European Commission logo
Vytvořit účet
Může vybrat více slov, slova oddělujte čárkou

EPALE - Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě

Blog

Blog

Umělá inteligence otvírá černou skříňku učení

Koncept umělé inteligence podněcuje naši fantazii. Vytvořením stroje, který disponuje těmi nejvyššími lidskými schopnostmi – učení se a řešení problému, je dosaženo nejvyššího bodu lidské vymoženosti. Mohou výukové přístroje nějak změnit samotnou podstatu učení? Udělají z nás nezaměstnané a nešťastné lidi, jak někteří tvrdí? Stane se celoživotní učení díky nim všudypřítomným nebo si ho pro sebe „urvou“ jen ti nejzámožnější z nás? EPALE diskutovalo o významu umělé inteligence ve vzdělávání s Prof. Rose Luckin a Prof. Kend Siau.

Profile picture for user daniela.krtickova.
Daniela Krtičková

 

Artificial Intelligence.

 

Koncept umělé inteligence podněcuje naši fantazii. Vytvořením stroje, který disponuje těmi nejvyššími lidskými schopnostmi – učení se a řešení problému, je dosaženo nejvyššího bodu lidské vymoženosti. Mohou výukové přístroje nějak změnit samotnou podstatu učení? Udělají z nás nezaměstnané a nešťastné lidi, jak někteří tvrdí? Stane se celoživotní učení díky nim všudypřítomným nebo si ho pro sebe „urvou“ jen ti nejzámožnější z nás? EPALE diskutovalo o významu umělé inteligence ve vzdělávání s Prof. Rose Luckin a Prof. Kend Siau.

 

Pro oba tyto vědce může umělá inteligence znamenat značnou demokratizaci ve vzdělávání, pokud tedy bude vyvíjena v úzké spolupráci s pedagogy.

Umělá inteligence: pozorovat a optimalizovat

Podle Rose Luckin přejímá umělá inteligence ve vzdělávání dvě role: vytváří inteligentní infrastrukturu pro učení a věnuje se současným technologiím (smartphony, virtuální realita, roboti atd.), díky kterým můžeme tuto infrastrukturu využívat.

První část, infrastruktura (například online školení díky základním technologiím), vypadá podle Rose Luckin velmi nadějně, vždyť umělá inteligence může osvětlit meta podstatu učení, přičemž odkrývá jeho jednotlivé mechanismy.

                                                           „Umělá inteligence nám ukazuje, jak bychom se měli nejlépe učit, lépe řečeno, jaké úlohy jsou pro nás obtížné a kde excelujeme,“ vysvětluje Rose Luckin.

 

Pokud je stanovení problému v učení jasné, znamená to, že se mohou vyučující pokusit tyto problémy odstranit sami, aby tím optimalizovali kvalitu své práce.  

Umělá inteligence ale může na tyto problematické a obtížné části v našem učebním prostředí poukázat, neboť je schopna analyzovat závěry z velkého množství různých dat u velkého množství studentů. Potom není umělá inteligence jen pouhou učitelkou, ale je mnohem více ostrou pozorovatelkou, přesně jako správná učitelka z masa a kostí a tato role může být mnohem více rozhodující.

Úloha pozorování nevyžaduje vždycky „zalogování“ studenta na nějakém online uživatelském serveru. Zcela naopak: podle Rose Luckin může umělá inteligence nakonec nahradit čas pro offline vyučování.

                                                    „Můžeme pasivně evidovat data díky senzorům nebo kamerám, zatímco se na tomto procesu budou studující sami podílet. Pokud ale uděláme při vzdělávání díky umělé inteligenci všechno správně, získáme k dispozici mnohem více času pro různé aktivity, při kterých nejsou žádné technologie potřeba, jako je tomu například v umění, při sportu a v divadle.“

 

Potom budou studující profitovat z individuálního vyučování, které umělá inteligence umožňuje. Keng Siau poukazuje na to, že z toho poskytovatelé nabídek pro vzdělávání již profitují a dosahují tím obrovských výhod:

„Díky umělé inteligenci mohou zařízením pro vzdělávání klesat náklady za vysoce kvalitní vzdělávání. V důsledku toho může být vzděláváno mnohem větší množství lidí. Z tohoto profitují po celém světě obyvatelé v zemích s nižší kvalitou vzdělávání a především rozvojové země.“

Podle Kenga Siaua se společně vyvíjí větší využití umělé inteligence a specifikace při učení.

