Využití rostlinných a živočišných zbytků a odpadů jako alternativního zdroje energie bylo dalším dílčím tématem k řešení v našem projektu jako příkladu dobré praxe. Tohoto úkolu se velmi dobře ujala španělská partnerská organizace Magenta Consultoría Projects S.L.U, která připravila velmi zajímavý a k tématu velmi přínosný program.

Jako první organizaci jsme navštívili Lombriastur (Grao), která se specializuje na výrobu ekologického hnojiva a transformaci kompostovaného hnoje dobytka na humus pomocí kalifornských žížal. Žížaly výborně zpracovávají organické zbytky, které přeměňují na organickou hmotu bohatou na huminové kyseliny a cytokininy, proto velmi příznivě ovlivňují úrodnost půdy.

Lombriastur patří mezi jediné organizace v Asturii, která se zabývá cíleným chovem žížal kalifornských přes více než 30 let. Na ploše o výměře 1,5 ha se rozloženo 41 pasů s propustnou folií na vodu. Pro získání 300 t humusu je nutné zpracovat 1000 tun hnoje. Zpracovaná oranická hmota se posléze vysušuje ve skleníku tak, aby obsah vody v humusu nebyl vyšší než 40 %. Tento proces trvá v letním období zhruba 5 dní, v zimním až 3 týdny. Finální dosušení probíhá pomocí sušičky, která humus uměle dosuší. Teplota této poslední faze výroby nepřesahuje 60 stupňů, aby nebyla porušena přirozená mikrobiologie humusu. Humus je možné skladovat max. po dobu jednoho roku na stinném místě.

Díky zapracování takového humusu do půdy dochází k ovlivnění jejích fyzikálních, chemických a biologických vlastností, které zlepšují její vlastnosti a utvářejí její strukturu vhodnou pro růst rostlin, jejich ochranu před působením toxických látek. Humus rovněž udržuje stabilní vodní a teplotní režim půd, čímž umožňuje rozvoj a pozitivní vliv edafonu. Dostatečné množství humusu v půdě zajišťuje žádanou absorpci vody a zejména podél záplavových území může snižovat riziko zaplavení obytných zón.

Pellets Asturias (Tineo)

Pelety jsou univerzální palivo, které můžete použít na vytápění různých typů objektů, jako jsou rodinné domy, chalupy, bytové domy, penziony, restaurace a další zařízení. Pelety jsou slisované piliny, které se stlačí a teplem se spojí. Pelety vyrábějí lisováním odpadních pilin, jsou ekologické. Nejkvalitnější pelety jsou z pilin, které jsou zbavené kůry.

Ve Španělsku v oblasti Asturia je firma Pellets Asturias, S.L. jediná a pracuje zde 6 zaměstnanců na 3 směny, 1 technik a administrativní pracovnice. Celý výrobní proces je plně automatizovaný. 

Z ekologického hlediska dochází procesem výroby pelet k maximálnímu možnému využití biomasy dřevin a předchází se vzniku nevyužitých biologických odpadů. Velmi zajímavé bylo sledování celého zautomatizovaného procesu přímo díky výkladu pana ředitele. Mohli jsme tak vidět celou výrobu pelet detailně a z různých úhlů, což dokreslovalo pohled na tuto prospěšnou výrobní činnost.

eMULA project (Cabrales)

Hospodaření v oblasti národního parku Picos de Europa bylo pro nás velmi zajímavé. Firma eMULA byla zřízena regionálním úřadem za účel využití hnoje vyprodukovaného chovem krav, koz a ovcí. Zástupce firmy nám představil projet, který je založený na tradičním využití a úpravě hnoje do finální kompostové podoby. Firma odebírá 3x denně hnůj od 3000 dodavatelů a ke kompostování zároveň využívá i dřevěné zbytky z těžby lesy, což zvyšuje absorpční kapacitu. Masný dobytek se většinou pase volně v přírodě, kde bohužel čelí většímu nárůstu počtu volně žijících vlků, kteří farmářům způsobuji nemalé ztráty.

Mléčný dobytek je založený na tradičním střídání pastvin v blízkosti farmy. Vlastní výroba kompostovaného hnoje spočívá v promíchávání všech druhů hnoje, aby odběratel získal vždy stejnou kvalitu a absorpční kapacita kompostovaného hnoje byla maximální.

