Pořídit si novou televizi, mobilní telefon, auto nebo dovolenou na splátky? Pro velkou část Čechů, Moravanů a Slezanů žádný problém. A to i v situaci, kdy bankovní účty zejí prázdnotou. Ukazuje to nový průzkum ministerstva financí, který se uskutečnil  i v jiných zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Pětadvacetiletý Mirek z jednoho malého městečka na východě Moravy chtěl mít poslední model mobilního telefonu známého výrobce. Hotovost neměl. Proto si půjčil. Smlouvu nečetl, úroky nepočítal a půjčku nesplácel. Upomínky, které chodily stále častěji, neřešil. Babičce, s níž žil v rodinném domě, nic neřekl. Rodina se o dluhu, který se z několika tisíc vyšplhal na stovky tisíc korun, dozvěděla až ve chvíli, kdy u domu zazvonil exekutor. Babička musela sáhnout na celoživotní úspory a za svého vnuka dluh zaplatit.

Průzkum potvrzuje, že Mirkovo jednání není neobvyklé. Dvě třetiny obyvatel Česka se chovají ekonomicky nezodpovědně. Polovina účastníků průzkumu má jen malé znalosti z oblasti financí. Mezery ve znalostech mají hlavně lidé se základním vzděláním, ekonomicky neaktivní a lidé s nízkými příjmy, často do 29 let. A 15 procent domácností by své náklady nepokrylo ani po dobu jednoho měsíce - (více k průzkumu http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/v-mediich/2016/tiskova-konference-k-mereni-25119).

Kromě statistických dat je varující i to, že se za posledních pět let znalosti Čechů a Češek v oblasti finanční gramotnosti nijak zvlášť nevylepšily. Už v roce 2010 totiž data ukazovala, že finanční gramotnost je nízká. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek dokonce výsledky finančního počínání svých spoluobčanů označil za úděsné. Za pět let je jasné, že se přes deklarace o důležitosti vzdělávání ve finanční gramotnosti, situace příliš nemění. „Lidé si často pořizují zbytné věci. Třeba novou televizi, když ta stará ještě funguje. Nebo auto, u kterého pak nemají na splátky,“ říká v rozhovoru na serveru Idnes.cz finanční poradce David Smejkal.

Finanční gramotnost je jednou ze vzdělávacích priorit. Do škol míří desítky programů různé kvality, které se na vzdělání mladých lidí ohledně financí zaměřují. Není už ale možné čekat na chvíli, kdy ze škol odejdou poučení žáci a studenti. Vzdělávání by se tak mělo zaměřit také na dospělé. Ministerstvo financí slibuje, že změní národní Strategii finančního vzdělávání. „Revize strategie může vést i k tomu, že se finanční vzdělávání rozšíří na vybrané sociální skupiny dospělých, například na důchodce nebo sociálně slabé,“ uvedla náměstkyně ministra financí Lenka Jurošková s tím, že nová strategie by měla být hotová příští rok. Doufejme tedy, že neuplyne dalších pět let a politik v čele ministerstva financí nebude znovu mluvit o úděsné finanční gramotnosti.

Řešením je ale také využívat už fungující programy a dostat je k co největšími okruhu lidí. Jedním z takových programů vznikl v organizaci Člověk v tísni, která se na vzdělávání především mladých lidí v problémových lokalitách dlouhodobě zaměřuje. V severočeské Bílině Člověk v tísni pracuje se skupinou dvaceti lidí, kterým pomáhá jak s kariérou, tak právě i s finančním vzděláváním. Skupina, která si říká Nejsme v tísni, natočila i krátký film „Story paní Králové“. Ten ukazuje, jak jednoduše se člověk může dostat do problémů s dluhy (https://www.clovekvtisni.cz/cs/clanky/story-pani-kralove-kdyz-si-paragrafy-nerozumi). Možná by ho měli vidět všichni, kteří zatoužili po nepotřebných věcech, na které nemají na ni peníze. A pokud se podaří vzdělat ve finanční gramotnosti dospělé, bude to mít vliv i na jejich děti. Pak už nebudeme tak často číst varovné články o tom, jak se lidé neuváženě a bez znalostí zadlužují.