Složitost moderního života vyžaduje přizpůsobivost - obyvatelstvo, které je odolné, otevřené změnám a ochotné se učit po celý život. Zvýšená mobilita, přesuny obyvatelstva, klimatická krize, technologické změny, ohrožení globálního zdraví a demokratických systémů a nové vzorce výroby a spotřeby se různým způsobem dotýkají všech zemí světa. Celoživotní učení představuje účinný a potenciálně transformační prostředek k řešení mnoha z těchto výzev. Světové společenství si stále více uvědomuje, že investice do celoživotního učení - pro každého - podporují aktivní občanství, zlepšují zaměstnatelnost, zdraví a pohodu lidí a zvyšují soudržnost komunit. Jinými slovy, významně přispívají k udržitelnému rozvoji ve všech zemích, regionech a lokalitách.

Hodnota vzdělávání se stala ještě zřejmější v době, kdy světové společenství řešilo hluboké, společné následky pandemie CoVid-19, která kromě krize veřejného zdraví výrazně narušila vzdělávání. Vlády, instituce, učitelé a žáci se museli rychle přizpůsobit omezením veřejného života, aby zajistili kontinuitu vzdělávání. Tam, kde nebylo možné realizovat tradičnější vzdělávací programy ve třídách, vznikly online alternativy. Do popředí se dostalo neformální a informální učení, rozšířily se flexibilnější online kurzy, nové komunikační nástroje a nové možnosti.