V úterý 12. září byla zveřejněna každoroční zpráva o stavu vzdělávacích systémů zemí OECD Education at a Glance 2023. I do ní se ještě promítly dozvuky koronavirové pandemie, nicméně  zvláštní ohled byl letos věnován středoškolskému odbornému vzdělávání a přípravě, který může být v současné době pro Českou republiku zvláště inspirativní při zvažování dlouhodobých trendů týkajících se proměny oborové soustavy středních škol. 

Vybíráme některé z podnětů týkající se stavu českého vzdělávacího systému:

V průměru zemí OECD není 14,7 % mladých dospělých ve věku 18–24 let ani ve vzdělávacím systému, ani v zaměstnání nebo odborné přípravě, v České republice je to 30,9 %. V pozdějším věku mají tito lidé obvykle horší uplatnění na trhu práce než jejich vrstevníci, kteří v tomto věku zůstali ve vzdělávání nebo v odborné přípravě.

Povinná školní docházka v České republice začíná v 6 letech a pokračuje až do věku 15 let. Žáci obvykle ukončují všeobecné středoškolské vzdělání ve věku 19–20 let. Stejné je to i u odborných programů středoškolského vzdělání. To je rozdíl oproti většině zemí OECD, kde absolventi odborného středního vzdělání mají širší věkové rozpětí než u všeobecných programů. To odráží větší rozmanitost cest, kterými se absolventi těchto programů ubírají.

Většina mladých lidí ve věku 15–19 let v zemích OECD se vzdělává. V České republice se 73 % osob ve věku 15–19 let vzdělává ve středních školách, z toho 51 % v odborném vzdělávání. 12 % je zapsáno do základního vzdělávání a asi 6 % do programů terciárního vzdělávání. Pro srovnání, v zemích OECD je v průměru zapsáno 59 % osob ve věku 15–19 let ve vyšším sekundárním vzdělávání, z toho 23 % v odborném, asi 12 % v nižším sekundárním vzdělávání (základním vzdělávání) a přibližně 12 % v programech terciárního vzdělávání.

Celou zprávu Education at a Glance 2023 si můžete prostudovat ZDE, „Country note” pro Českou republiku najdete ZDE.