autor: Michaela Vachunová

Training course "Saving and keeping water in nature"

Podle programu projektu byla mobilita zahájena seminářem na téma „Hydroponie ve vědě a výzkumu na KARP“. Téma přednesl pan Petr Zábranský (Česká zemědělská univerzita, Katedra agroekologie a rostlinné produkce). Účastníci se dozvěděli, že počátkem roku 1860 sestavil vědec Julius Von Sachs světově první recept na živný roztok, ve kterém bylo možné pěstovat rostliny bez půdního substrátu. Přesto je hydroponie málo využívaným způsobem pěstování zemědělských rostlin, jak v České republice, tak i např. v Bulharsku. Velmi zřídka se nyní využívá při pěstování okrasných rostlin. Přednáška byla velmi podrobná a doplněná spoustou fotografií. Bylo užitečné, že nám lektor ukázal používané zařízení. Účastníci získali vědomosti o některých použitelných metodách pěstování rostlin pro dekorativní vertikální zelené stěny s aplikovanými metodami pro úsporu vody. Uvedené principy lze použít v partnerských zemích tohoto projektu. Dozvěděli jsme se o nových projektech zkoumajících rozložení kořenového systému a velikost listové plochy, zamysleli se nad aktuálním tématem využití meziplodin v polních plodinách. Přednáška byla zakončena praktickou ukázkou skleníků na univerzitě, kde jsme viděli hlavně hydroponické systémy a diskutovali o problémech, které během prezentace vyvstaly. Výsledky výzkumu Petra Zábranského z projektů, zkoumajících distribuci látek kořenovým systémem, nám budou velmi užitečné při práci na vlastních experimentech.

Ve stejný den jsme navštívili botanickou zahradu univerzity, která má bohatou sbírku rostlinných druhů, a její farmu s různými i exotickými zvířaty, ptáky a rybami. Péče o rostliny a živočichy je nedílnou součástí vzdělávání žáků.

V přednášce Petra Harašty byly představeny různé příklady eroze půdy v České republice. Součástí těchto procesů jsou také rostlinné živiny (dusík, fosfor) a pesticidy. Tyto vstupy lze významně snížit na přijatelnou úroveň pomocí vhodných zmírňujících opatření. Díky přednášce jsme si potvrdili a rozšířili náš obvyklý výčet opatření o další v rámci územního managementu půdní eroze, např.: zakládání živých plotů a umělých mokřadů, tůní, budování hrází a teras s retenčními stavbami; optimalizované zavlažování a velikost půdních bloků; změna plodin; práce po vrstevnici atd. Pro zmírnění kontaminace vody s pesticidy byla diskutována následující opatření, která mohou mít u nás nejlepší implementační efekt: přechod na ekologické zemědělství na asi  ¼ obdělávaných nebo zemědělských ploch; lepší povědomí o používání hnojiv; lepší technické vybavení, jako je velikost trysek, výška ramen a další; správné seřízení postřikovačů, údržba a čištění strojů, bezpečnostní pokyny při přepravě atd. – to vše je v ČR součástí povinného vzdělávání zemědělců.

Právní rámec ochrany vod v EU zahrnuje povrchové, podzemní a mořské vody a také regulaci rostlinných produktů. V průběhu semináře byl kladen důraz hlavně na snižování rizik používání pesticidů, vzdělávání a školení lidí, kteří přípravky aplikují. Dalšími významnými faktory, které mají vliv na erozi, byly: objem a intenzita srážek, půdní typ a vlastnosti půdy, krajinné faktory (např. svahy), postupy hospodaření s půdou, plodinami a způsoby využívání půdy. Priority v opatřeních k omezení eroze souvisí se zamezením stékání vody po povrchu, jejim zadržováním v půdě apod. Seznámili jsme se s konkrétními opatřeními a jejich účinností. Přednáška byla doprovázena mnoha fotografiemi a obrázky, díky nimž byly prezentované informace ještě lépe zapamatovatelné a srozumitelnější. Opatření směřují k úsporám vody v jejím množství i kvalitě.

Šetření vodou má smysl!

Další seminář na téma „Zadržování vody v krajině“, který přednesl Ing. Jiřího Janoše, se konal ve střední zemědělské škole v Chrudimi. Ředitel školy byl několik dní naším milým hostitelem. Ing. Janoš seznámil posluchače s rekultivačním systémem země v době komunismu - kanály s betonovými panely urychlujícími proudění vody. Tento přístup vedl ke snížení hladiny podzemní vody a bránil rostlinám v přístupu k životodárné vodě. Tím byla vegetace na březích extrémně zredukována. To vedlo k poruchám přírodních vodních zdrojů a problémům se suchem nebo naopak k záplaváam. Tyto problémy nyní ovlivňují úrodu a následně i životy lidí. Dobré bylo, že přednáška nabídla řešení, která se v ČR začala zavádět. Jsou návratem k přirozenému a historickému pohybu vody v klikatých korytech řek a meandrech, které zpomalují průtok a zvyšují infiltraci. Tyto problémy byly zmírněny prostřednictvím vládních programů, které se zaměřují na vrácení přirozených koryt místních řek, více meandrů, vytvoření malých vodních jezírek a vybudování členitého terénu - terasování, souvratí s vhodnou vegetací, příkopy po vrstevnicích pozemků apod. Realizace revitalizace trvá v průměru 3-5 let a proces začíná nejprve plánováním a dispozičním řešením realizovaným specialisty. Účelem revitalizace je optimalizace říčních systémů a tím podpora vsakování vody do půdy a následné zvyšování hladiny podzemní vody. Jemné a méně propustné aluviální půdní profily mají vysoký potenciál zadržovat vodu a zpomalovat její odtok z krajiny. Na rozdíl od představ před 50 lety se dnes parcely rozdělují na menší a mezi nimi zůstávají přirozené pásy, se stromy, trávou, keři. Dalším způsobem, jak udržet vodu v krajině, je vytvoření vhodných umělých jezírek zapadajících do krajiny. Další velkou výhodou současných opatření je samozřejmě návrat volně žijících živočichů, protože přítomnost vody znamená život! Odhadovaná cena projektů přesáhla 400 000 000 Kč (16 000 000 eur).

Závěr:

Zaprvé pro nás bylo velmi příjemné a poučné vidět naživo český venkov a v duchu si ho porovnat s venkovem např. v Bulharsku, v období podzimu. Všimli jsme si, že voda v České republice je dobře udržovaná díky spolupráci českých vědců, české vlády a EU. V Bulharsku jsou kvůli klimatickým změnám a špatným postupům pole s plodinami většinu času sušší a zřídka velmi mokrá, kvůli silným dešťům nebo záplavám, což samozřejmě není dobré pro pěstitele plodin. Předpokládám, že poznatky budou přínosem pro to, abychom postupovali stejným způsobem ke zlepšení zadržování vody v naší krajině.

Česká venkovská krajina je pěkná a přestože je kultivována, má blízko k přirozenému vzhledu. Bylo jen málo oblastí, které nebyly pokryty plodinami nebo přirozenou vegetací. Viděli jsme také spoustu řek a rybníků, malé pozemky orné půdy s pásy mezi nimi se zachovanými různými přirozeně rostoucími rostlinami. Rovněž jsme mohli zahlédnout srnčí zvěř a další volně žijící ptáky a zvířata.

                                                                                                                                Spolek absolventů a přátel zemědělské školy v Chrudimi z. s.