Evropská platforma pro vzdělávání dospělých EPALE uspořádala 29. ledna 2019 kulatý stůl na téma Digitální vzdělávání dospělých. A důvodů bylo hned několik. Prvním z nich se stalo lednové tematické zaměření platformy EPALE právě na téma digitálního vzdělávání dospělých, druhým a neméně významným pak to, že se jedná o velmi aktuální a stále více řešené téma na různých úrovních. V neposlední řadě bylo cílem oficiálně představit a spustit první e-kurz EPALE pro lektory.

Na úvod kulatého stolu Brano Frk, expert EPALE, představil zbrusu nový bezplatný elektronický kurz pro začínající lektory s názvem „Lektorské minimum“. Unikátnost kurzu spočívá nejen v obsahu (obdobný kurz na trhu dosud chyběl), ale i ve formátu zpracování. E-kurz je založen primárně na videích (je jich celkem 25), která kombinují krátké texty a příjemnou grafiku spolu s nenápadným zvukovým podkresem. Kromě videí je v jednotlivých kapitolách k dispozici i řada textů, obrázků a odkazů na doplňkové materiály, videa a další obsah. Průvodcem celého kurzu, který je vhodné si stáhnout a třeba i vytisknout hned na začátku studia, je 8stránkový handout, k němuž řada kapitol odkazuje, a umožňuje tak studujícímu vše aplikovat na vlastní vzdělávací aktivity. Samozřejmostí jsou průběžné testy i závěrečný test, po jehož úspěšném absolvování obdrží studující do svého e-mailu certifikát a digitální odznak. Zcela inovativní je způsob procházení kurzem. Studující si může zvolit klasický průchod online kurzem, sledování playlistu na YouTube kanálu nebo kurz absolvovat prostřednictvím komunikace s chatbotem na Facebooku. Samozřejmostí je optimalizace e-kurzu pro mobilní zařízení.

Druhou částí kulatého stolu byla úvodní prezentace Ondřeje Neumajera na téma „Digitální vzdělávání a jeho reakce na proměny vzdělávání“. Přednášející, sám expert na toto téma a jeho aplikaci ve vzdělávání, se postupně věnoval tématu digitalizace na obecné rovině, dále v oblasti vzdělávání a konkrétně vzdělávání dospělých (vč. pedagogických pracovníků). Upozornil na index ohrožení profesí digitalizací, podle něhož patří většina regionů ČR k výrazně ohroženým právě tímto fenoménem. Podle zjištění OECD, která se zaměřila na ohrožení automatizací, patří ČR dokonce k zemím s nejvyšší mírou ohrožení. Podle slov O. Neumajera tedy výhody ČR jako levné montovny nemusí vydržet dlouho. V prezentaci účastníky zaujala i oblast nových pracovních pozic, které se s digitalizací začínají zvolna objevovat na trhu práce. O. Neumajer poukázal na prognózy, podle kterých můžeme očekávat i takové pozice jako jsou datový detektiv, architekt rozšířené reality, kurátor osobních vzpomínek či manažer roboticko-lidských týmů. Následně se prezentující zaměřil na stát a jeho reakce na trendy v digitalizaci. Reakcí českého státu je vytvoření hned několika strategií, mezi jinými Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 (v gesci MŠMT) a Strategie digitální gramotnosti 2020 (v gesci MPSV). S lehkou nadsázkou pak O. Neumajer představil přehled digitálních a podobných strategií ve vybraných zemích. Nejkratší z nich má 17 stran (italská), nejdelší pak 228 – a právě tato patří České republice. Aby byla strategie funkční, měla by být podle doporučení Úřadu vlády ČR stručná, orientovaná na budoucnost, zaměřená na veřejnost a prezentovaná atraktivním způsobem. V závěru prezentace její autor zhodnotil tendence ve vývoji digitálních kompetencí a standardizaci v oblasti kompetencí a představil několik projektů na podporu digitální gramotnosti, které se v ČR realizují.

