Jednou z institucí sledujících nejnovější trendy v ČR i zahraničí je EPALE – Elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě. Ta je nejen neustále monitoruje, ale i publikuje na svém webu, případně prezentuje na nejrůznějších akcích pro vzdělavatele dospělých a další odborníky. Jednou z možností seznámit se s tím, co „frčí“, jsou tradičně regionální semináře EPALE. Na jaře se konaly na Štiříně, v Brně, Hradci Králové a Děčíně, na podzim nás čekají Karlovy Vary, České Budějovice, Liberec či Ostrava. Letos se semináře konají pod výstižným názvem „Vzdělávejte moderně“, protože právě změny v lektorské práci jsou, tak jako v jiných odvětvích, nutné, ale jen minimum z nás s nimi umí skutečně efektivně pracovat.

EPALE spravuje v České republice Dům zahraniční spolupráce (DZS), pod který spadá i známý program ERASMUS+. A rok 2017 je pro DZS významný, neboť Evropa slaví 30 let existence tohoto programu. V průběhu 30 let se program stal součástí vzdělávacího programu Socrates (1995), Programu celoživotního učení (2007) a programu Erasmus+ (2014). Postupně se rozšířil o mobility učitelů, vzdělavatelů i víceleté mezinárodní projekty spolupráce mezi školami a vzdělávacími organizacemi. Zahrnuje formální i neformální vzdělávání. A jak je na tom s financováním? „Celkový rozpočet Erasmus+ s téměř 15 miliardami je navýšen o 40 % proti předchozímu období. I v oblasti vzdělávání dospělých došlo k výraznému navýšení rozpočtu pro rok 2017 téměř o 44 %“, sdělila Jitka Morčušová z DZS.

Jaké jsou tedy hlavní trendy ve vzdělávání dospělých současnosti? Na tyto otázky na semináři postupně odpovídalo několik odborníků na různá témata, vějíř informací tak byl skutečně široký a zahrnul jak prezenční kurzy a možnosti zvýšení jejich atraktivity, tak i distanční podoby vzdělávání.

Brano Frk, známý expert na moderní technologie ve vzdělávání ze společnosti Opus, považuje inovace ve vzdělávání za kreativní výzvu, ale pro konzervativnějšiho vzdělavatele se mohou stát doslova noční můrou. Nepodlehnout magii inovací, ale naopak využívat inovace k lepším výsledkům znamená inovovat nejen z hlediska technologií, ale také proces, jak navrhujeme a realizujeme vzdělávání. Při zvládání inovací nám mohou být nápomocné metodiky, které využívají tzv. design thinking přístupy, například Learning Design. Kterými novými kompetencemi by měl být vyzbrojen lektor budoucnosti? „Troufnu si jmenovat jen jednu, kterou bude ostatně potřebovat nejvíc každá profese v budoucnosti: kompetenci k učení. Protože cokoliv dalšího budeme potřebovat, se bez problému a radostně naučíme“, optimisticky předvídá Brano Frk.

Podle Honzy Složila, experta na tvorbu vzdělávacích kurzů z portálu Edumio.cz, je v dnešním světě prostoupeném technologiemi nezbytné přiblížit vzdělávání lidem tak, aby aspoň malou pomoc (třeba ve formě jednoduchého tipu) měli dostupnou kdykoli, zdarma a online. K tomu dobře poslouží aplikace, které mohou lektoři i vzdělávací instituce využít pro zatraktivnění svých tréninků. Které aplikace by tedy neměly chybět na ploše počítače moderního lektora? „Jednoznačně aplikace pro práci s videem – Microsoft Movie maker, iMovie, případně online editory WeVideo nebo YouTube. Potom by to měly být aplikace na tvorbu infografik, plakátů se symboly a podobně. Ty lze využít jako shrnutí tréninku, ale i jako rychlé lákadlo pro potenciální klienty. Takže třeba Microsoft Publisher, Canva nebo Piktochart. Do třetice lektorovi dobře poslouží nástroje pro online spolupráci, jako jsou Skype, OneNote, Evernote, Trello, OneDrive, Google Drive,“ uzavírá výčet důležitých aplikací Honza Složil.

