Lesedauer ca. 6 Minuten - Lesen, liken und kommentieren!

   Kontakt s babičkou díky Facetime?

Ale pozor! Tak jednoduché to teda není. Nová šéfredaktorka online časopisu ELM (European Lifelong Learning Magazine), Heini Huhtinen to zažila na vlastní kůži. Chtěla díky Facetime mluvit se svojí babičkou, kterou finská vláda stejně jako všechny starší osoby poslala do karantény. Její babička sice má chytrý telefon, ale s odpovídající aplikací neumí zacházet. Digitální kompetence totiž u starších lidí v pokrokovém Finsku nejsou samozřejmostí.

Nové vydání ELM, které se zabývá „Adult Education and Mature learniers“ zaměřilo svoji pozornost právě na tento problém. Právě starší lidé potřebují vzdělávání, aby se necítili vykořenění, aby mohli získat potřebné kompetence a znalosti, aby se cítili dobře a mohli rozvíjet a vytvářet sociální kontakty. Získání digitálních kompetencí přitom hraje klíčovou roli.

Důvěřují starší lidé Facebook-Fakes?

V posledním roce se jedna zpráva rozšířila celým světem jako virus: starší lidé věří často Fake News, a právě to umožnilo zvolení Trumpa a Bolsonaria. To byl i jeden z podnětů pro ELM, proč se na to podrobněji podívat. Proč to tak je, odkud pramení tyto poznatky? Prováděné průzkumy z roku 2019 pocházejí od Andrewa Guesse, Jinathana Naglera a Joshui Tuckera (Less than you think: Prevalence and predictors of fake news dissemination on facebook). Päivi Rasi je profesorem na univerzitě v Laponsku a zabývá se mediálními kompetencemi starších lidí v evropském kontextu. Jeho závěry jsou, že toto jedno tvrzení bylo médii pochopeno tak selektivně a populisticky, že jen sotva souhlasí s výsledky studie. Díky ní je možné zjistit, že víra ve falešné zprávy (Fake News) je u starších lidí sice vyšší než u ostatních, ale celkově je nepatrná.

Pravděpodobně platí spíše opak, myslí si Päivi Rasi, neboť starší lidé používají sociální média zřetelně méně než mladší generace. Důležitou roli hraje socioekonomická situace starších lidí. Chudší lidé ve znevýhodněných oblastech jen sotva využívají internet a sociální média. Rasi doporučuje, aby mladší generace pomáhala svým babičkám a dědečkům v osvojení znalostí práce s Facebookem a dalšími médii.

Základy učení díky Rollator aplikacím

Toto platí také pro Německo, které se podílelo na vydání ELM díky článku o různých příkladech, jak se starší lidé učí zacházet s počítači a internetem a to kreativně a s radostí. Digitální komplexita je pro mnohé velkou překážkou. Mnozí starší lidé prostě nerozumí jedinému slovu, pokud se jim náhle otevřou okna hlásící chyby, pokud je náhle potřeba „updatovat“ systém nebo pokud antivir najednou detekuje potenciální škodlivé elementy. Díky obezřetné vzdělávací práci, možná i díky využití aplikací pro mapování bezbariérovosti přímého okolí (kam mohu se svým chodítkem) mohou také starší lidé dobře žít v tomto cizím světě.

Gerontechnologie: boj proti digitální exkluzivitě

V Portugalsku si rovněž děláme starosti, že je starší generace vyloučena z digitálního světa. V aktuálním vydání ELM představuje vědkyně Celiana Azevedo, specialistka na „gerontotechnologie“ disciplínu, která kombinuje gerontologii a technologii. Azevedo informuje, že skupina nových uživatelů internetu sice zahrnuje starší osoby, ale tato skupina je přesto ještě velmi málo početná. V roce 2019 využívalo pouze 34 % 65 až 74letých lidí internet. To ukazuje hlubokou digitální propast mezi nimi a mladší generací. Díky tomu jsou portugalští starší lidé ve srovnání se staršími lidmi, kteří využívají internet v evropských zemích, znevýhodněni. Podle Eurostat využívá jen 27 % občanů Evropské unie ve věku 65 až 74 let internet, aby kontaktovali úřady, zatímco tato procentní sazba je v Portugalsku jen 14 %. Tyto následky rostou ve všech rovinách, říká Azevedo. Digitální inkluze vede k tomu, že někteří, kteří využívají internet a mají IKT znalosti, se zpravidla cítí nezávislí, protože se mohou online starat o svoje finance, mohou pěstovat kontakty s rodinou a přáteli a mají veřejně lepší přístup k digitálním službám.

Další témata vydání tohoto online magazínu jsou dobrovolnická práce pro seniory, vzdělávací práce se staršími v uprchlických táborech a alternativní výukové metody. ELM vychází čtvrtletně v angličtině a je zdarma https://elmmagazine.eu. Časopis je vydáván a finančně podporován finskou nadací pro celoživotní učení a mimo jiné  Německým institutem pro vzdělávání dospělých, Akademií Klausenhof a sdružením Katolické vzdělávání dospělých v Německu.

O autorovi: Dr. Michael Sommer je diplomovaný novinář a pět let pracoval jako vědecký pracovník pro „Journalistik und Pädagogik“. Od roku 1993 je činný jako novinář, tiskový referent, zodpovědný redaktor časopisu „Vzdělávání dospělých“, je činný v mediálně pedagogické vzdělávací práci a v evropských projektech. Je také EPALE velvyslancem.

Čtěte také ostatní příspěvky od Micheala Sommera:

Die Betroffenen im Mittelpunkt: „Erwachsenenbildung“ über Prävention von Kindesmissbrauch

Leben und Lernen nur noch in hippen Megastädten?