European Commission logo
Kreirajte nalog
Možete da odaberete više riječi odvojenih zarezom

EPALE - Elektronska platforma za obrazovanje odraslih

Blog

Blog

80 % lidí na této planetě má schopnost tvořit. Rozhovor EPALE s Jindřichem Dohnalem z Creatixo

Povídání o kreativitě, kompetencích aplikované kreativity a inovativnosti a možnostech jejich využití nejen ve firemním prostředí.

Profile picture for user Tomáš Langer.
Tomáš Langer
Community Hero (Gold Member).

Kreativitě a inovativnosti se detailněji věnuji přes 10 let. Vždy mě zajímal osobní a profesní rozvoj a to zejména ve spojení s naším fungováním mozku, a proto jsem se začal věnovat této problematice naplno. Prošel jsem několika koučovacími výcviky (Brain based coaching, Strategic Intervation Coaching, Systemický koučink Milana Bobka, NLP). Pracoval jsem přes 10 let v oblasti vzdělávání dospělých na různých pozicích (Bussines developer manager, konzultant, lektor, kouč). Jsem founder/CEO start-upu Creatixo, který vyvinul diagnostiku kreativního a inovativního potenciálu. Mojí vášní je zpěv, skládání hudby a textů. Tuto svou vášeň realizuji ve své kapele Iceland.

Jindřich Dohnal, Creatixo.


Stojíte za start-upem, který vytváří nástroje a metody pro podporu produktivity, inovativnosti a kreativity v různých pracovních odvětvích. Jak jste se vůbec k tématu inovací a kreativity dostal?

Téma kreativity mě zajímalo již od dětství. Můj táta byl v dětství velmi tvořivý, modeloval si, krásně maloval, než ho rodiče povinně v 50. letech minulého století převedli z leváka na praváka. Uvědomuji si, že tohle byla pro mě záhada, že táta o svou tvořivost najednou přišel a od té doby se již stal pouze tzv. pasivním příjemcem, poslouchal hudbu, četl si, ale už nikdy nic nevytvořil. Pustil jsem se do hledání příčiny, co se vlastně stalo. Začal jsem tak vnímat kreativitu z jiného pohledu, a to z pohledu fungování našeho mozku. Pochopil jsem, že o tvořivost se dá příjít. Nejvíce mě ovlivnil moment, když jsem zjistil z jednoho výzkumu v rámci rešerše zdrojů o kreativitě, že 80% lidí na této planetě má schopnost tvořit. V tu chvíli jsem věděl, že to bude mé velké téma. K inovativnosti jsem se dostal až na základě vývoje produktu Creatixa, když jsem začal pracovat s lidmi z TOP business prostředí a zjišťoval jsem, že ve firmách se o kreativitě spíše mluví jako o inovativnosti. Přitom vlastně inovativnost podle nejnovějších zdrojů je jen jedna z dalších forem kreativity uzpůsobená do business prostředí (tzv. situační kreativita).

 

V čem je Váš start-up specifický? 

Náš start-up je specifický už svým konkrétním zaměřením na rozvoj kreativity, inovativnosti a produktivity. Vyvinul jsem společně s týmem psychologů unikátní metodiku. Jde o kombinaci psychodiagnostiky – osobnostního dotazníku a dalších rozvojových programů. Je založena na 9 kompetencích aplikované kreativity a inovativnosti.  Je to zároveň rozvojová platforma, která tyto kompetence rozvíjí pomocí osobních interpretací, koučinku a workshopů.

 

Ano, o vašem kompetenčním modelu jsem už slyšel díky článku v e-časopise Firemní vzdělávání (zde, s. 18–19). Můžete jej čtenářům více popsat? 

Kompetenční model Creatixo je tvořen 9 kompetencemi aplikované kreativity a inovativnosti. Jedná se o odvahu, otevřenost, vytrvalost, analytické myšlení, nadšení, asertivitu, empatii, představivost a schopnost se rozvíjet. Každá kompetence je definována sedmi až devíti podkompetencemi.

