zdroj: vedaavyzkum.cz, Přehled pro portál Vědavýzkum.cz připravila Česká styčná kancelář pro vzdělávání a výzkum v Bruselu CZELO. 

Rámcový program FP10 je nyní chtě či nechtě tématem všech bruselských událostí zaměřených na vědu, výzkum a inovace. V jeho kontextu se zástupci Evropské komise často v odpovědích odkazují na tři zprávy, které stihly od začátku roku 2024 zahýbat politickým prostorem Bruselu. Jsou jimi Lettova zpráva, Draghiho zpráva a nyní i čerstvě vydaná Heitorova zpráva.

Dobrá zpráva pro vzdělávání a Erasmus+

Návrh navýšení rozpočtu v oblasti vzdělávání, včetně mobilit studentů a výzkumníků, najdeme ve všech třech zprávách, což by se mohlo promítnout do finálního rozpočtu dalšího programového období. Letta zdůrazňuje pokračující rozvoj Evropského prostoru vzdělávání a rozvíjí koncept páté svobody podporou navýšení rozpočtu programu Erasmus+ s důrazem na zajištění větší finanční podpory pro aliance Evropských univerzit. Dle Letty je zásadní, aby byly dále podpořeny financováním, které odpovídá jejich klíčové roli v transformaci Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a zavedení společného Evropského diplomu jako základního kamene páté svobody. Zmiňuje také, že by se Evropský diplom v následujících letech mohl dále rozšířit na rozvoj specifických evropských programů pro konkrétní obory (vzdělávání učitelů, evropské zdravotnické profese, aj.). Letta však nezapomíná ani na mladé lidi pod 18 let a navrhuje zajištění zahraniční mobility pro všechny v rámci iniciativy „Erasmus for all/ Erasmus High School“.

Draghi pak pracuje se vzděláváním spíše z pohledu potřeb ekonomiky. Dle jeho zprávy nemají občané EU základní digitální dovednosti. Například 60 % podniků reportuje, že nedostatek dovedností je jednou ze základních bariér, včetně náboru ICT specialistů. EU „produkuje“ také málo absolventů ve STEM oborech a čelí nízké účasti dospělých v celoživotním vzdělávání. I přesto je však kvalitní vzdělávání jednou z předností EU v porovnání s USA.

EU by měla přehodnotit svůj přístup k dovednostem, více se orientovat na budoucnost a na mezery na trhu práce, a to zejména v oblastech nově vznikajících povolání (také v kontextu digitální a ekologické transformace). Je důležité více zapojit podniky do tvorby vzdělávacích politik a kurikul a více používat výsledky výzkumu v oblasti předpovídání budoucích potřebných dovedností a povolání (tzv. skills inteligence). Jedním z řešení by mohl být právě program Erasmus+, do kterého se aktuálně zapojuje 15 % mladých lidí v EU. Cílem je dosáhnout „Erasmu pro všechny“. To by ovšem znamenalo radikální zvýšení jeho rozpočtu. Ten Draghi navrhuje v následujícím rozpočtovém období navýšit pětkrát.

Heitor pak podporuje obě výše zmíněné zprávy, upozorňuje však na potenciální plány propojení Erasmu+ s programy MSCA a ERC, které by dle něj měly zůstat oddělené, a to hlavně kvůli jejich excelenci. Dále Heitor pojímá vzdělávání a dovednosti podobně jako Draghi, tedy z pohledu absorpční kapacity trhu. Nedostatečné množství kapacit dobře školených pracovníků se totiž může promítnout do všech sektorů, ať už mluvíme o startupech nebo kritických odvětvích, jako jsou polovodiče nebo baterie. Právě vysokou absorpční kapacitou a mobilitou pracovníků se pyšní americký trh, který zvládá díky své pružnosti na obou stranách nabídky a poptávky saturovat své vlastní potřeby.

Celý článek: https://vedavyzkum.cz/ze-zahranici/ze-zahranici/letta-draghi-heitor-pre…