V této krásné oblasti jsme měli možnost navštívit i místního farmáře, který je zapojen do projektu a chovem koz a ovcí přispívá jako dodavatel hnoje k produkci kvalitního ekologického kompostu. Přínosné pro nás bylo i vidět výrobu kozích a ovčích sýrů v - queseria „El Cabriteru Arena de Cabrales“ a místní muzeum výroby sýrů tradičním způsobem.

Stádo v„El Cabriteru“ tvoří asi 150 koz Murciana a 250 ovcí Lacaune. Jejich potrava je pečlivě udržována, skládá se v podstatě ze suchého krmiva, většinou vojtěšky a některých obilovin. Majitelé se starají o dobré životní podmínky zvířat a umožňují jim získat mléko nejvyšší kvality, ze kterého vyrábí své sýry. Sýrárna „El Cabriteru“ začala vyrábět sýr v roce 2016. Po deseti letech jako producenti ovčího a kozího mléka se rozhodli udělat skok a přeměnit mléko svých koz a ovcí na svůj vlastní sýr.

Sýrová mlékárna „El Cabriteru“, která se nachází v regionu Asturias, regionu známého svou rozmanitostí plísňových sýrů, se neomezila na výrobu sýrů DOP, ale šla ještě dále vytvořením 3 typických sýrů, mezinárodně oceněných v roce 2016 (začátek sýra výroba) a v roce 2021 opět v kategorii modrých sýrů soutěže „world cheese awards“ jsou všechny jeho sýry vyráběny ze syrového mléka z jeho stáda, a to ve třech různých variantách: syrový sýr z ovčího mléka, syrový sýr z kozího mléka a syrový sýr ovčí a kozí mléko. Skupinu přijal a doprovázel majitel, který během návštěvy pečlivě vysvětlil celý proces chovu zvířat i výrobu produktů a zpracování vyprodukovaného hnoje v návaznosti na projekt firmy eMULA.

Zdejší muzeum modrého sýra, carables, z kozího, kravského a ovčího mléka nám poskytlo ucelenou představu o historickém způsobu výroby tohoto tradičního sýra.

Ve španělsku je tak znát větší harmonie v přírodě, tím i větší biodiverzita a to jsme byli v severních průmyslových oblastech země.

Rovněž návštěva botanické zahrady Jardín Botánico de Gijón bylo pro nás velmi přínosné. Zde jsme mohli vidět typické rostliny a dřeviny běžné pro oblast Asturie, které se využívají jako jedna ze složek pro výrobu kvalitního kompostu a biomasy. Výborné bylo i blízké napojení na tamější Univerzitu s přírodovědeckým zaměřením, kteří zahradu využívají pro své výzkumy a poznatky.

Návštěva muzea „Cider Museo“ byla skutečným zážitkem. Nejen že jsme měli možnost poznat historii výroby a technologii tohoto tradičního a světově známého moku, ale i způsoby nakládání s rostlinným odpadem vniklým zpracováním jablek. Tradiční výroba tohoto nápoje prostřednictvím historicky neměnných postupů doprovázených historicko-kulturními „událostmi“ posiluje vztah lidí k místu a její krajině. Obě lidské činnosti podporují mezigenerační vazby a tím předávání tradičního hospodaření v krajině, které je šetrnější než v případě konvenční produkce. Extenzivně obhospodařovaná krajina, ve které se nacházejí sady sloužící k produkci jablek na výrobu cideru vytváří ideální podmínky pro ekologicky náročné druhy rostlin i živočichů.

Závěr:

Asturie je oblast Španělska, kde se vyskytuje poměrně velké množství srážek v průběhu celého roku, a to díky poměrně vysokému pohoří národního parku Picos de Europa a blízkosti moře. V této oblasti jsou půdy využívány převážně k chovu hospodářských zvířat, tak zpracování chlévského hnoje je jedenou z využitelných komodit pro zpracování kvalitního kompostu a jeho exportu především do dalších oblastí Španělska. Vzhledem k současným změnám klimatu je žádoucí, aby došlo k rozšiřování technologií zpracování hnoje za hranice Asturie. Kvalitní kompost získaný z odpadních produktů živočišné výroby může pomoci čelit klimatickým změnám, zejména pomoci se zadržováním vody na zemědělsky obdělávaných půdách.

Díky svým přírodním krásám je oblast Asturie právem považována za španělský ráj.