Jednou z cílových skupin EPALE jsou také vědecká a výzkumná pracoviště ve vzdělávání dospělých, proto jsme pro rozhovory EPALE tentokrát oslovili všechna andragogická pracoviště (katedry či ústavy, kde se vyučuje andragogika jako studijní obor), a to jak v Česku, tak i na Slovensku. Postupně čtenářům přineseme rozhovory s představiteli jednotlivých pracovišť. Cílem rozhovorů je poskytnout čtenáři aktuální pohled na mnohdy nepřístupná pracoviště a nahlédnout pod pokličku toho, co se v nich děje, které osobnosti v nich působí, jaké výzkumy se realizuji a které zajímavé knihy publikují. Otázky byly pro všechna pracoviště stejné (jen na Slovensku jsme jednu otázku přidali), rozhovory proběhly prostřednictvím e-mailu v měsíci srpnu 2020.

Popiš prosím čtenáři stručnou historii pracoviště.

Vznik pracoviště je spojen se založením Institutu osvěty a novinářství jako nové fakulty UK v roce 1960, na které v roce 1962 vznikla Katedra pedagogiky a psychologie v čele s proděkanem Františkem Hyhlíkem. Začátkem 70. let došlo ke změně názvu na Katedru výchovy a vzdělávání dospělých, v roce 1972 byla s tímto názvem katedra přeřazena na Filosofickou fakultu UK, obor byl poznamenán normalizací. Počátkem 90. bylo pracoviště na krátkou dobu transformováno na Katedru sociální práce a vzdělávání dospělých. Od akademického roku 1992/1993 vznikla samostatná Katedra sociální práce a samostatné pracoviště dostalo název, který si nese do současnosti – Katedra andragogiky a personálního řízení.

Se kterými významnými jmény bylo či je pracoviště spjato?

Patří mezi ně již zmíněný František Hyhlík, Milan Nakonečný, Kamil Škoda, Jiří Vymazal nebo Milan Beneš, rovněž dlouholetý spolupracovník katedry Zdeněk Palán. Výraznými osobnostmi katedry byli Zdeněk Štěpánek a Jiří Reichel. K rozvoji andragogiky přispívají v současnosti interní členové katedry Martin Kopecký a Michal Šerák. Současní interní pracovníci a externí spolupracovníci katedry jsou v rámci svých oborových zaměření přínosem pro rozvoj studijního programu.

Kolik studentů na katedře aktuálně studuje?

V právě končícím akademickém roce 2019/2020 měla katedra (ve staré a nové akreditaci a v prezenční a kombinované formě studia) 108 studentů bakalářského studia a 74 studentů navazujícího magisterského.

Která témata kolegyně a kolegové aktuálně řeší?

Výčet témat může být obsáhlý, patří mezi ně vzdělávací politika, občanské vzdělávání, vzdělávání starších dospělých, mezigenerační učení ve vztahu k práci i volnému času, vzdělávání dospělých se speciálními potřebami, psychologie učení dospělých. Samozřejmostí je vztah vzdělávání dospělých a personálního řízení, který je základem identity katedry.

V posledních třech letech se pracovníci katedry věnovali několika projektům. Mezi těmito projekty byl v letech 2017–2018 projekt Morální odpovědnost: Lidský rozvoj a veřejné konflikty (součást programu Globální konflikty a lokální souvislosti: kulturní a společenské výzvy; výzkumné téma Teorie globálních konfliktů v lokálních souvislostech; součást Strategie AV21). Od roku 2017 je katedra spoluřešitelem projektu Age Management Uptake v rámci ERASMUS+ (KA2 – Cooperation for Innovation and the Exchange of Good Practices; KA204 – Strategic Partnerships for Adult Education). V letech 2017–2019 bylo pracoviště zapojeno (s Katedrou pedagogiky a Katedrou psychologie FF UK) do projektu Učitel v diverzifikované třídě (Operační program Praha – Pól růstu). Od roku 2018 řeší katedra společně s Národním informačním a poradenským střediskem pro kulturu (NIPOS) projekt Podpora mezigeneračního dialogu a kulturní participace seniorů jako nástrojů přenosu a sdílení kulturních hodnot na lokální a regionální úrovni Programu na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II). V rámci tohoto projektu katedra realizovala mimo jiné reprezentativní kvantitativní výzkum. Pracoviště je zapojeno do programu PROGRES Q15 (2017–2021) Životní dráhy, životní styly a kvalita života z pohledu individuální adaptace a vztahu aktérů a institucí (Univerzita Karlova, Filozofická fakulta). Ve vztahu k vědě a výzkumu pracoviště považuji za významné zvolení Martina Kopeckého členem prezídia European Society for Research on the Education of Adults (ESREA) pro období 2020–2022.

Pokud bys měla vybrat z publikační činnosti pracoviště jednu či dvě zajímavé monografie, které by to byly?

V rámci monografií k andragogice kolegů z katedry by to byla kniha Michala Šeráka Zájmové vzdělávání dospělých z roku 2009 a studie Martina Kopeckého Vzdělávání dospělých mezi politikou, ekonomikou a vědou z roku 2013.

Jak se katedře daří navazovat kontakt s praxí?

Naše studijní programy obsahují kromě ryze akademických předmětů i aplikované. S praxí jsou v kontaktu někteří interní vyučující a v praxi jsou téměř všichni externí vyučující (například Ty, Tomáši). Odborníci z praxe jsou hosty v různých předmětech. Náš obor charakterizuje znalost a reflexe živé praxe, aktuálních problémů, úsilí přispívat k lepšímu světu, byť i nepřímo. Domnívám se, že to dokládají i mnohé obhájené závěrečné (kvalifikační) práce na katedře.

Jedním z projektů na podporu vzdělávání dospělých v členských zemích EU je EPALE. Jak vnímáš její úlohu v oboru?

Platformu EPALE propagujeme mezi studenty ve výuce. Zástupci katedry se zúčastnili kulatých stolů k zájmovému vzdělávání, ICT nebo gramotnosti dospělých. EPALE pro nás představuje přínosný průsečík praxe, politiky a expertízy. Poskytuje obraz o aktuálním dění, jazykové mutace velmi zajímavým způsobem ukazují na společné i jedinečné podoby vzdělávání dospělých v rozličných národních a kulturních kontextech.

A je tu otázka na závěr… Pokud bys měla neomezenou moc, co bys pro podporu vzdělávání dospělých v ČR udělala?

Srovnatelnou pozici se vzděláváním dětí a mládeže. A přála bych vzdělávání dospělých v ČR opravdový zájem všech aktérů – institucí, (pracovních) organizací, vzdělavatelů dospělých (organizací zabývajících se vzděláváním a lektorů) i vzdělávajících se dospělých.

Ptal se: Tomáš Langer, expert EPALE