„Specifikace učení je jedním z aktuálních výzkumných témat a může zapříčinit i to, že bude vzdělávání působit radost a dokáže lidi zaujmout,“ myslí si Keng Siau.

 

Rozvoj umělé inteligence se dá řídit díky pedagogice

Rose Luckin a Keng Siau vysvětlují, že i když je všeobecné využití umělé inteligence jako podpora při učení ještě v úplných začátcích, počítá se s jejím zásadním celoplošným využitím. Znamená to, že již brzy budeme mít mentora založeného na umělé inteligenci v oblasti celoživotního učení jako stabilního průvodce, jak to navrhuje nakladatelství Pearson? Nebo bude umělá inteligence dostupná jen těm, kteří si ji mohou dovolit?

 

 

Podle Kenga Siau platí při využití umělé inteligence úvodní základní řada nových technologií – inovace, první aplikace, zralost a využití díky masám.

„Nacházíme se aktuálně ve fázi první aplikace. Jakmile budou technologie dostatečně připravené, zvýší se počet jejich využití a sníží se jejich cena.“

Keng Siau doufá, že bude příští trh s využitím umělé inteligence mnohostranný.

„Při využití umělé inteligence se může stát, že bude mít hrstka dobrých programů s umělou inteligencí význam pro určitá témata. Pokud k tomu dojde, bude problematické zajistit rozmanitost a vzájemné obohacování se nápady,“ myslí si Siau.

Umělá inteligence by potom měla být dostupná pro široké masy uživatelů. Podle Rose Luckin může umělá inteligence demokratizovat učební proces, samozřejmě ale s některými výhradami. V široce rozšířené úvodní fázi bude nový vzdělávací materiál správnou kombinací zprostředkování poznatků díky umělé inteligenci a zároveň i díky lidským mentorům.

„Je zde nebezpečí, že se privilegovaní studující dostanou k ideálnímu propojení technologií a lidské interakce, zatímco chudší studenti mohou získat více prospěchu z technologií využívajících umělou inteligenci, ale budou ochuzeni o lidskou interakci,“ varuje Rose Luckin.

Tímto poukazuje Rose Luckin i na další nebezpečí. Rozvoj vzdělávacích aplikací by měl probíhat ve spolupráci s pedagogy, vědci ve vzdělávání a dalšími účastníky.

„Nechceme, aby špatně vyvinuté systémy s umělou inteligencí zmařily budoucí očekávaný profit z těchto technologií.“

 

 

 

 

Siau Keng.

 

Keng Siau je vedoucí Fakulty pro podnikání a informační technologie na Missouri University of Science and Technologie (USA). Jeho oblast specializace je výzkum hospodářských a sociálních účinků umělé inteligence.

Zdroj: archiv Keng Siau

Rose Luckin.

 

 

Rose Luckin je profesorkou v oboru zaměřeném na studující Design Knowledge Lab na University College London. Její zvláštní výzkumný zájem představuje využití umělé inteligence k objasnění učebních procesů a vzdělavatelů.

Zdroj: UCL

 

 


Vraťte se zpět k tématu týdne „Současné vzdělávání: Jak zacházíme s umělou inteligencí?“ a čtěte také ostatní napínavé příspěvky k tomuto tématu!

 


 

O autorovi: Markus Palmén je novinář, autor a producent audiovizuálních obsahů, dále také pracuje na volné noze. Od srpna 2017 je EPALE týmovým koordinátorem pro oblast politiky. Osm let byl Markus šéfredaktorem European Lifelong Learning Magazine (ELM).