Jiří Bréda z Mise HERO se zabývá fenoménem gamifikace již více než 5 let. Gamifikaci považuje za design, který vychází z přirozené lidské motivace a zaměřuje se na ni. Hra totiž formuje mozek savců a učit se s pomocí hry je velmi efektivní, protože dovoluje učit novým strategiím, bezpečně zkoumat svět kolem sebe a používat abstrakci ve smyslu „kdybych udělal toto, co by se stalo?“ Kterými prvky tedy gamifikovat prezenční kurz? „Gamifikace nás motivuje k činnosti a každého z nás motivuje trochu jiný sled těchto prvků. A jak vytvořit dobrý gamifikační koktejl? Vytvořme z učení příběh. Udělejme ze vzdělávacího procesu dobrodružství. Můžeme používat například tajenky, hádanky, práci ve skupině. Můžeme zadat řešení náročného úkolu, který nezvládne pouze jednotlivec, ale musí si přizvat partnery a spojit se s nimi. Nechme účastníky prožít nějaké to tajemství. Nechme je objevovat skrytá překvapení. Nebojme se pracovat s rozdáváním, ale i přijímáním dárků. Mohou se také třeba učit jeden od druhého,“ přibližuje podstatu práce s herními prvky v prezenčních kurzech Jiří Bréda. 

Erika Konupčíková, zkušená lektorka zabývající se i tvorbou učebnic a dalších materiálů pro dospělé, představila na příkladu jazykových publikací vývoj učebních textů pro dospělé od jednoduchých textově orientovaných a často nekvalitně zpracovaných materiálů, až po moderní multibooky. A jak vypadá učebnice pro dospělé dnes? „Dnešní moderní učebnice je jedním slovem rozmanitá. V barvách, textech, cvičeních, metodách práce, ale i v možnostech využívat digitální technologie. Je mnohem více hravá – a to i pokud se jedná o učebnice pro dospělé. Musí zaujmout nejen obsahem a designem, ale i možnostmi, jak se o obsahu dozvědět více,“ doplňuje Erika Konupčíková.

O tom, že sociální sítě jsou fenoménem posledních let a jejich význam stále narůstá, zřejmě není pochyb. Michal Blažek, expert na sociální sítě, je považuje za skutečně mocný nástroj. Ale je opravdu reálné, aby si manažer společnosti koupil kurz za 30 000 Kč na základě krátkého příspěvku na Facebooku? Opravdu po publikování příspěvku na LinkedInu může dostat vzdělávací instituce desítky poptávek? Je třeba nejprve nastavit reálná očekávání a podívat na úspěšné i neúspěšné příklady využití sociálních sítí ve vzdělávacích institucích. Které chyby tedy vzdělavatelé dospělých napáchají nejčastěji? „Hlavní chybou jsou přehnaná očekávání. Komunikace na sociálních sítích není prostředek pro získávání přímých objednávek kurzů, ale pro budování důvěry a přesvědčování nerozhodnutých zájemců. Pomocí PPC (Pay Per Click) propagace je možné získat i objednávky, ale je nutné velmi přesně cílit a precizně vyhodnocovat. Pravidelná komunikace a placená propagace by se měly vzájemně doplňovat. Pro tento účel je nezbytné mít plán komunikace a kampaní – neřešit propagaci ad hoc až ve chvíli, kdy na kurzu není dostatek lidí. Toto je bohužel také častý nešvar, kdy není dostatek času na přípravu kampaně, a tak jsou také tyto kampaně většinou nefunkční,“ dodává z řady zkušeností Michal Blažek.

Je zřejmé, že pokud nechceme zakrnět nebo vyhazovat peníze z okna, je potřeba se o trendech neustále informovat – zkrátka být v obraze. K tomu slouží i platforma EPALE, která již na podzim 2017 pokračuje v tour po České republice a přinese vám nejnovější várku trendů ze vzdělávání dospělých. Stačí jen sledovat web http://ec.europa.eu/epale a být u zdroje.

Autor: Tomáš Langer, expert EPALE