se více zajímat o to, proč se tito lidé takto cítí.

Autor: Monika Smekalová