Negramotnost není dvoudimenzionální

Jaké představy máte o dalším vzdělávání? Vyučující v této souvislosti přemýšlí často o funkční negramotnosti, chudobě, životě na okraji společnosti, sociálním vyloučení, předčasném ukončení školní docházky, o dospělých z rizikových skupin a o uprchlících. Absolutní negramotnost byla v Evropě zcela nebo víceméně odstraněna. Boj proti negramotnosti ale ještě nebyl úplně vyhraný. Podle odhadů má 55  miliónů obyvatel Evropské unie mezi 16 a 65 lety problémy v oblasti gramotnosti (externí link). Evropská unie se snaží zasáhnout v těch nejvíce postižených oblastech v projektu Strategie Evropy 2020. Toto téma je ještě komplikovanější, pokud chceme negramotnost klasifikovat podle různých stupňů, místo abychom pouze zkoušeli, zda vůbec mají jedinci nějaké schopnosti čtení nebo psaní. Existují různé perspektivy, podle kterých je v evropském kontextu na negramotnost nahlíženo. V podstatě můžeme osobu klasifikovat jako gramotnou, pokud dokáže použít klíčové a základní kompetence v běžném životě. Funkční gramotnost vede v dnešním hospodářském kontextu k sociální inkluzi. Úzký vztah mezi funkční negramotností a sociální inkluzí je zřejmý.

Das Projekt  wurde 2010 in Serbien eingeführt und setzt sich die Etablierung eines Bildungssystems zum Ziel, welches von der Grundbildung bis zur Berufsausbildung reicht ). Dies soll sich positiv auf die Beschäftigungsfähigkeit, die soziale Kohäsion und die wirtschaftliche Entwicklung sowie die Reduzierung von Armut auswirken. Die Schwerpunkte des Projektes liegen auf der Vermittlung zwischen den jeweiligen Bedürfnissen des Bildungswesens und des Arbeitsmarkts, dem Konzept des lebenslangen Lernens und der Entwicklung von lebenswichtigen Kompetenzen. Das Projekt erhielt eine EU-Förderung in Höhe von vier Millionen Euro und wurde von der  Gruppe in Kooperation mit , der  (EAEA) und den folgenden lokalen staatlichen Partnerinstitutionen aus Serbien ausgeführt: Das Ministerium für Bildungswissenschaft und technische Entwicklung  und  der Universität Belgrad.

Srbský příklad

Na seznamu 160 zemí, které zahrnují  pořadí jednotlivých zemí v otázce gramotnosti, leží Srbsko na 39. místě. Procentuální úroveň gramotnosti byla zjišťována u 98,1% obyvatel, z čehož je možné soudit, že počet osob s funkční negramotností je docela nízká. Vyhodnocením dat z posledního desetiletí se ukazuje, že značný počet patnáctiletých Srbů má pouze základní vzdělání nebo je zcela bez vzdělání. Proti tomuto problému se dá bojovat dvěma politickými opatřeními, a to soustředěním se na prevenci (externí link), a potažmo i dalším vzděláváním. 

Projekt Second Chance – Systemic Development of Functional Elementary Education of Adults (FEEA) (externí link) byl spuštěn v roce 2010 v Srbsku a pokládá si za cíl vnik vzdělávacího systému od základního vzdělání po odborné (třetí stupeň formálního vzdělávání  - nejnižší stupeň formálního vzdělávání VET v Srbsku) (externí link). Toto má pozitivně ovlivňovat zaměstnavatelnost, sociální vztahy a hospodářský rozvoj, stejně tak má přispívat ke snižování chudoby. Klíčové body projektu spočívají v souladu mezi vzdělávacími potřebami a potřebami pracovního trhu, dále v konceptu celoživotního vzdělávání a v rozvoji životně důležitých kompetencí. Projekt získal podporu Evropské unie ve výši 4 miliónů eur a byl uskutečněn za podpory GOPA (externí link), spolupracující skupiny  DVV-International (link je externí), European Association for the Education of Adults (link je externí), EAEA a dalších místních státních partnerských organizací ze Srbska: Ministerstva pro vědu, vzdělávání a technický rozvoj a Institutu pro pedagogiku a vzdělávání dospělých (externí link) na Univerzitě v Bělehradu.

