Pod pojmem „Gender Pay Gap“ si umí mnozí lidé něco představit. V Německu činil v roce 2020 tento rozdíl v odměňování podle pohlaví 18 procent (údaje pro rok 2021 zatím nejsou k dispozici). To znamená, že ženy vydělaly v roce 2020 v průměru 18,62 eur brutto za hodinu, což je o 4,16 eur méně než muži – což činí rozdíl 18 procent.[1]

Tento rozdíl ve výdělku je jeden z nejčastějších příkladů diskriminace na základě rozdílu mezi pohlavími. Většina Gender Pay Gaps z toho vyvozuje, že ženy pracují častěji v odvětvích a povoláních, kde jsou hůře placeny a méně často dosahují vedoucích pozic. Také pracují častěji na zkrácený úvazek a v miniúvazcích.[2]

© kompetenzz.de

O diskriminaci na základě klišé o rozdílnosti mezi pohlavími jsou na pracovním trhu ohroženy nejen ženy, ale také muži. Ve společnosti hojně rozšířená klišé tlačí muže (stejně jako ženy) do určitých rolí. Odvětví a obory, další činnosti například v sociální oblasti jsou jim svěřovány jen zřídkakdy. Klišé o pohlaví působí tedy nevýhodně pro všechny lidi,  v  individuální, společenské i hospodářské rovině.

Dalším aspektem diskriminace na základě klišé o rozdílnosti pohlaví jsou neutrálně vypadající platná kritéria a postupy podniků a organizací, která se ale projevují rozdílně podle pohlaví. V této souvislosti můžeme mluvit o nepřímé diskriminaci. O nepřímou diskriminaci se například jedná, když podnik poskytuje přístup k dalšímu vzdělávání pouze lidem pracujícím na plný úvazek. Protože jsou to právě převážně ženy, které pracují na částečný úvazek, jsou tímto nařízením často diskriminovány. Podniky a zařízení by měly tedy při vypisování volných míst, při výběru zaměstnanců (zaměstnávání a profesním růstu), při stanovování podmínek zaměstnání, při dalším vzdělávání, při hodnocení zaměstnanců a při stanovování pracovních modulů dávat pozor na všechny možné diskriminace a aktivně se snažit jim vyhýbat. Užitečný nástroj pro to je Gleichbehandlungs-Check der Antidiskriminierungsstelle des Bundes.[3]

To, že k diskriminaci skutečně dochází, ukazují četné studie. To zjistil například i jeden z výzkumů Vědeckého centra pro sociální výzkum v Berlíně (WZB) v roce 2017. Ženy mají při ucházení se o místo ve vzdělávání mnohem horší šance než muži. Obzvláště silně diskriminovány byly ženy, když se ucházely o vzdělávání v mužských oborech.[4] Jedna ze studií Výzkumného institutu pro budoucnost práce (IZA) ukázala v roce 2019, že zaměstnavatelé diskriminují ženy ale také muže na základě touhy po dětech.[5] Další analýza IZA rovněž z roku 2019 zkoumala další formy diskriminace na základě klišé o pohlavích a sice diskriminaci ženských pracovních sil přímo jejich spolupracovníky – muži i ženami rovnocenně.[6]  Zjednodušeně můžeme říct, že ženy ve vedoucích pozicích si mohou z pohledu zaměstnance sice dovolit ostatní chválit, ale už ne kritizovat. Zde působí očekávání podle pohlaví diskriminačně.

Klišé o rozdělení rolí nehrají ovšem roli jen na pracovním trhu, ale již při výběru povolání (a výběru studia). Zatímco ženy si vybírají tendenční povolání ze sociální oblasti, mnoho mužů se rozhoduje pro technická povolání z tak zvaných MINT oborů (matematika, informatika, přírodní vědy a technika). Toto stereotypní chování má nevýhodu v individuální, společenské i ekonomické oblasti.

Toto uznala i Evropská unie. V roce 2019 podepsalo 26 členských zemí EU a Norsko prohlášení, které se má postarat o větší počet žen v MINT oborech. Jedním z klíčových aspektů je přitom podnítit podniky k boji proti diskriminaci na pracovišti podle pohlaví.[7]

Na národní rovině byla v Německu na konci roku 2016 založena iniciativa Bez klišé, která si stanovila za cíl působit proti diskriminaci podle pohlaví a přispívat ke svobodné volbě povolání nebo studia bez ohledu na pohlaví. Síť iniciativy mezitím zahrnuje asi 350 partnerských organizací (stav k červnu 2021).

Patronkou je Elke Büdenbender. Cílovou skupinou jsou činitelé z oborů raného vzdělávání, škol, vysokých škol, odborného poradenství a pracovního trhu. Široký společenský dosah je zvolen s rozmyslem. Daná klišé podle rolí ve společnosti prostupují všemi obory a začínají působit již v mateřských školách, když chlapci více tíhnou ke hraní fotbalu a děvčata více k panenkám. Již děti na základní škole mají jasné představy o tom, jaké pohlaví je spojené například s povoláním policista (muži) nebo kdo patří do kadeřnického salonu (ženy).

„Klišé na základě pohlaví působí dlouhodobě negativně na ekonomiku. Už nyní si stěžují obzvláště odvětví, kde je převážně dominantní jedno pohlaví, na velký nedostatek lidí při obsazování nových pozic,“ říká Miguel Diaz, vedoucí oddělení služeb iniciativy Bez klišé. „Studie ukazují, že větší rozmanitost s sebou přináší větší výběr odborných pracovních sil, v podnicích stoupá kreativita a inovativní nápady, podnikové klima se zlepšuje, a tím se zvyšuje spokojenost všech zaměstnanců.“

Iniciativa Bez klišé informuje o stereotypech a jejich účincích a připravuje k tomu aktuální fakta. V infotéce, online - pro všechny dostupné databázi poznatků, se shromažďují informace okolo stereotypů, volby povolání a pracovním trhu.

Iniciativa Bez klišé je podporována Spolkovým ministerstvem pro vzdělání a výzkum (BMBF) a Ministerstvem pro rodiny, seniory, ženy a mládež (BMFSFJ). Středisko služeb této iniciativy se skládá z odborného oddělení, oddělní pro styk s médii v centru kompetencí Technik-Diversity-Chancengleichheit e.V. stejně jako z redakce, která je umístěna ve Spolkovém institutu pro odborné vzdělávání (BIBB).

Podniky a organizace mohou spolupracovat a tímto způsobem ukázat svoji angažovanost pro volbu povolání bez ohledu na dané stereotypy: https://www.klischee-frei.de/mitmachen.

[1] https://www.destatis.de/DE/Presse/Pressemitteilungen/2021/03/PD21_106_6…

[2] https://www.boeckler.de/data/impuls_2020_05_S1.pdf

[3] https://www.gb-check.de/gb-check/DE/Home/home_node.html

[4] https://www.wzb.eu/de/pressemitteilung/frauen-werden-bei-der-ausbildung…

[5] http://ftp.iza.org/dp12308.pdf

[6] http://ftp.iza.org/dp12611.pdf

[7] https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/news/eu-countries-commit-boost…