Jedná se o vrozené vzorce chování, které se k jednotlivým kompetencím a podkompetencím vztahují. Tato metodika vznikla na základě psychologického výzkumu a rešerší týkajících se rozvoje kreativity. Základním zdrojem pro nás byl test kreativity z roku 1982 (George Land), který dětem v 5 letech zadal test kreativity (vzorek 1 500 dětí), který měřil jejich tvůrčí potenciál. Zjistil, že děti měly podle výsledků tvůrčí potenciál na úrovni geniality 98 % a následně o tento potenciál s věkem přicházely. To, co mě v tomto výzkumu zarazilo bylo, že následně ten samý test dal dospělým (250 000 tisíc dospělých nad 25 let) a výsledky byly alarmující. Průměrný tvůrčí potenciál klesl na 2 %. Na základě těchto výsledků jsme se začali ptát, co způsobuje tuto ztrátu. Zjistili jsme, že těchto 9 kompetencí je již zastoupeno v raném dětství a následně se tyto kompetence rozvíjí nebo naopak nerozvíjí. Velmi záleží na prostředí, kde se dítě vyrůstá a na jaké kompetence je kladen důraz.

 

Práci s kompetenčním modelem zaměřujete na firmy, ale také na jednotlivce. Jakmile projdu dotazníkem a vím, jaký mám svůj kompetenční profil, co dál?

Vždy doporučujeme osobní hodinovou interpretaci. Je to vlastně koučovací rozhovor s certifikovaným specialistou. S klientem projdeme výstupní zprávu, díváme se na jeho pořadí a kombinace kompetencí. Probíráme, co to pro něj znamená, jaké z toho vyplývají situace, co mu to přináší a jaká jsou rizika. Společně nastavíme osobní plán dalšího rozvoje. Výstupní zpráva obsahuje také 3 konkrétní rozvojové aktivity ke každé kompetenci. Praktická cvičení, jak ji člověk může sám rozvíjet.

Například klient potřebuje osobně rozvinout kompetenci Odvaha, jeho silnou podkompetencí je přitom odvaha jít do neznáma. Nastavíme s ním již předdefinovanou aktivitu na rozvoj odvahy jít do neznáma. Následně se ho ptáme, jak by tuto kompetenci mohl využít v nějaké situaci, kterou tak ještě neřešil. Většinou v osobním plánu rozvoji určíme 3 kompetence a ke každé kompetenci další 3 podkompetence, které klient v osobním plánu rozvoje rozvíjí. Co je důležité, že tyto jednotlivé kompetence a podkompetence jsou vždy implementovány do jeho profesních, případně osobních, aktivit, tudíž lze vidět velmi rychle výsledky.

 

Jak může s výstupy dotazníku pracovat firma? 

V současnosti firmy hodně využívají dotazník a následné programy hlavně pro iniciaci změny myšlení a jednání – ze stereotypního, zaběhnutého směrem k myšlení „out of box“, hledání nových řešení, podporu inovací, vývoje nových produktů. Dále pro adaptaci na měnící se situaci, tvorbu strategií, rozvoj managementu, leadershipu, zvýšení tvůrčí motivace a mnohé další. Mít tým, který má motivaci a je schopen inovativně jednat, je obrovská konkurenční výhoda.

Také se zaměřujeme na rozvoj transformačního inovačního leadershipu. Vytváříme různé nové rozvojové modely, nicméně naším cílem je, abychom ve firmě měli svého HR ambasadora, který nastavuje pomocí našeho produktu tvůrčí kulturu a procesy. 

Poskytujeme školení a certifikaci na pozici Certifikovaný specialista Creatixo. Ten pracuje s dotazníky, interpretuje výstupní zprávy a nastavuje s účastníky plány dalšího rozvoje.  My mu poskytneme supervize, certifikace a facilitační workshopy na upevnění této nově definované kultury a procesů. Ve firmě jsou tedy interní certifikovaní lektoři, kteří využívají dotazníky při práci se svými klienty. Výhodou tohoto dotazníku je, že je stručný, jasný a velmi rychle aplikovatelný. Lze velmi lehce určovat profily jednotlivých lidí v týmu a na základě nich porovnávat výsledky s ostatními. Zároveň ho lze kombinovat s různými tématy – management změny, leadership, komunikace, 360 zpětná vazba a další.

Jindřich Dohnal, Creatixo.

 

Jedním z Vašich produktů je i „školení kreativity“. Lze se kreativitě naučit? 