 

Login (6)

Komentář

TreeImage.
Ilze Kozlova
Ne, 04/28/2019 - 17:57

Personalizēta mācīšanās, kas pieejama arī mazattīstīto valstu iedzīvotājiem, turklāt mācību spēļošana un daudzveidīgu digitālo rīku izmantošana - tas viss ir tieši tas, uz ko ir jāvirzās 21.gadsimta izglītības sistēmai un no kā nav jābaidās. Pedagoga profesija nekur nezudīs; gudram skolotājam būs prasmes šīs tehnoloģijas vadīt, domāt jaunus risinājumus, integrēt tās skolās. Ieguvēji būs gan bērni, gan skolotāji, gan visa mūsdienu izglītības sistēma!
Login (0)
TreeImage.
Liene Reimane
So, 04/27/2019 - 14:45

Lasot šo rakstu, nonācu pie domas, ka tā īsti MI nespēs aizstāt cilvēku- pedagogu. Saskarsme, dialogi ir nepieciešami cilvēkiem, bērniem, audzēkņiem. MI, manuprāt, drīkst būt palīgs mācību procesā, lai paspilgtinātu mācību vielu, ieinteresētu un aizrautu skolēnus. Kā arī, uzskatu, ka viedierīces, roboti, u.c. tehnoloģijas, kas saistīti ar mākslīgo intelektu, mēdz pievilt, kļūdīties, salūzt tāpēc rodas dažādi jautājumi, piemēram, vai tiešām cilvēki tik ļoti spēs uzticēties rezultātiem, kurus ir veikušas tehnoloģiskas ierīces? Protams, cilvēce bez tehnoloģijām nevar iztikt- tā ir mūsu ikdiena un tehnoloģijas turpina attīstīties un ienākt mūsu dzīvēs. Tomēr uzskatu, ka cilvēkam vienmēr ir "jāstāv" blakus tehnoloģijām, jo tām nav cilvēciskā saprāta. 
Login (0)
TreeImage.
Nikola Treimane
Po, 04/22/2019 - 18:34

Izlasot šo rakstu, es varu teikt, ka manuprāt mums jau ir daudzas jomas kurās MI piemīt. To nevar ignorēt, vai atstāt nepamanītu. Tomēr es uzskatu, ka skolotājs ir vairāk radošs pedagoģiskajā procesā un prot veidot aizraujošas stundas. Es domāju, ka tas arī var attiekties uz skolotāju un skolēnu komunikāciju un saprašanos savā starpā. Radošs darbs ir diezgan izaicinošs priekš MI, bet ne priekš skolotāja. Kaut arī rakstā tiek minēts,ka "Izglītojamais attiecīgi gūst labumu no personalizētās mācīšanās, ko MI padara iespējamu" es uzskatu, ka cilvēks labāk saprot kad viņš uzdod jautājumus un komunicē kopā ar citu cilvēku. Mums ir jāattīst jauno tehnoloģiju izmantošana, bet tai arī jābūt apdomātai līdz galam, jo skolotāju ir grūti aizvietot ja nav visas nepieciešamas zināšanas un komunicēšanas prasmes.

Login (0)
TreeImage.
Sņežana Markova
Ne, 03/10/2019 - 15:32

Mākslīgais intelekts mums ir visapkārt, tas piedāvā iespējas realizēt inovatīvas pedagoģiskās pieejas. Skolotājam jābūt atvērtam pret visu jauno, nepārtraukti sevi jāpilnveido. Bet, lai cik izglītota jaunā paaudze nebūtu tefnoloģiju jomā, ir jāattīsta arī tā smadzeņu puslodze, kas atbild par radošumu un iztēli.
Login (0)
Profile picture for user LauraRapsa.
Laura Rapša
Út, 03/05/2019 - 22:49

