Dospělí a jejich dovednosti a ochota učit se
Většina médií, a to včetně mainstreamových, dnes loví čtenáře na špatné zprávy. Nebo přinejmenším na negativní clickbaity. Protože prokazatelně hrozbu evokující titulek rovná se klik, a tudíž peníze za reklamu, žijeme ve vesmíru plném zpráv o tom, jak se řítíme do propasti a všechno se kontinuálně horší a horší.
Abych tomuhle trendu unikl, začnu pozitivně a skončím těmi horšími zprávami.
V nejnovějších průzkumech, které zkoumají dovednosti dospělých ve vyspělých zemích, na tom Češi nejsou úplně nejhůř. Co se týče měřených dovedností v posledním mezinárodním šetření PIACC, jehož výsledky byly zveřejněny na konci minulého roku, jsme v průměru zemí OECD. V numerických dovednostech jsme dokonce lehce nad průměr. Žádná katastrofa se nekoná, říkám to hlavně proto, že my Češi umíme být často velmi pesimističtí. Jistě, k samé špičce se ani nepřibližujeme, tam jsou tradičně skandinávské země v čele s mytickým Finskem. Ale za námi jsou třeba Američané nebo Francouzi, takže to nemůže být až tak zlé.
V rychle se měnícím globálním prostředí, které je formováno technologickým pokrokem, globalizací a proměnami trhu práce, jsou dovednosti dospělých klíčovým faktorem pro udržení konkurenceschopnosti a prosperity společnosti. Česká republika, stejně jako jiné země, stojí před výzvou, jak připravit své obyvatele na budoucí požadavky ekonomiky a společnosti. Data z mezinárodních šetření, jako je Programme for the International Assessment of Adult Competencies (PIAAC) a Adult Education Survey (AES), poskytují klíčové informace o současné úrovni dovedností české populace a naznačují, jaké oblasti budou rozhodující pro budoucnost.
Jaké dovednosti pod drobnohledem
Nejprve si ale pojďme říci, jaké dovednosti se vlastně u dospělých zkoumají a co to znamená.
Na vzorku zhruba 160 tisíc dospělých (v Česku něco přes 5 tisíc lidí ve věku 16-65 let) se lidé otestovali ve třech oblastech: v dovednostech numerických, čtenářských a adaptivním řešení problémů. Rozhodně nešlo o teoretické nebo akademické dovednosti, nýbrž o velmi praktické dovednosti běžně využívané v osobním nebo pracovním životě – viz příklad níže.
Obrázek: PIACC, OECD, 2024
Takto si vedly jednotlivé země OECD ve čtenářské gramotnosti, tedy především v úlohách na porozumění textu:
Obrázek: AES 2022, ČSÚ
A to je skutečný problém – jedná-li se o další vzdělávání a nikoli vzdělávání zájmové, pak Češi jeví velmi malou ochotu se takového vzdělávání účastnit. Nižší ochotu už mají jen Bulhaři a Poláci. Tedy pokud můžeme daným číslům věřit.
Šetření se ovšem dělalo na vzorku cca 10 tisíc lidí z celého Česka a u nás jej měl na starosti Český statistický úřad. Jedná se tedy o poměrně solidní vzorek a s vysokou pravděpodobností byla zajištěna vhodná stratifikace dat.
V tomtéž šetření byli respondenti tázáni na důvody, pro které se nevzdělávají.
A zde se můžete podívat na reakce:
Obrázek: AES 2022, ČSÚ
Dosti smutný obrázek. Právě v tom nejdůležitějším, v motivaci, v touze na sobě neustále pracovat v bezprecedentně turbulentní době, kdy se nároky na naše schopnosti mění téměř každým rokem, selháváme.
Autor blogu: Martin Dobeš, EPALE
