Velká vlna propouštění? Opravdu?
Z němčiny přeložila Jana Guličuková
Jaký vliv má propouštění na obecnou zaměstnanost a vzdělávací politiku?
Není snad jediné vysílání zpráv, které by se toho netýkalo! Neexistují snad žádné noviny, které by k tomuto nezveřejnily aspoň jeden článek! Tak slýcháme nespočet zpráv o lidech, kteří „raději nepracují, než by na pracovišti trpěli“. Jde o snahu médií překonat nedostatek zpráv během letních prázdnin? Je to mediální převrat nebo rušivý element, jak ještě zvýšit už tak v současnosti panující nejistotu? Ukázání citelného strachu ve společnosti, která pochybuje o své schopnosti obstát při všech změnách: trvající pandemie, válka na Ukrajině, mezinárodní hrozby, účinky globálního oteplování na naše životy, inflace, která ovlivňuje život každého jednotlivce. Když se podíváme blíže, můžeme jen stěží doufat v nějaké celosvětové sbližování. Protože co mají společného zaměstnavatelé v USA, kteří filmují svoje výpovědi a sdílejí je na sociálních sítích s mladými inženýry, kteří se při převzetí svých diplomů raději rozhodli vydat jinou cestou, než je každodenní chození do práce, které podporuje klimatické změny a zvětšuje sociální nerovnosti. Přesto má tato cesta mnoho znaků a vyvolává řadu otázek.
Jeden znak znamená potíže při zavedení
Problémy při uvádění pracovní síly do praxe se objevují ve všech oborech. Poslední BMO šetření, které bylo zveřejněno díky Pole Emploi v dubnu 2022 potvrzuje, že šance na zaměstnání ve Francii neustále rostou (+12%), ale také to, že pravděpodobnost získání práce je stále těžší a je rovněž velmi vysoká (+58% zaměstnavatelů tomuto věří). Paradoxně pro řadu ekonomických činností, které jsou pro tento růst (a s tím spojené problémy) nevyhnutelné, není tak snadné najít zaměstnavatele. Je zřejmé, že se všechna tato tvrzení a data dají využít jen s velkou opatrností. V aktuálních zveřejněních DARES se říká, že: „V současné době je počet zaměstnaných lidí tak vysoký, aniž by toto bylo novinkou nebo s ohledem na ekonomickou situací nečekané.“ Tento vývoj odráží dynamiku pracovního trhu a situaci, do které obchodní síla ve prospěch zaměstnavatelů směřuje.“
Přesto zde vyvstávají některé otázky: Co jsou společní jmenovatelé těchto fenoménů a co vypovídají o vztahu jednotlivce k budoucnosti, k práci a ke kariéře? Jaký vývoj se dá očekávat a jaké následky tento fenomén má přímo nebo v dlouhodobém horizontu? Jak může zohlednit veřejná politika zaměstnanosti a vzdělávací politika tento vývoj s ohledem na začlenění?
Jaké probíhají transformace?
Ve stanovisku EWSA (Conseil Économique social et Enviromental) na téma „Problematické kariéry“ z ledna roku 2002 se hned v úvodu říká: „Pandemie přinesla nové faktory, které zesilují napětí na pracovním trhu. Hledání smyslu a způsobu práce, snaha mnoha zaměstnanců o lepší kompatibilitu soukromého a rodinného života a angažovanosti ve spolcích, se již projevuje v krizi zdraví.“
Jako ozvěna těchto prohlášení stojí otázka smyslu práce probíraná v kontroverzní knize již zemřelého autora Davida Graebera a jím pojmenovaná tzv. Bullshit-Jobs. Toto již dávno není otázka bohatých lidí, kteří si mohou dovolit svoji práci zpochybňovat. Tento problém proniká do všech generací, do všech sociálních a kulturních rovin. Provokativně mluví kniha o zaměstnancích „kteří jsou nuceni k tomu, aby svůj život věnovali nesmyslným a nezajímavým úkolům, zatímco jsou si vědomi povrchnosti svého přispění společnosti.“ Mohli bychom dále o tomto zevšeobecnění a o této radikální pozici mluvit, ale společným jmenovatelem se zdá být hodnota práce, způsob, jakým na ni každý z nás nahlíží, její obsah, s ní spojené životní podmínky, ale také (a to je dnes mnohem zřetelnější) jakým způsobem přispívá společnosti (a nejen jaký umožňuje osobní úspěch a seberealizaci). I zde je třeba mít se na pozoru. Dnešní nerovnost může tento stav především v situacích velké nejistoty velmi rychle zvrátit. Tento trend můžeme pozorovat v celé Evropě.
Velká vlna propouštění: proces pozvolné „dezertace“?
Potíže při zaměstnávání lidí nejsou tím jediným znakem. Již mnoho měsíců má mnoho vzdělávacích a pracovních organizací problémy získat své cílové skupiny. Přestože existuje mnoho nabídek, které jsou velmi kvalitní a často relevantní, pokud se jedná o ulehčení přístupu k zaměstnanosti. Děje se tedy něco zcela jiného.