Cilvēces augtākā virsotne, tomēr arī bīstams instruments. Piekrītu, tas būtu neatsverams palīgs pedagogam un bērnam, kas ļautu noteikt mācīšanās procesā konkrētus apgrūtinājumus, parādot tos, mēs vislabāk, efektīvāk varētu vadīt katram bērnam individuāli mācību procesu, ar konkrētiem uzdevumiem, kuri tieši rada grūtības un kādos uzdevumos (pēc struktūras u.c.) mēs spējam sasniegt vislabākos rezultātus.
Login (0)

Mūdienās nevaram izslēgt MI no savas dzīves tāpat arī no skolotāju ikdienas. Skolotājam ir jāveido interesantākas stundas, lai ieinteresētu pēc iespējas vairāk skolēnu, un šie būtu rīki, kurus varētu izmantot. Protams jāatceras, ka MI nekad neaizvietos komunikāciju, kritisku domāšanu un saskarsmes mākslu. Cilvēks ir būtne, kurai ir nepieciešama socializācija, tāpēc, manuprāt, skolotāja profesiju nevar pilnībā aizstāt.
Login (0)
TreeImage.
Rūdolfs Pāvulēns
Čt, 02/28/2019 - 15:32

Mākslīgais intelekts jau ir manāms un izmantojams dažādās mācību nozarēs, tas ir labs veids kā papildināt vai nedaudz pamainītu mācīšanās procesu. Dators ir ļoti labs, lai mācītu algoritmu, jo tam ir daudz vieglāk pamanīt kļūdas šādās situācijās, tāpēc noteikti dators ar laiku aizvien vairāk un vairāk parādīsies matemātikā, taču ne līdz galam. Uzskatu, ka skolotājs kā profesija noteikti nekur nepazudīs, jo, lai arī šos algoritmus spēj iemācīt un pārbaudīt dators, skolotājs joprojām daudz labāk spēj pārvaldīt situācijas, kurās netiek iesaistīti algoritmi vai arī situācijas, kuras var ietekmēt ārējie apstākļi.
Login (0)
TreeImage.
Elizabete Eliza Bitane
Čt, 02/28/2019 - 12:26

Šobrīd eju pretrunās.
Līdz šim tika stāstīts, ka pedagogs ir viena no tām profesijām, kas vienmēr būs vajadzīga un nekad neizmirs, tāpēc esmu pārsteigta par MI straujo attīstību pedagoģijas sektorā.
Kā vairums komentāru zem šī raksta, arī es sliecos piekrist, ka pedagoģija ir tā joma, kur bez MI var iztikt. Zinu, ka tehnoloģiju iesaiste ir neizbēgama, taču nedrīkst iet galējībās. Cilvēku par cilvēku padara tieši komunikācijas prasmes. Ja bērniem atņems skolotāju kā personību, bail iedomāties, kādi būs skolēni, beidzot skolu. Manuprāt, tehnoloģijas ir laba lieta, kamēr tā neaizstāj mūsu domāšanu. Smadzenes ir jātrenē, tās nedrīkst aizstāt.
Mani māc bažas, ka tas zinātniekiem šķiet tik normāli un vajadzīgi, tāpēc priecājos, ka MI ieviešana būs cieši saistīta ar pedagogiem un nozares pārstāvjiem.
Login (0)
TreeImage.
Liene Ušvile
Čt, 02/28/2019 - 08:19

Mākslīgais intelekts (MI) kļūst arvien biežāk sastopams tehnoloģiju lietotāju ikdienas lietošanas pieredzē. Domāju, ka lielākā daļa ir pieņēmuši tehnoloģiju attīstības neizbēgamību nākotnē. Tomēr līdz ar digitalizāciju pieaug arī sabiedrības raizes par tās ietekmi un negatīvajām blaknēm, kas skar ar tehnoloģijām pastarpināti saistītus problēmlokus, piemēram, tādas cilvēciskās īpašības, ko nevar ietekmēt mākslīgais intelekts - personības vērtības, pārdzīvojumus, emocionālās noskaņas un tamlīdzīgi. Skaitliski lielā sabiedrības lokā mākslīgais intelekts noteikti ir kā palīdzības rīks, kas ļauj pielāgot informācijas apjoma plūsmu, palīdz to sistematizēt, analizēt, sintezēt. Tas ir tieši tas, kas nepieciešams lielāka apjoma informācijas apguvē. Bet šajā labumā pastāv risks, ka netiek ņemts vērā cilvēka noskaņojums, sensitīvais periods, emocionālās nianses. Tāpēc, manuprāt, ir nopietni vēl jāstrādā pie tā, lai šie riski nepārvērstos par draudiem un vājajām pusēm, kas pazemina cilvēciskās vērtības.
Login (0)

