Poslední desetiletí nebyla jednoduchou periodou v historii Evropské unie. Co nyní nacházíme v klíčových tematických bodech evropských podporujících programů, je pokus zabývat se četnými výzvami posledních let stejně jako obecně strukturovanými problémy evropských států.

Není se tedy čemu divit, že v programových prohlášeních nacházíme právě tyto čtyři priority, podle kterých se musí řídit všechny projekty, a to jsou:

• Inkluze a rozmanitost
• Digitální změna
• Životní prostředí a boj proti klimatické změně stejně jako
• Podíl na demokratickém životě, společné hodnoty a občanská angažovanost

Tyto priority zastupují čtyři velké kreativní prostory, ve kterých spočívá velká potřeba jednání: společenská nerovnost, tlak na modernizaci, globální oteplování a demokratická krize, která se ukazuje v politické rozmrzelosti a ještě hůře v dezinformacích a radikalizaci. Tyto čtyři priority by měly přispět k tomu, aby mnohé projekty, které jsou tímto programem podporovány, vedly do správných kolejí a aby se zásadně vypořádaly s výše zmíněnými problémy. I když se jedná o čtyři odlišné problémy, nesmíme zapomínat, že se jedná o důležité průsečíky mezi aspekty. Tak například je třeba zavést důležitý aspekt digitalizace inkluze znevýhodněných lidí a rodin, aby z digitální změny nebyl atribut privilegovaných skupin obyvatel a nebyla tím ještě více zhoršena sociální nerovnost. Další komponenty digitální změny jsou zacházení s digitálními médii ve smyslu chytrého využití, ale také s ohledem na kritickou evaluaci informačních toků, které se rovněž týkají oblasti participace, protože aktivní občanství s sebou přináší masivní dezinformace. Participace má ovšem mnoho co nabídnout a boj s klimatickou změnou je toho jistě dobrým příkladem, především když vidíme, jaký vliv může mít obyvatelstvo na politiku a jak podporuje demokracii. V souvislosti s klimatickou změnou musíme vidět digitalizaci jako jeden ze základních prostředků, jak se efektivně vypořádat s globálním oteplováním, a tím zjednodušit procesy a zajistit, aby se nejrůznější mobility mohly uskutečňovat v online prostředí. Participace je konečně využívána k informování obyvatelstva o všech aspektech demokracie a k vyvolání nadšení, a pokud je to možné i k zapojení všech lidí, čímž bude zajištěno přímé propojení s inkluzí a rozmanitostí.

Ostatně je na programu dne i další téma a to je vypořádání se  a zpracováním doby pandemie. Se začátkem nového roku nebyla splněna mnohá očekávání ve vztahu ke koroně. Počty případů stoupaly a změna koronavirových opatření nebyl prozatím v dohledu. Postupem se času se ale situace stabilizovala a velmi rychle byla zrušena téměř všechna koronavirová opatření. Ačkoliv je budoucnost stále ještě nejistá a další mutace koronaviru nejsou poraženy, mohlo být dojít k úplnému zrušení všech opatření.

V každém případě nechala pandemie ve společnosti zcela jasnou stopu a během dvou let způsobila ve společnosti mnoho nerovností. Nerovnost vzniká mezi sektory na pracovním trhu, mezi společenskými vrstvami a v neposlední řadě mezi generacemi. Opatření, která byla zaváděna jako odpověď na  zdravotní nebezpečí nemoci, by měla chránit tu část společnosti, která není schopná se sama pandemii ubránit. Ochrana jedněch ale zároveň znamená i křivdu pro ostatní.

Mladí lidé těmito omezeními trpěli obzvláště. U této skupiny lidí se jedná o důležité roky jejich vývoje. Socializace, objevování sama sebe bylo těmito opatřeními silně omezeno. Tato skutečnost nebyla představitelům evropských států přímo známá, ale postupně se projevovala. Pro Evropskou komisi je na prvním místě potřeba jednat. Nemůžeme mladým lidem, kteří díky pandemii trpěli, vrátit zpátky dva roky života. Místo toho ale můžeme možná konečně vzít v úvahu jejich obavy a začít se jimi zabývat.

V roce 2022 byl proto vyhlášen 6.prosinec 2021 jako Evropský rok mládeže. [1] Evropská komise díky tomu chce:

• Uznat a podpořit generaci, která díky koronavirové pandemii trpěla nejvíce a nabídnout jí ve formě ekologické a digitální změny nejen nové perspektivy a šance, ale také novou naději, sílu a důvěru
• Všem mladým lidem, především těm s malými šancemi ze znevýhodněného prostředí, z venkovských a odloučených oblastí nebo také skupinám, které potřebují ochranu, chce dodat odvahu občansky a politicky se angažovat
• Rozšířit možnosti, které EU politika mladým lidem nabízí – ve smyslu jejich osobního, sociálního a odborného dalšího rozvoje. Evropský rok mládeže je doprovázen využitím NextGenerationEU, což slibuje cenná pracovní místa a rovněž i nové možnosti vzdělávání a dalšího studia.
• Čerpat inspiraci z činorodosti, představení a přesvědčení mladých lidí, aby bylo dosaženo smluvní hodnoty stanovené na konferenci k budoucnosti Evropy a k jejímu novému oživení.[2]

Samozřejmě zde vyvstává otázka, jak můžeme tyto čtyři priority sjednotit. Jsou všechny tyto priority pro mladé lidi relevantní? Ano, absolutně, v jistém smyslu dokonce ještě mnohem více než pro straší generace, protože mladí lidé musí žít se změnami společnosti delší dobu a částečně se v mnohých ohledech přizpůsobit i jiným skupinám společnosti.

