Ještě před několika desetiletími byla představa strojů, které by dokázaly napodobit lidskou inteligenci a plnit složité úkoly, vyhrazena spíše pro science fiction. Nicméně dnes se nacházíme uprostřed technologické revoluce, jejímž motorem je umělá inteligence (AI). Ve skutečnosti je nyní umělá inteligence realitou, která může mít zásadní dopad na průmyslová odvětví, proměnit pracovní trhy a nově definovat dovednosti potřebné k úspěchu v digitálním věku. 

Jak zaznělo na World Economic Forum (2023), otázka se netýká pouze pracovních míst, která budou umělou inteligencí zrušena, ale také pracovních míst, která budou vytvořena. Umělou inteligencí zde označujeme širokou oblast informatiky, která se zabývá vytvářením inteligentních strojů schopných vykonávat složité úkoly, které obvykle vyžadují lidskou inteligenci (tj. téměř vše od jednoduchých algoritmů až po systémy strojového a hlubokého učení). Přesněji řečeno, umělá inteligence dokáže provádět širokou škálu úkolů, od rozpoznávání obrazů až po rozhodování na základě dat, a dokáže se učit a přizpůsobovat novým informacím.

AI na trhu práce

Využívání algoritmů a inteligentních strojů se stále více začleňuje do našeho každodenního života a digitální dovednosti mají zásadní význam pro přizpůsobení se a růst na trhu práce.

Analýza World Economic Forum (2023a)  upozornila na úkoly a povolání s největším potenciálem automatizace. V návaznosti na to je jednou z hlavních obav v souvislosti s umělou inteligencí a možnostmi na trhu práce ztráta pracovních míst. Nejvíce ohrožena jsou pracovní místa založená na opakujících se úkolech a standardizovaných postupech (např. zaznamenávání a správa informací) s omezenou vztahovou nebo specializovanou složkou. Umělá inteligence již prokázala poměrně vysokou úroveň způsobilosti při plnění těchto úkolů.

Kromě toho lze umělou inteligenci vnímat také jako nástroj, který může potenciálně pomoci s mnoha úkoly, které musí profesionálové vykonávat při své každodenní činnosti. Jako příklad uveďme, že AI může mít obrovský význam pro analýzu dat a prognózování v oborech, jako jsou finance a marketing, kde je schopnost rychle zpracovávat obrovské množství dat výhodou. Umělá inteligence by mohla být také užitečným nástrojem ve zdravotnictví, kde by pomohla s lékařskými diagnózami, doporučeními pro léčbu, klinickými postupy a biomedicínskými aplikacemi (Yu et al. 2018). Totéž platí ve vzdělávání, kde může AI zlepšit výuku ovlivněním výukových postupů a spolupráce učitelů a prostřednictvím inovativních procesů týkajících se začlenění technologií do života studentů (Roll & Wylie 2016).

Umělá inteligence by také mohla mít významný dopad na rozvoj pracovních míst v několika oborech tím, že zavede prvek interakce mezi lidmi a stroji. Podle zprávy Future of Jobs Report (World Economic Forum 2023b), v příštích pěti letech se více než 75 % společností pokusí zavést technologie související s velkými daty, cloud computingem a funkcemi umělé inteligence. Rozvoj těchto nových technologií nepochybně změní charakter trhu práce, ale konečný výsledek nemusí nutně znamenat méně pracovních míst. Světové ekonomické fórum (2023a) identifikovalo nejméně čtyři skupiny nově vznikajících pracovních pozic, které by mohly být pozitivně ovlivněny rozvojem umělé inteligence:

• Modely AI a prompt inženýry;
• tvůrci obsahu AI;
• kurátoři a školitelé dat;
• odborníci na etiku a správu.

Je třeba dodat, že dovednosti související s umělou inteligencí mohou být silným zdrojem ve veřejném sektoru, protože digitální transformace je proces, který se týká i veřejné správy; mohla by tedy vzrůst poptávka po odbornících, kteří dokáží kombinovat znalosti digitálního světa s dovednostmi v sociálně-organizační a politicko-administrativní oblasti.

Zatím jsme mluvili o budoucnosti, ale jaká je současná situace? Kolik je v současné době v západních zemích volných pracovních míst? Nedávno zveřejněný pracovní dokument OECD (Borgonovi et al. 2023) analyzoval online nabídky práce ve 14 zemích OECD a ukázal, že volná pracovní místa s umělou inteligencí stále představují malé procento všech volných pracovních míst zveřejněných online, ale v letech 2019 až 2022 dochází k jejich výraznému nárůstu. Nepřekvapí, že poptávka po pracovních místech souvisejících s umělou inteligencí je silně koncentrována v určitých odvětvích, jako jsou informační a komunikační technologie a odborné služby, a nejžádanější dovednosti souvisejí se strojovým učením.

