V červnu realizoval SMO ČR dotazníkové šetření na téma dopadů uprchlické krize na města obce ČR. Šetření zodpovědělo 232 obcí, výsledky vychází z odpovědí 189 obcí, které byly příchodem Ukrajinců nějak ovlivněny. Sebraná data přitom nejvíce vypovídají o obcích do 3000 obyvatel, naopak méně vypovídají o situaci ve velkých městech.

Šetření zjistilo, že v  72 % obcí se některý z obecních zaměstnanců věnuje situaci ukrajinských uprchlíků, téměř vždy se jedná o starostu/starostku a jednoho dalšího pracovníka/pracovnici. Z těchto angažovaných obcí jich však pouze pětina vyčlenila částečný či celý úvazek některého ze svých zaměstnanců/zaměstnankyň na tuto agendu. V těchto angažovaných obcích se v 76 % případů někdo uprchlické agendě věnuje nad rámec svého úvazku. Nejčastěji (ve dvou třetinách) se jednalo o jednu až tři osoby, které se v průměru věnovaly agendě spjaté s příchodem ukrajinských uprchlíků v rozsahu 14,3 hodiny týdně na osobu nad rámec běžného úvazku.

Průměrné objemy vydaných vlastních obecních peněz v rámci celkového sledovaného období dosahovaly nejčastěji částky do 100 tisíc Kč. Tyto hodnoty uvedlo 59 % obcí, které vlastní prostředky na uprchlíky vynakládaly. Pouze 23 % obcí využilo ke zvládnutí uprchlické agendy služeb externích dodavatelských firem, nejčastěji se potom jednalo o zajištění stravování, materiálních potřeb uprchlíků, tlumočení a jazykových služeb.

Obce pozitivně hodnotily zvládnutí zachování bezpečnosti v obci, podporu vedení obce ke zvládnutí uprchlické krize, informovanost a zapojení svých obyvatel. Dobře hodnotily i zajištění vzdělávání v ZŠ. Podíváme-li se však na odpovědi blíže, souvisí spokojenost v této oblasti s počtem uprchlíků. Nepřekvapivě, čím větší je počet uprchlíků, tím je vzdělávání v ZŠ větším tématem. Ambivalentně pak obce hodnotily problematiku zajištění předškolní péče (MŠ, dětské skupiny). U tohoto tématu byla největší variabilita odpovědí, obce s malým počtem uprchlíků tuto oblast spíše netématizovaly, nicméně pro zhruba 35 % obcí, které toto téma řeší (N=130), se jedná o obtížně zvladatelnou až nezvladatelnou oblast, což je alarmující. Jako nejproblematičtější hodnotily obce celkovou dostupnost finančních zdrojů. Skepticismus je patrný i v názoru na vládní politickou podporu ke zvládnutí uprchlické krize v obcích.

Obce velice oceňovaly podporu svých občanů a podporu napříč svou politickou reprezentací. Právě dobré a kooperativní vztahy v obcích byly v období velmi rychlého nárůstu počtu ukrajinských uprchlíků označeny za nejdůležitější zdroj podpory. Oceňována byla i spolupráce s krajským úřadem, i přes výše zmíněný skepticismus podpora ze strany státu či spolupráce s nevládními organizacemi.

Potřebu zásadní podpory ze strany dalších aktérů obce deklarovaly zejména v oblasti financí, dostupnosti bydlení, metodické podpora a sdílení zkušeností v oblasti integrace migrantů a podpory informovanosti. Výsledky dotazníku tak zřetelně ukazují, že obce přijetí ukrajinských uprchlíků a uprchlic i přes velké rozdíly rámcově v prvních měsících zvládly. Bylo tomu tak do velké míry díky jejich nasazení nad rámec povinností a díky nezanedbatelné míře dobrovolného nasazení českých občanů. Nezřídka pak obce poukazovaly na to, že poté, co se musely vypořádat s řešením pandemie, na nich leží další náročný úkol, ve kterém by potřebovaly větší podporu.