Studie se zabývá bariérami ve vzdělávání dospělých v České republice. Přestože zdejší vzdělávací politika považuje odstraňování bariér k celoživotnímu učení za jeden ze svých hlavních cílů, na základě dat z empirického šetření ukazujeme, že je ve své snaze neúspěšná. Pro formulaci tohoto závěru vycházíme z výsledků dvou reprezentativních šetření bariér vzdělávání dospělých realizovaných v ČR v roce 2005 (n = 1240) a 2015 (n = 1038). Prostřednictvím statistického modelování pak na d atech z roku 2015 ukazujeme klíčové faktory ovlivňující výskyt tří typů bariér ke vzdělávání dospělých – situačních, institucionálních a dispozičních. Ve studii docházíme k závěru, že míra pociťovaných situačních bariér k celoživotnímu učení v ČR v poslední dekádě mírně narostla. Zároveň významně narostla i míra pociťovaných institucionálních bariér, které nově představují jednu z hlavních překážek k dalšímu vzdělávání.

bariéry vzdělávání dospělých; vzdělávací politika; účast na vzdělávání dospělých; vzdělávání dospělých; celoživotní učení