Cílem publikace je najít cestu k tomu, jak inovovat ISPV (Informační systém o průměrném výdělku), aby na jeho základě šlo analyzovat data o vlivu rodičovství na mzdy a genderové mzdové rozdíly přímo z těchto dat. Jde přitom o unikátní data propojující zaměstnané osoby s jejich zaměstnavateli (tzv. linked employer-employee data), která jsou v současnosti nejkvalitnějším datovým zdrojem pro analýzu rozdílů v odměňování v ČR. Údaje o rodičovství v tomto datovém zdroji totiž dosud obsažena nejsou.

První kapitola, Rodičovství, mzdy a prekarita: co víme a co z toho plyne pro inovaci ISP/ISPV?, shrnuje základní empirické evidence i teoretické přístupy týkající se vztahu mezi rodičovstvím, mzdami a genderovými mzdovými rozdíly. Představuje rodičovství jako klíčovou proměnnou, která výrazným způsobem ovlivňuje výši odměny a vysvětluje výrazný podíl genderového rozdílu v odměňování, a to (nejen) v ČR. Kromě toho kapitola upozorňuje také na důležitost podrobného sledování prekérních pracovních úvazků v rámci ISPV (nejen) v kontextu rodičovství. Jde totiž o stále rozšířenější formu zaměstnání, často využívanou matkami malých dětí, která v rámci ISPV dosud není podrobně sledována. V souvislosti s proměňujícím se pracovním trhem se tak snadno může stát, že bude z dat ISPV vypadávat stále větší segment ekonomicky aktivní populace.

Druhá kapitola, ISP/ISPV v kontextu dobrých praxí a práva¨, si klade za cíl zhodnotit sběr dat ISP/ISPV v ČR ve světle zahraničních dobrých praxí a poukázat na různé způsoby, kterými jsou v rámci dat propojujících údaje od zaměstnavatelů a zaměstnaných osob (tzv. linked employer-employee data, zkráceně LEE data) sledovány údaje týkající se rodičovství a péče v EU.

Třetí kapitola, Možnosti a limity zavádění nových proměnných do ISP/ISPV z perspektivy expertů, expertek a zaměstnavatelů, vychází z kvalitativní sondy mezi zaměstnavateli a experty a expertkami na problematiku genderové rovnosti, statistik a sběru dat. Mapuje bariéry, problémy i preference na straně samotných aktérů, kteří hrají ve sběru dat klíčovou roli.

Poslední kapitola, Možnosti inovace ISPV: návrhy řešení, formuluje dvě možné cesty k rozšíření sběru dat ISP/ISPV o ukazatele týkající se rodičovství a péče. U obou řešení se zabývá jejich výhodami a nevýhodami a podmínkami jejich případné implementace. Navrhuje také systematické ošetření pravidel pro přístup k anonymizovaným primárním datům ISP/ISPV pro účely nekomerčního výzkumu a analýz pro potřeby státní správy tak, aby tato data mohla být náležitě vytěžena a mohla z nich profitovat celá společnost.