Posilují evropské země všeobecnou, či odbornou složku vzdělávání? A jak pracují s průřezovými dovednostmi? Na tyto a další otázky hledala odpověď studie Cedefopu.

„Jak se v čase utvářela rovnováha mezi dovednostmi specifickými pro povolání, všeobecnými předměty a průřezovými dovednostmi?“ To je klíčová otázka, na kterou odpovídá studie Budoucnost odborného vzdělávání a přípravy v Evropě (část 1). Zkoumá, jak se mění způsob diferencování znalostí, dovedností a kompetencí v kurikulu, i změny v organizování učení na různých místech: ve třídách, dílnách, laboratořích a na pracovištích.

Stáhněte si studii (v angličtině)

Výsledky ukazují, že některé evropské země posílily všeobecně vzdělávací složku ve svých programech odborného vzdělávání a přípravy, a to buď zvýšením rozsahu výuky všeobecně vzdělávacích předmětů, nebo jejich lepší integrací do odborného kurikula. Zvýšený důraz na všeobecné dovednosti přitom není na úkor učení na pracovišti. Naopak rozšiřování učení na pracovišti v kurikulu počátečního odborného vzdělávání je všudypřítomný trend. Je však stále obtížnější vyhodnotit jeho přesný rozsah, a to kvůli zvyšující se flexibilitě v kombinování různých vzdělávacích prostředí.

O průřezových dovednostech lze obecně říci, že jsou čím dál viditelnější v dokumentech souvisejících s odbornými vzdělávacími programy a kvalifikacemi. V praxi však nabývají rozmanitých forem: mohou být součástí všeobecně vzdělávací nebo odborné složky nebo se s nimi pracuje pouze nepřímo. Ačkoliv se na první pohled zdá, že mají průřezové dovednosti blíže spíše ke všeobecně vzdělávací složce, mají mnohdy silnou návaznost na odbornou složku (týká se to například podnikavosti, řízení kariéry či digitálních dovedností). Stále také existuje mnoho vzdělávacích systémů, v nichž nejsou průřezové dovednosti nijak specificky označené, a tak nelze ani zjistit jejich rozsah v kurikulu.

Autoři studie také zjišťovali, jak se mění počet kvalifikací počátečního odborného vzdělávání v Evropě. V některých zemích dochází k redukování počtu kvalifikací. Je to výsledek promyšleného strategického procesu, například s cílem rozšířit kvalifikační a profesní profily či snížit administrativní zátěž. Někdy ale k redukci dochází méně plánovaně, v reakci na měnící se poptávku.

Studie Cedefopu (Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání) čerpá informace ze své sítě ReferNet, jíž je Česká republika součástí, z případových studií osmi zemí a online šetření mezi téměř tisícovkou evropských poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy.

The future of vocational education and training in Europe: volume 1 [online]. Cedefop, May 2022 [cit. 2022-09-21]. Dostupné z: https://www.cedefop.europa.eu/en/publications/5583