Počet mladých lidí do 34 let s vysokoškolským vzděláním je v ČR podprůměrný, ukazují data OECD
Odborné programy u nás studuje o 25 % více středoškoláků než je průměr v zemích OECD. O více než 10 % méně mladých dospělých mezi muži i ženami má oproti průměru OECD vysokoškolský titul. Přečtěte si přehled statistik o vzdělávání Education at a Glance, který vydala OECD.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydala svůj každoroční přehled statistik o vzdělávání Education at Glance 2023. Díky těmto datům lze srovnávat stav vzdělávacího systému České republiky s ostatními členskými zeměmi OECD. Jedná se tedy o klíčový dokument vzdělávací politiky, který poskytuje zpětný vhled na stav vzdělávání. Aktéři vzdělávací politiky jej mohou využít při vytváření strategických dokumentů o budoucím směřování vzdělávací politiky. Rovněž tyto informace mohou být důležité při argumentaci pro navyšování finančních prostředků do vzdělávání.
Letošní analýza klade větší důraz na odborné vzdělání a přípravu (VET).
Zajímavé statistiky:
- V průměru zemí OECD 14,7 % mladých dospělých ve věku 18–24 let není ve vzdělávání, zaměstnání nebo odborné přípravě (NEET), zatímco v ČR je to 30,9 %.
- V ČR má VŠ vzdělání 27 % osob ve věku 25–64 let, středoškolské vzdělání 68 %. Průměr OECD je 40 % v obou případech.
- V ČR 69 % středoškoláků studuje v odborných programech, zatímco průměr zemí OECD je 44 %.
- V ČR 27 % mužů a 43 % žen ve věku 25-34 let má VŠ, což je pod průměr zemí OECD 41 % v případě mužů a 54 % v případě žen.
- V ČR je celková doba povinné výuky na ZŠ 6 984 hodin, průměr zemí OECD je vyšší, a to 7 634 hodin.
- V roce 2020 vydaly země OECD veřejné finanční prostředky investované do vzdělávání v průměru 5,1 % svého HDP. V ČR podíl činil 4,5 % HDP.
- V ČR je 6 % všech finančních prostředků pro školy vynakládáno na střední všeobecné vzdělávání a 17 % na střední odborné vzdělávání, v zemích OECD je v průměru alokováno 11 % na střední všeobecné a 10 % na střední odborné vzdělávání.
Mnoho zemí OECD se potýká s nedostatkem učitelů, což je zapříčiněno i tím, že povolání učitele není finančně atraktivní. Konkurenceschopné platy jsou klíčové k udržení stávajících učitelů a k přilákání nových zájemců o tuto profesi. V mnoha zemích OECD se platy učitelů ve veřejných školách zvyšují nejen s délkou praxe, ale i podle typu vzdělávací instituce (čím vyšší úroveň, tím vyšší plat), kde vyučují. V České republice je např. roční výdělek učitele ve všeobecných programech středních škol (s nejrozšířenější kvalifikací a 15 lety praxe) 29 180 USD, což je výrazně pod průměr v zemích OECD 53 456 USD.
VÝSTUPY VZDĚLÁVACÍCH INSTITUCÍ A DOPADY
Více mladých dospělých, kteří dokončili střední školu
Dosažení středoškolského vzdělání je mnohdy považováno za minimální požadavek pro úspěšnou účast na trhu práce – vzdělanější pracovní síla s lepší kariérou, mzdou/platem a perspektivou. V průměru však 14 % všech mladých dospělých (tj. ve věku 25–34 let) v OECD v roce 2022 nedokončilo středoškolské vzdělání, což představuje mírné zlepšení ve srovnání s rokem 2015, kdy to bylo 18 %. V současné době 77 % studentů všeobecného středoškolského vzdělávání jej dokončí včas a dalších 10 % jej dokončí během následujících dvou let. Oproti tomu pouze 62 % studentů odborného středoškolského programu dokončí své vzdělání včas a dalších 11 % během následujících dvou let. Zbývajících 27 % jej dokonce spíše nedokončí vůbec. (s. 21, OECD)
Mladí dospělí ve věku 18–24 let – NEET
Zdroj: Figure A2.3. Distribution of 18-24 year-olds by education and work status (2022)
V průměru zemí OECD 14,7 % mladých dospělých ve věku 18–24 let není ve vzdělávání, zaměstnání nebo odborné přípravě (NEET), zatímco v České republice je to 30,9 %. Snížení míry NEET mezi mladými dospělými je důležitou výzvou, protože ti, kteří mají zkušenost s NEET, mají později horší výsledky na trhu práce než jejich vrstevníci. V současném světě posiluje význam tzv. soft skills (měkké dovednosti), např. schopnost spolupracovat v týmu, řešení problémů a komunikační dovednosti, které jsou důležité pro zaměstnatelnost a doplňují teoretické znalosti i praktické dovednosti.