Tato „dezertace“ souvisí nejen s mobilizovanými prostředky ale také s kvalitou a relevantností nabídky. Všechny tyto prvky se obecně týkají veřejnosti. Pro odborníky pracující v tomto oboru to znamená úplné pochopení situace i okolností, ale také integraci tohoto do mnohem déle trvajícího a progresivního procesu odloučení, ztráty důvěry ve vedení a selhání využívání vlastních práv. Již mnoho let existuje mnoho institucí, především v rámci specifických opatření, které byly vytvořeny po celé Francii v rámci programu k investicím a kompetencím. Toto téma zahrnuje otázky integrace, které se nedají zredukovat pouze na samotné aspekty zaměstnanosti a vzdělávání.
Nové uspořádání mocenských vztahů? Nová forma poklesu transakcí
Platí také, že napětí v práci mění mocenské vztahy. Pokud se na to podíváme z historického hlediska, umožňoval přístup k mnoha programům stále větší výběr, při kterém byla jasně stanovena kritéria jednotlivých zařízení. Tato více či méně silná selekce generovala praktické pochopení situace, přičemž zodpovědnost za rozhodnutí a argumentaci byla na straně cílové skupiny, která musela být (někdy s podporou) přesvědčivá, aby získala svoji šanci. Dnes se přesunuje moc ve prospěch zaměstnance, jak vyplývá z DARES výsledků. To také znamená, že zařízení a jejich pracovníci se musejí přibližovat lidem, aby lépe pochopili jejich potřeby, přání a využití. Krátce řečeno aby byl znovu obnoven vztah, kde budou mocenské vztahy vyrovnané a předpoklady a požadavky nebudou tím jediným filtrem.
Otázka přístupu?
Tato nová forma navázání vztahu znamená s ohledem na vyvíjející se a nepředvídatelný trh nepochybně více než jen rekrutovat nové lidi pro jednotlivá odvětví, hledat odborníky a také to neznamená měnit povolání poradce na sociálního influencera, který se pokouší chytit cílové skupiny a „uzavřít je do své vlastní sítě“. Takto pochopená strategie má jen málo šancí na úspěch. Ale také to neznamená, že přestaneme chápat, že jediná páka k akci je „vytvoření atraktivity pro chybějící profese“ – to je jen velmi směšný důvod k tomu, pokud se podíváme na celkový objem práce ve stavebnictví a jen malé působení adekvátních odborníků v posledních několika desetiletích.
Tyto nové formy bezpochyby vyžadují zaměření se na řadu bodů a dodržování podmínek:
- Uznat osoby jako majitele zdrojů (a nefiltrovat je jen na základě předem stanovených požadavků při jednání)
- Význam nových míst a prostorů pro tuto mediaci. Jde o nalezení vhodného prostředí, kde budou mocenské vztahy nově vybalancovány
- Považovat práci za trvalou zkušenost kompetenčního rozvoje, což předpokládá jednotnost v otázkách kvality pracovního prostředí (lidské, pedagogické, materiální) a zamýšlet se o možnostech přispění každého jednotlivce
- Mobilizace všech aktérů v komplexním teritoriálním ekosystému, kde budou priority jednotlivce někdy v rozporu s očekáváními druhých
Všechny tyto vzájemně propojené faktory nemůžeme již déle opomíjet. Nejde jen o to nekonečně používat tu stejnou páku a dělat přitom stále to stejné: náročnější vzdělávání, více podmínek, které se zaměřují na chybějící profese, více sociálního tlaku na lidi, kteří hledají zaměstnání, větší důraz na výsledky poradců a vzdělavatelů: neboť tímto způsobem hrozí ještě větší nebezpečí, že vznikající praskliny budou stále větší.
Bezpochyby jde o vybudování kolektivního vztahu důvěry, který již dále nevyžaduje kontrolu, ale naopak poskytuje prostor pro debaty o kontroverzních tématech, aby bylo slyšet, co kdo říká, jak kdo co zažil a kde kdo stojí. Jen za těchto předpokladů je možné vyvarovat se kolektivnímu strachu. Může nás přitom inspirovat mnoho zkušeností z Francie a z Evropy. Jistě se k tomuto tématu ještě vrátíme v některém z následujících blogových článků.
Andé Chauvet
https://dares.travail-emploi.gouv.fr/publication/la-france-vit-elle-une-grande-demission
https://statistiques.pole-emploi.org/bmo
https://www.lecese.fr/sites/default/files/pdf/Avis/2022/2022-01_metiers_tension.pdf
http://www.editionslesliensquiliberent.fr/livre-Bullshit_Jobs-578-1-1-0-1.html
https://reporterre.net/Comment-la-desertion-gagne-la-France