Digitální změna je pro mladé lidi důležitou prioritou, protože díky ní je jim přibližována politika jako stávající realita. Mnoho mladých lidí využívá počítače, chytré telefony nebo tablety a to ve velké míře a již disponují digitálními dovednostmi a umějí používat všechna možná moderní zařízení. I když jsou mladí lidé stejně jako ostatní vrstvy obyvatel zranitelní, pokud se jedná o zodpovědné využívání médií nebo o kritické zhodnocení informací, přijdou děti a mladí lidé s těmi faktory do styku mnohem dříve. To všechno jsou aspekty, na kterých můžeme pracovat společně s mladými lidmi.

Důležité je ale zároveň všechno propracovat společně, protože účast na demokratickém životě, společné hodnoty a občanská angažovanost vycházejí ze spolupráce. Nestačí o těchto hodnotách pouze vyprávět nebo je zažívat (pokud to tedy vůbec činíme). Mnohem více musíme prožívat tyto aspekty společně, abychom došli k vnitřnímu pochopení, z čehož mají prospěch všichni zúčastnění. Je cynické vyprávět mladým lidem, jak důležité jsou základní demokratické hodnoty, musíme je na vlastní kůži nechat zažít, jak nedemokratická naše společnost vlastně je. Mladá lidé mohou poslouchat o demokracii, ale ve škole ji zažijí jen málokdy. Také při studiu nebo v pracovním životě mají jen malé šance demokracii zažít. Pokud by měli být mladí lidé aktéry změny, musíme je přitom mnohem více podporovat.

Životní prostředí a boj s klimatickou změnou jsou pro mladé lidi důležitá témata. Žádná jiná část obyvatelstva nebude díky klimatické změně tolik trpět. Není tedy divu, že právě mladí lidé podporují paradigmatické změny v politice. Hnutí Frydays-for-Future se postaralo o rozruch a ukázalo, jak mnoho společenských impulzů může vzejít od mladého obyvatelstva. Evropský Green Deal není jedinou jistou odpovědí na existenční změny v evropské politice. Samozřejmě se vždycky dá udělat mnohem více, ale nebude to stačit, pokud bude sama jediná Evropa bojovat proti globálnímu oteplování. Je to zásadní úkol pro celou společnost a pro mladé lidi obzvlášť.

Inkluze a rozmanitost mají pro sektor mladých lidí zvláštní význam, protože se zde můžeme poučit z dlouhodobých zkušeností a expertíz. Již programu Mladí v akci, předchůdci programu Erasmus+ v oblasti mládeže, se v letech 2007-2013 zúčastnilo asi 800 000 mladých lidí, z nichž asi 24%, to znamená 200 000 účastníků, bylo ze znevýhodněného prostředí.[3] V programu Erasmus+ v letech 2014-2020 bylo průměrně 11,5% účastníků ze znevýhodněného prostředí. Ostatně mezi obory existují zřetelné rozdíly. V oblasti mládeže bylo až 30% účastníků ze znevýhodněného prostředí, což znamená nárůst skoro o 6%.[4] Inkluze a rozmanitost jsou důležitá témata pro celou společnost, ale oblast mládeže má zřetelný náskok před ostatními obory. Z tohoto důvodu se dá vybudování vztahu k mládeži považovat za klíčovou prioritu.

Z výše jmenovaných vztahů s přihlédnutím k hlavním prioritám je v podstatě důležité, vybudovat mladým lidem prostor v politice a společnosti. Neboť mladí lidé jsou jistě jedinečnou součástí obyvatelstva s vlastními tendencemi a potenciálem. Je tedy dobré a správné pracovat na společenských tématech společně s mladými lidmi, protože generace, které přijdou po nás, se o nás musí dozvědět. Ale zároveň nesmí být skryt samotný význam starších generací. Zapojení mladých lidí je investicí do jejich budoucnosti, ale také do budoucnosti naší vzájemné společnosti.

O autorovi:

Eric Fryns studoval staré orientální jazyky a literaturu na UCL „Université catholique de Louvain“ v Louvain-la-Neuve v Belgii se zaměřením na klínové písmo (arkádské a chetitské) a klasický starověk (latinu a starořečtinu). Jeho cesta dále vedla do parlamentu Německy mluvící společnosti v Belgii, dokud v roce 2013 nezačal pracovat v oddělení Jugendbüro DG. Zde je mimo jiné zodpovědný za kontrolu projektů Erasmus+ a programu  Evropského sboru solidarity (ESK). Jeho hlavní úkol je analýza a ocenění Erasmus+ a ESK projektů v rámci Německy mluvící společnosti. Vášnivě se zabývá mnoha tématy souvisejícími s jazykem a historií.

Další články od stejného autora:

• Von der Information zur Revolution - Wie durch die Digitalisierung ein neues Zeitalter aufkam
• Sprache - Vergangenheit, Gegenwart, Zukunft
• Kultur - Bedeutung, Erbe, Gesellschaft