Ano, lze se kreativitě naučit. O tom jsem našel několik studií. Nicméně jsem přesvědčený, že jde spíše o restart kreativity. Odvažuji se naplno říci, že my se jako kreativní jedinci rodíme, nicméně do systému, který často nebývá „flexibilní neboli kreativní“. Neumožňuje dětem udržet si tuto dovednost do dospělosti. Jinak řečeno: „schopnost vědomě a autenticky tvořit pomocí svých talentů a tyto své talenty proměňovat v hodnotné výsledky pro sebe a společnost.“ Problém je, že se děti již ve škole učí přijímat mnoho zbytečných informací jednostranně jako pasivní posluchači bez kritické zpětné vazby. Jsem rád, že se tato praxe pomalu mění, nicméně stále si myslím, že bez velmi dobrých učitelů a lídrů ke změně nedojde. V dospělosti se to projevuje tak, že lidé přijímají informace, které nepotřebují a škodí jim. Nicméně k tomu, abychom mohli tvořit, potřebujeme nejen vědět, znát ty „správné“ informace, ale také se v nich cítit dobře a pak hlavně prakticky tyto informace přeměnit v hodnotný výsledek.

 

Jak ovlivnila Váš byznys situace kolem koronaviru?

Koronavirus rozhodně mě naučil jednu věc: že když je krize, je nutno zabrat ne na 100 %, ale na 200 %. Viděl jsem kolem sebe, že lidé propadají „blbé náladě“ – v této chvíli je potřeba udržet nadšení a optimismus. Vždycky si říkám v takových situací, že kapitán lodi opouští loď jako poslední a buďto loď zachrání nebo s ní ztroskotá a utopí se. Většinou ale na takové lodi už je sám. No ale já na štěstí sám nejsem a za to jsem vděčný. Mám kolem sebe skvělý okruh společníků, kteří mě podporovali v těžkých covidových časech.

 

Jak bude podle Vás vypadat vzdělávání dospělých řekněme za 20 let?

Upřímně si myslím, že se celý vzdělávací systém změní. Současný vzdělávací systém pracuje podle mě s myšlenkou, buďto se na něco hodíš a splňuješ námi daná kritéria nebo nikoli. V budoucnu to bude podle mě o tom: „Jsi schopný něco vytvořit, co bude pro mě nebo pro nás fungovat?“ Můj předpodklad je, že díky vývoji technologií a hlavně příchodu humanoidních robotů s umělou inteligencí masivně na trh, firmy a lidé bez vzdělání zaměřeného na máš „schopnost něco vytvořit“ budou mít problém na trhu uspět. Firmy, které v dnešní době nepochopí, že rozvoj kreativity u lidí a inovativnosti firem je ještě důležitější než automatizace a robotizace, budou méně konkurenceschopné. Vzdělávání se možná (to už věštím z křišťálové koule) rozdělí do 3 kategorií podle technologií. Vzdělávání pomocí virtuální reality, vzdělávání pomocí AI a vzdělávání s osobním koučem (naživo). Kdo propojí tyto tři části bude mít výhody. To bude jediná možnost, jak lze konkurovat novému věku robotické práce.

 

Co či kdo je pro Vás osobně profesní inspirací?

Pro mě jsou vekou inspirací 3 historické osobnosti, z kterých velmi často cituji. Leonardo da Vinci (umění, malířství), Steve Jobs (Apple) a Albert Einstein (teorie relativity). Každý z nich pocházel z úplně jiného století nicméně všechny tři spojovala jedna věc, i když každý z nich se věnoval jinému oboru – přišli s absolutně něčím novým, naprosto kreativním počinem, který ovlivnil další generace a dodnes z jejich myšlenek, vynálezů, produktů čerpáme. Proč? Protože způsobili tzv. kvantový skok, změnili vnímání reality a posunuli ji za hranice v té době možného. Měli spoustu kritiků a obdivovatelů a vytrvali. To je pro mě velká výzva.

 

Ptal se: Tomáš Langer, expert EPALE

Login (0)

Want to write a blog post ?

Don't hesitate to do so!
Click the link below and start posting a new article!

Najnovije rasprave

Profile picture for user azraazra.
azra SULIC
Community Contributor (Bronze Member).

Kulturna i kreativna industrija – (ne)propuštena šansa za Bosnu i Hercegovinu

Potencijal koji postoji u okviru kulturne i kreativne industrije, opravdano nameće pitanje o tome da li je to u kontekstu bosansko-hercegovačke ekonomije i društva propuštena ili nepropuštena šansa te da li bi u ovom segmentu industrije to bila šansa za razvoj, zapošljavanje mladih i socijalnu koheziju.

More

Latest News

Predstojeći događaji