Učební plán (link je externí) obsahuje tři roční cykly, které odpovídají osmi letům základního vzdělávání a zároveň zahrnuje odborné vzdělávání účastníků. Zcela nově byly navrhnuty kurzy speciálně pro dospělé v oblastech srbštiny, angličtiny, matematiky, přírodních věd a digitálních kompetencí. Program obsahuje dodatkové předměty jako „ jak žít zodpovědně ve společnosti“ a „podnikání“. Realizace těchto obsahově bohatých projektů vyžaduje vybudování nové struktury, obnovu dřívějšího základního vzdělávání, ale také i z toho vyplývající umístění kurzů pro dospělé do 80 základních a 75 odborných škol. Tyto kurzy by měly být i v budoucnu stále a zcela podporovány státem. V oblasti metodické podpory se tohoto projektu zúčastnilo více než tisíc učitelů. Od té doby, co byla Evropskou komisí zveřejněna prezentace White Papers ‘’Teaching and Learning: Towards The Learning Society", a tím byly umožněny pilotní projekty v oblasti dalšího vzdělávání, stojí Srbsko v popředí jako důležitý příklad.

Další vzdělávání v Evropě

European Association of Cities for Second Chance Schools (link je externí) (22.září 2017, Sopot, Polsko) je v dnešní době jedinou evropskou sítí, která se zabývá otázkou dalšího vzdělávání. Školy, které toto vzdělávání nabízejí, se soustředí především na základní principy „Multy-litaracy“ (jazyk, matematické a digitální kompetence). Dospělí jsou vybaveni nejen odbornými znalostmi, ale zároveň je kladen důraz na podporu jejich samostatnosti a na motivaci. Získání motivace je zcela jistě rozhodující v uskutečňování osobních cílů po ukončení dalšího vzdělávání. Ztráta perspektivy patří k výrazným znakům jedinců, kteří byli vyloučeni z formálního vzdělávání. Často se projevuje jako neschopnost představit si svoji profesní budoucnost, a proto se mnozí soustředí pouze na každodenní přežití. Ostatní zase nejsou schopni rozpoznat možnosti zvýšení úrovně kvality jejich života. Formální vzdělávání je v moderní společnosti bezpochyby jedním z nejdůležitějších komponentů sebeuvědomění. Další vzdělávání je proto vhodné pro jedince, kteří byli vyloučeni ze společnosti a je jejich jedinou možností, jak se zapojit do dnešního digitalizovaného života. 

Aleksandar Bulajić  je vědecký spolupracovník  a doktorand na Filizofické fakultě Univerzity v Bělehradu  v oblasti vzdělávání dospělých. Je rovněž zástupcem redaktora mezinárodního odborného časopisu Andragogical Studies (link je externí). Je bakalářem v oboru Andragogika na Univerzitě v Bělehradu, dále magistrem v oboru Psychologie a vzdělání na univerzitě v Cambridge. Dodatečně pracoval i na mezinárodním projektu v oblasti „Learning and Development HR“. Aleksandar publikoval 15 článků na různá témata z oboru vzdělávání dospělých. Tyto pojednávají mimo jiné o řízeném učení, konstruktivním učení, učení se na základě zkušenosti, multikulturním vzdělávání, gendereovém vzdělávání dospělých a paměťovém učení. V současnosti věnuje hlavní pozornost zkoumání kognitivních aspektů v oblasti vzdělávání dospělých a otázkám gramotnosti.

Z německé verze přeložila Jana Guličuková.

Co by vás mohlo ještě zajímat:

Erasmus+ Projekte im Bereich Alphabetisierung/Grundbildung (Blog)

Kursleitermaterial: Buchstäblich fit - Besser lesen und schreiben mit den Themen Ernährung und Bewegung (Ressource)

Digitale Tools für Lehrende in der Basisbildung. Eine Auswahl (Ressource)