Vliv vzdělání na výši příjmu
Statistiky OECD potvrzují, že dosažená výše vzdělání má vliv na finanční příjem. V České republice osoby ve 25–34 let s odborným středoškolským vzděláním vydělávají o 43 % více a s všeobecným vzděláním o 29 % více než jejich vrstevníci bez středoškolského vzdělání. Osoby ve věku 25–34 let s bakalářským titulem vydělávají o 71 % více, a dokonce s magisterským nebo doktorským vzděláním o 200 % více než jejich vrstevníci bez středoškolského vzdělání. Vyšší vzdělání se tedy vyplatí, jak konkrétnímu jedinci, tak společnosti (státu). Dokonce „žák, který místo předčasného odchodu ze vzdělávání zvládne dostudovat SŠ, přinese za svůj život do veřejných rozpočtů v průměru o 2,3–2,8 mil. Kč (současná hodnota – r. 2020) více, než žák pouze se základním vzděláním“ (s. 63, Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity).
Počet mladých lidí ve věku 25–34 let s VŠ je v ČR podprůměrný
V České republice má 27 % mužů a 43 % žen ve věku 25–34 let vysokoškolské vzdělání, což je stále pod průměrem zemí OECD – 41 % můžu a 54 % žen. Pokud výsledky z roku 2022 srovnáme s výsledky z roku 2015, je patrné, že počet vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 25–34 let se v ČR zvyšuje, ale nepříliš výrazně. ČR se dlouhodobě potýká s nerovností ve společnosti a nefunkčností vzdělávání jako nástroje „sociálního výtahu“. Tento fakt potvrzuje replikování dosaženého vzdělání rodičů. Dle studie think-thanku IDEA (CERGE-IE) „sociální předurčenost k vysokoškolskému studiu v ČR vzniká postupně již od nejmladších let. Rodinné zázemí totiž ovlivňuje nejen výchovu a vzdělávání mimo školu, ale výrazně i volbu vzdělávací dráhy, volbu škol, intenzitu přípravy na několik klíčových zkoušek (přijímací a závěrečné), studijní motivace a životní kariérní aspirace.“ (s. 33, Finanční podpora vysokoškolských studentů v České republice: Rekonstrukce systému nutná).
Nezaměstnanost mladých dospělých ve věku 25–34 let
Hladkost přechodu ze vzdělávání na trh práce závisí na řadě faktorů, např. na dosaženém vzdělání, vystudovaném programu, podmínkách na trhu práce, stavu ekonomiky a kulturním kontextu. Podmínky na trhu práce mohou ovlivnit rozhodování těch, kteří opouští vzdělávací systém, ale také volbu vzdělání. Když jsou podmínky na trhu práce nepříznivé, mladí lidé mají motivaci zůstat ve vzdělávání déle.
V průměru zemí OECD je míra nezaměstnanosti osob ve věku 25–34 let s odborným středoškolským vzděláním nižší než u jejich vrstevníků se všeobecným středoškolským vzděláním nebo postsekundárním neterciárním vzděláním. V případě České republiky je tomu naopak. Celkem 2,7 % mladých dospělých s odborným středoškolským vzděláním je nezaměstnaných, ve srovnání s vrstevníky se všeobecným středoškolským vzděláním je to o 1,1 % více.
PARTICIPACE VE VZDĚLÁVÁNÍ
Většina středoškoláků v ČR studuje na odborných oborech
Zdroj: Table B1.3. Profile of students enrolled in vocational programmes (2021)
V České republice 69 % středoškoláků studuje v odborných programech, zatímco průměr OECD je 44 %.
OECD upozorňuje na to, že odborné programy jsou v mnoha zemích stále považovány za druhořadou možnost a jsou tak vnímány spíše jako záložní možnost než první volbu, která vede k atraktivním profesním dráhám. Aby se z odborných programů stala stejně hodnotná alternativa vzdělávání, je potřeba zvyšovat kvalitu odborného vzdělávání a přípravy, a studentům musí být nabízeny programy, které odpovídají jejich talentu a preferencím. Za účelem získávání informací o tom, jak zlepšit kvalitu a efektivitu programů odborného vzdělávání a přípravy, zahájila OECD iniciativu International VET Assessment, která poskytne mezinárodně srovnatelné údaje. Údaje, které již existují je obtížné interpretovat kvůli rozdílům v systémech odborného vzdělávání a přípravy v jednotlivých zemích. Tato data by mohla sloužit aktérům vzdělávací politiky jako podklad pro proměnu vzdělávacího systému odborného vzdělávání a přípravy.
Klíčová bude také úzká provázanost vzdělávacího systému se zaměstnavateli. Tato partnerství mohou přispět k tomu, že odborné vzdělávání a příprava bude v souladu s možnostmi uplatnění na trhu práce, dále bude poskytovat praktické zkušenosti a zapojovat odborníky z oboru do výuky, včetně kariérového poradenství.
Zdroj: infoabsolvent.cz, EDUiN