Uzskatu, ka MI nav nepieciešams mācību procesā, jo MI sāks aizstāt skolotāja darbu. Pilnvērtīgam skolotājam ir jāseko līdzi saviem skolēniem, un nedrīkst paļauties ka tehnoloģijas to izdarīs mūsu vietā. Jebkurā gadījumā, manuprāt, līdz pilnvērtīgai MI integrācijai izglītībā paies ļoti ilgs laiks.
Login (0)
TreeImage.
Laura Kalniņa
Čt, 02/28/2019 - 08:04

Es piekrītu, ka mākslīgais intelekts kļūs vēl aktuālāks, jo tehnoloģijas un pieprasījums pēc robotizēta darbaspēka palielinās. Taču, kā jau Rouza Lakina brīdina, “Pastāv risks, ka privileģētākajiem izglītojamajiem būs iespēja saņemt ideālu tehnoloģiju un cilvēku sadarbības produktu, kamēr trūcīgākajiem tiks piedāvāta vienīgi MI tehnoloģija un \loti maz sadarbības ar cilvēkiem”. Šī problēma raisa aizdomas par vienlīdzību un par kopējo sabiedrības attīstību. Ja lielai daļai šīs opcijas būs nepieejamas, kā mēs varēsim viņiem nodrošināt vienlīdzīgu piedāvājumu, kas sniegs tādus pašus rezultātus kā tiem, kuriem šīs opcijas būs pieejamas.
Es novēlu pētniekiem nedaudz aizdomāties par aizvietošanas variantu, kas būtu vienādā līmenī ar MI un kas būtu pieejams visai sabiedrībai.
Login (0)

Manuprāt, uz doto brīdi, tehnoloģijas virzās tikai uz priekšu, un mēs varam novērot, kā tas attīstās, bet tādu intelektu, varbūt nākotnē mums un nevis, lai palīdzētu, jo mēs varam kļūt vēl slinkāki, un pārstāsim domāt vispār.
Login (0)

Chcete jiný jazky?

This content may also be available in other languages. Please select one below
Switch Language

Want to write a blog post ?

Neváhejte tak učinit!
Klikněte na odkaz níže a začněte vkládat nový článek!

Nejnovější diskuze

Profile picture for user MonikaSm.
Monika Smekalová

Důležitost základních dovedností v rámci Evropského roku dovedností

Investice do základních dovedností v rámci Evropského Roku dovedností jsou nutné, aby se jeho cíle splnily.

Více
Profile picture for user MonikaSm.
Monika Smekalová

EPALE Diskuse: Budování inkluzivní jazykové rozmanitosti v Evropě

Učení se cizích jazyků je klíčem nejen pro sociální začlenění, mobilitu pracovní síly, ale také přispívá k soudržné a kulturně obohacené Evropě. Zúčastněte se naší další diskuse a diskutujte o roli jazykového vzdělávání v dnešní Evropě!

Více
Profile picture for user MonikaSm.
Monika Smekalová

Nový web EPALE – problémy a dotazy

České národní středisko EPALE by vás, členy komunity EPALE, chtělo požádat, abyste v této diskuzi sdíleli zjištěné nedostatky nebo vaše dotazy, týkající se například vkládání nového obsahu na platformu.

Více

Latest News

Evropská jazyková cena.
Blog

Evropská jazyková cena Label

Ocenění udílené výjimečným a inovativním projektům v oblasti jazykového vzdělávání. Přihlášku může...

Profile picture for user MonikaSm.
Monika Smekalová

Nadcházející události