Špičkoví zaměstnavatelé v oblasti umělé inteligence se zajímají nejen o technické dovednosti, ale také o zaměstnávání odborníků s vůdčími schopnostmi, manažerskými dovednostmi a schopnostmi řešit problémy (OECD 2023). Analytici politik OECD(OECD 2022) zdůrazňují, že s širším rozšířením umělé inteligence ve společnosti a na pracovišti se očekává, že sociálně-emoční dovednosti budou mít na budoucích trzích práce zásadní význam. Kritické myšlení, řešení problémů, přizpůsobivost a efektivní komunikace jsou totiž stále důležitější. Měkké dovednosti dále doplňují digitální dovednosti a umožňují jednotlivcům orientovat se ve složitém, neustále se měnícím pracovním prostředí. Kombinací digitálních dovedností a měkkých dovedností se jednotlivci mohou stát všestrannými odborníky připravenými řešit výzvy a příležitosti, které umělá inteligence představuje.

Příprava na budoucnost

Rozvoj umělé inteligence není nepředvídatelnou událostí a tvůrci politik by měli mít čas a nástroje, aby se v těchto změnách orientovali a zmírnili potenciální negativní důsledky v podobě přesunu pracovních míst. Potřebu jednat implicitně požadují lidé v zemích OECD, kteří prohlašují, že se obávají rozvoje AI v příštích dvou desetiletích (OECD 2023a).

Prvním problémem, který je třeba vzít v úvahu, je skutečnost, že pracovníci s nízkým vzděláním jsou zaměstnáni v profesích, které jsou více ohroženy automatizací. To úzce souvisí s mým EPALE blogem (Vergolini 2023) o měnících se potřebách v oblasti dovedností a návrh zaměřit se na celoživotní vzdělávání s pobídkami pro pracovníky i zaměstnavatele je stále platný. Když to trochu upřesníme, první krok je třeba udělat prostřednictvím "tradičního vzdělávání" a univerzity nabízejí stále více bakalářských a magisterských titulů v oblasti datové vědy s interdisciplinárním přístupem. 

Je zřejmé, že univerzitní kurzy nejsou určeny pro dospělé, kteří potřebují rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace. Pro ně existují přinejmenším dvě další možnosti. První souvisí s "alternativními kvalifikacemi", které Kato et alii (2020, 8) definují "jako kvalifikace, které nejsou příslušnými národními vzdělávacími orgány uznávány jako samostatné formální kvalifikace". Zahrnují akademické a profesní certifikáty i digitální odznaky a nazývají se také mikrocertifikáty. Rada Evropské unie doporučila rozvoj mikrocertifikátů jako nástroje na podporu celoživotního učení a zaměstnatelnosti (OECD 2023b). Kurzy nabízející digitální dovednosti (např. analýzu dat, programování, digitální marketing, kybernetickou bezpečnost) mohou být dostupné prostřednictvím online platforem, čímž se zvýší flexibilita a dostupnost. Tyto kurzy mohou organizovat veřejné orgány, náborové společnosti i soukromé firmy. Například velké technologické společnosti (např. Amazon, Google, IBM) stojí v čele organizování alternativních kvalifikačních programů v oblasti umělé inteligence.

Další možností je využití výukových zdrojů s otevřeným zdrojovým kódem, včetně výukových programů, diskuzních fór a dokumentace; v tomto ohledu mohou být komunity, jako je GitHub, velmi užitečné pro ty, kteří chtějí zlepšit své dovednosti v oblasti umělé inteligence. Jedním z hlavních omezení zde však je, že k plnému využití nástrojů s otevřeným zdrojovým kódem musí mít účastník již existující znalosti vyšší než základní nebo vstupní úrovně.

Zdroje

Borgonovi, F., Calvino, F., Criscuolo, C., Samek, L., Seitz, H., Nania, J., Nitschke & O’Kane, L. (2023). Emerging trends in AI skill demand across 14 OECD countries. OECD Working Paper.

OECD (2022). Skills for the Digital Transition: Assessing Recent Trends Using Big Data. OECD Publishing, Paris.

OECD (2023a). OECD Skills Outlook 2023. Skills for a Resilient Green and Digital Transition. OECD Publishing, Paris.

OECD (2023b). Micro-credentials for lifelong learning and employability. Uses and possibilities. OECD Publishing, Paris.

Roll, I., & Wylie, R. (2016). Evolution and revolution in artificial intelligence in education. International Journal of Artificial Intelligence in Education, 26, 582-599

Vergolini, L. (2023). Changing skills needs: how can people become employable? EPALE blogpost.

World Economic Forum (2023a). Jobs of Tomorrow: Large Language Models and Jobs. White paper.

World Economic Forum (2023b). Future of Jobs Report. Insight report.

Yu, K. H., Beam, A. L., & Kohane, I. S. (2018). Artificial intelligence in healthcare. Nature biomedical engineering, 2(10), 719-731.