Poslední, nicméně klíčová, část kulatého stolu, se nesla ve znamení diskuse nad několika otázkami k hlavnímu tématu akce: digitálního vzdělávání dospělých. Diskuse se zúčastnila řada expertů, mezi jinými Jan Brůha z Národního ústavu pro vzdělávání, který hovořil o nutnosti systémového přístupu ke vzdělávání a zajištění jeho financování, k němuž se přidala i Jana Malá z MŠMT zdůrazňující také motivační složku digitalizace a nezbytnost kvalitní propagace celého systému dalšího vzdělávání, vč. toho digitálního. Detailněji se k tématu vyjádřil Jiří Chábera z České společnosti pro kybernetiku a informatiku, který se zaměřil na vymezení toho, co to vůbec digitální gramotnost je. Výklad tohoto i dalších souvisejících pojmů je k dispozici oficiálních stránkách konceptu ECDL v ČR (http://www.ecdl.cz/vyklad_pojmu.php). Podle měření úrovně digitálních kompetencí pomocí praktických ECDL zkoušek, které má ČSKI k dispozici, je cca 63 % obyvatel ČR digitálně gramotných a cca 31 % obyvatel dosahuje na úroveň tzv. digitální kvalifikace (data za poslední 3 roky z cca 45 000 ECDL zkoušek). Tereza Halouzková z Národního ústavu pro vzdělávání zdůraznila chybějící komplexní výzkumy a analýzy v oblasti stavu digitální gramotnosti dospělých (mimo šetření PIAAC), problém informační gramotnosti či stále vysoké ceny mobilního internetu v ČR. Helena Úlovcová z Hospodářské komory ČR pak uvedla příklady několika šetření, kterých se ČR zúčastnila, a podpořila nutnost zjišťování dat pro lepší rozhodování v této oblasti. Oproti MŠMT Adéla Dítětová z Ministerstva průmyslu a obchodu zdůraznila, že pro její resort je digitalizace prioritou, a to napříč generacemi. Jan Beseda z Centra pro studium vysokého školství doplnil další informace a varoval před možnými úniky dat. Pavla Šafránková z Generálního ředitelství Úřadu práce ČR nepovažuje digitální gramotnost za tak problematickou, problém vidí spíše v přístupnosti technologií a motivaci ke vzdělávání dospělých (nejen) v digitální oblasti. Za akademickou sféru vystoupil Bohumír Fiala z Univerzity Jana Amose Komenského Praha akcentující problém ověření a vyhodnocení informací, a to i u studentů, a dále Vít Dočekal z Univerzity Palackého v Olomouci, který otevřel otázku nutnosti jak kritického myšlení, tak i povzbuzení těch, kteří dosud k technologiím nemají vztah, a jejichž častou bariérou je strach a obava z technologií. Josef Šmída z Fondu dalšího vzdělávání představil projekt DigiStrategie naplňující Strategii digitální gramotnosti ČR 2020 řadou konkrétních kroků a představil aktuální výstup – Segmentaci a typologii osob digitálně vyloučených a osob ohrožených sociálním vyloučením (k dispozici na www.portaldigi.cz/segmentace). Otevřel také aktuální téma práva na „offline“, k němuž se přidal i Brano Frk z platformy EPALE, který komentoval vlastní pozitivní zkušenost s digitalizací státní správy v Estonsku. V závěru představil Tomáš Langer představil druhý projekt Fondu dalšího vzdělávání “DigiKatalog”, na němž se podílí. Cílem projektu je zvýšit digitální gramotnost a digitální kompetence u dospělých v ČR, a to jak u občanů, tak i u zaměstnanců, úředníků či klientů Úřadu práce ČR. Konkrétně jmenoval základní výstupy projektu, jako jsou nástroj ověřující digitální kompetence, vzdělávací prostředí, návaznost na povolání či soubor metodických materiálů. Následovala živá diskuse nad nejrůznějšími aspekty digitálního vzdělávání dospělých občanů v ČR.

Autor (s přispěním jednotlivých řečníků): Tomáš Langer, expert EPALE