Ke konci roku 2016 dala vláda ČR za úkol ministrovi pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Janu Chvojkovi sestavit koncepci občanského vzdělávání v ČR. Dokument má být vytvořen za diskuse odborné veřejnosti, která k procesu tvorba byla přizvána 26. 7. 2017. Jak dopadlo setkání nad koncepcí?

Setkání v Lichtenštejnském paláci zahájila Martina Štěpánková, náměstkyně ministra  pro řízení Sekce pro lidská práva. Akce byla rozdělená do tří bloků – úvodní panel, práce ve skupinách a diskuse. Na setkání bylo pozváno přibližně 130 odborníků, zúčastnilo se jich 80. Tak vysoké číslo dokazuje, že zájem o koncepci je velký a potřeba ve společnosti je přímo hmatatelná.

V úvodu ministr Jan Chvojka nastínil cíl setkání - „formulovat základní parametry občanského vzdělávání v ČR“. Pro formulaci koncepce byla stanovena pracovní skupina. Náměstek ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu David Beňák představil Základní rámec občanského vzdělávání. Ve své prezentaci zdůraznil, že je potřeba věnovat se všem cílovým skupinám. Návrh Rámce již připravila jedna z pracovních skupin a byl předložen nikoliv k diskusi v rámci setkání, ale k zasílání námětů pro změnu.

Pozorný čtenář možná právě zbystřil a ptá se sám sebe, zda základní rámec je zmiňovaným koncepčním dokumentem. Bohužel vás zklamu. Základní rámec je dokument předcházející koncepci občanského vzdělávání. Podle slov zástupců ministerstva koncepci v daném čase nebylo možné stihnout. Důvodem jsou kvalitní podklady, analýzy, data. Ty však nejsou k dispozici a k získání těchto informací je potřeba vyhradit finanční částku. Myšlenka je tedy taková – vytvoří se základní rámec občanského vzdělávání s formulovanými principy, tématy a další vláda by poté měla na základě rámce pracovat na vytvoření koncepce.

Principy a témata byly formulovány účastníky setkání rozdělených do šesti skupin. Při prezentaci výstupů často zaznívalo, že účastníci si přejí decentralizaci aktivit, pluralitu, zaměření na všechny cílové skupiny, rozvoj pedagogů apod. Jedna ze skupin se jednoznačně distancovala od vytvořeného rámce. Výstupy ze setkání měly být zapracovány do zmíněného Rámce.

Před koncem akce byl prostor pro diskusi. Bylo by vhodné dodat pro bouřlivou diskusi. Účastníci se cítili rozhořčeni z různých důvodů – k přizvání na diskusi až po vytvoření Rámce, k návrhu vytvořit jednu zastřešující instituci, k šibeničním termínům odevzdání rámce. V několika bodech zástupci ministerstva vyšli vstříc pozvaným odborníkům a slíbili, že nebude vznikat nová instituce a že proběhne další setkání. Z termínu však neslevili.

Upravený materiál bude předložen vládě ČR ke schválení. Do té doby by mělo proběhnout ještě jedno setkání, jehož cílem bude debata nad další verzí Rámce.

Závěrem jsme se zeptali Davida Beňáka, jaký je jeho postoj k dalšímu vzdělávání v souvislosti s občanským vzděláváním.

Jakou váhu a důležitost kladete občanskému vzdělávání dospělých? Velké množství námětů bylo směřováno do oblasti školství, na děti, pedagogy, a to jak v dokumentu, tak ve výstupech jednotlivých skupin.

Pokud jde o můj osobní názor, domnívám se, že to je klíčové a důležité. Jakmile lidé vypadnou z kruhu formálního vzdělávání, tato témata se už v životech lidí neobjevují a je potřeba na tom více intenzivně pracovat. A dokázal bych si to představit tak, že bychom zapojili obce, které by mohly modelově ukazovat, jak funguje v podstatě zastupitelská demokracie, muzea, řady institucí, kam dospělí chodí. Bylo by dobré, kdyby se příležitost využila tímto způsobem. Vzdělávání dospělých je velmi důležitá věc a v tomto kontextu by občanské vzdělávání bez dospělých nešlo. I ten materiál je nastaven na všechny cílové skupiny, a nevěnuje se pouze oblasti formálního vzdělávání, která je samozřejmě klíčová a je základním pilířem.

Ještě se zdržíme u občanského vzdělávání dospělých. Která z oblastí OV (například mediální gramotnost, finanční gramotnost) je podle vás důležitá a reagující na aktuální situaci?

Patří tam tři oblasti – mediální gramotnost, finanční gramotnost a znalost ústavy. Ta je velmi důležitá a málo lidí ten dokument opravdu zná. Vždy se ptám lidí, jestli ústava dává povinnost. Mnoho lidí neví. Je tam skutečně ustanovena jedna jediná povinnost, a to je povinná školní docházka. Tyhle tři věci jsou důležité a každá má mnoho argumentů, proč by to tak mělo být, ačkoliv je nechci v systému upřednostňovat. Myslím si, že  tohle je v této době naléhavé. Mediální gramotnost proto, aby lidé dokázali pracovat s informacemi. Na internetu koluje řada hoaxu a nepravd, kterým někteří lidé uvěří a na základě toho s nimi pracují. Finanční gramotnost – pokud vidíte statistiky exekucí, zadluženosti, je třeba ji posilovat, protože má dopady v řadě dalších oblastí v běžném životě. Ústava je důležitá, protože je rámcem uvědomění si aktivního občanství.

Jaké byly vaše poslední vzdělávací aktivity, kterých jste se zúčastnil? Pokud možno občanského vzdělávání?

Já jsem hříšník, dlouho jsem nikde nebyl.  Finanční gramotnost ano, to jsem byl na semináři asi tak minulý rok. Jinak se vzdělávám průběžně samostudiem. Učím na vyšší odborné škole a na filozofické fakultě. Načítám si věci, abych byl v obraze. Myslím si ale, že mě to moc nevylepšuje, stále jsem hříšník.

Otázky pokládala a za odpovědi děkuje Sára Drozdová, výkonná ředitelka AIVD ČR

Původní zdroj: Andragogika v praxi. Odborný čtvrtetník pro vzdělávání a rozvoj dospělých 13/2017. Praha: AIVD ČR, 2017