chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE - ePlatforma za izobraževanje odraslih v Evropi

Spletni dnevnik

Rozhovor EPALE s Petrem Novotným, vedoucím Ústavu pedagogických věd FF MU

15/09/2020
objavil Tomáš Langer
Jezik: CS

Jednou z cílových skupin EPALE jsou také vědecká a výzkumná pracoviště ve vzdělávání dospělých, proto jsme pro rozhovory EPALE tentokrát oslovili všechna andragogická pracoviště (katedry či ústavy, kde se vyučuje andragogika jako studijní obor), a to jak v Česku, tak i na Slovensku. Postupně čtenářům přineseme rozhovory s představiteli jednotlivých pracovišť. Cílem rozhovorů je poskytnout čtenáři aktuální pohled na mnohdy nepřístupná pracoviště a nahlédnout pod pokličku toho, co se v nich děje, které osobnosti v nich působí, jaké výzkumy se realizuji a které zajímavé knihy publikují. Otázky byly pro všechna pracoviště stejné (jen na Slovensku jsme jednu otázku přidali), rozhovory proběhly prostřednictvím e-mailu v měsíci srpnu 2020.

Petr Novotný studoval pedagogické vědy na Masarykově univerzitě a Univerzitě Palackého. Učitelské ostruhy získal v odborném školství, lektorské při výcviku učitelů a interních lektorů, výzkumnické jako analytik na volné noze. V roce 2000 zakotvil na Ústavu pedagogických věd FF MU, kde se věnuje mj. výzkumu a jeho metodologii a kde také založil a garantuje studijní obor andragogika. Věří, že česká andragogika potřebuje oživovat zahraniční inspirací, odtud jeho zájem o workplace learning či netradiční studenty. Rád se učí od světových autorů, proto jezdí za nimi a také je láká na své pracoviště.

 

Popište prosím čtenáři stručnou historii vašeho pracoviště.

Ústav pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity je dědicem Pedagogického semináře zřízeného krátce po založení MU v roce 1922. Z této tradice plyne závazek stavět vzdělávání na nejnovějším vědeckém poznání. Ústav patří k lídrům empirického výzkumu celoživotního učení v ČR, i když andragogika se zde začala explicitně řešit až v tomto miléniu. Koncepce studia andragogiky vznikla na půdě projektového Centra inovace andragogických studií a je realizovaná v synergii s ostatními obory nabízenými ústavem. Obor je nabízen od roku 2009 v navazujícím magisterském stupni, posléze přibyla i doktorská studia. O etablování pracoviště svědčí řada výzkumných i rozvojových projektů a stále se zvyšující zájem uchazečů o studium.

 

Se kterými významnými jmény bylo či je vaše pracoviště spjato?

Když pominu představitele meziválečné experimentální a empirické pedagogiky, pak zmíním současné dva profesory. Milada Rabušicová je jedinou profesorkou andragogiky v ČR. Milan Pol je zase prvním zástupcem ústavu, který se stal děkanem Filozofické fakulty MU.

 

Kolik studentů u vás aktuálně studuje?

V oboru andragogika máme v prezenční a kombinované formě asi 60 studentů v navazujícím magisterském stupni a 5 doktorandů. Samozřejmě u nás lze studovat i další obory.

 

Která témata vaše kolegyně a kolegové aktuálně řeší?

Na pracovišti pracujeme s představou o jakýchsi tematických proudech, kolem kterých stavíme týmy pro konkrétní projekty. Pro tyto projekty pak získáváme prostředky z Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR, operačních programů a programů EU (abych jmenoval grantodárce aktuálně živých projektů). Např. tranzice mezi formálním vzděláváním a prací řešíme na tématech kariérové adaptability středoškoláků (tým doc. Hlaďa), životních drah neúspěšných maturantů („můj“ tým) a návratů netradičních studentů do vysokoškolského vzdělávání (na kterém pracujeme mj. s prof. Rabušicovou). Pro andragogy jsou také zajímavé naše výzkumy v oblasti organizačního rozvoje, profesního rozvoje a učení na pracovišti. Tam jsou živé projekty k profesnímu rozvoji učitelů (prof. Pol) a profesní senioritě (doc. Hlaďo). Další silné proudy na pracovišti představují digitální technologie ve vzdělávání (doc. Zounek) a výuková komunikace (tým doc. Šeďové).

 

Které výzkumy či šetření vaše pracoviště realizuje či v minulosti realizovalo?

Něco jsem naznačil už v předchozí otázce, ale budu tedy konkrétnější a pokusím se vybrat několik zajímavých a svým způsobem unikátních výzkumů. Když zabrousím do historie (rok 2008), musím zmínit námi realizovaný první komplexní reprezentativní výzkum vzdělávání dospělých v ČR (Rabušicová a kol.), jehož výsledky lze najít v knize Učíme se po celý život? Tento výzkum stál u kořenů andragogického výzkumu na našem pracovišti.

Za unikátní asi můžeme označit naše výzkumy vysokoškoláků. Jednak výzkum Na cestě studiem (Pol a kol.), kde ve spolupráci s psychology a odborem pro strategii Masarykovy univerzity po tři roky sledujeme studenty bakalářských studií a vývoj jejich prožívání studia. A také náš výzkum netradičních, tedy dospělých studentů pedagogických oborů vysokých škol (Novotný a kol.). A také bych zmínil alespoň jeden z výzkumů, které využívají data z mezinárodních šetření. Velkého ohlasu dosáhly analýzy dat z programu PISA týkající se využívání informačních technologií žáky.

 

Pokud byste měli vybrat z publikační činnosti svého pracoviště jednu či dvě zajímavé monografie, které by to byly?

Mám-li sáhnout po nedávné minulosti, doporučil bych ke čtení tyto dvě práce:

ZOUNEK, Jiří, Libor JUHAŇÁK, Hana STAUDKOVÁ a Jiří POLÁČEK. E-learning. Učení (se) s digitálními technologiemi. Praha: Wolters Kluwer, 2016. 280 s. ISBN 978-80-7552-217-7.

RABUŠICOVÁ, Milada, Karla BRÜCKNEROVÁ, Lenka KAMANOVÁ, Petr NOVOTNÝ, Kateřina PEVNÁ a Zuzana VAŘEJKOVÁ. Mezigenerační učení. Teorie, výzkum, praxe. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2016. 298 s. ISBN 978-80-210-8460-5.

 

Jak se vám daří navazovat kontakt s praxí?

Rád bych před svou odpověď předsadil dvě poznámky. Za prvé, do praxe směřujeme své aktivity tehdy, když máme originální znalost, kterou můžeme sdílet. Pro akademické pracoviště nemá smysl soutěžit na běžném trhu s komerčními poskytovateli služeb. Přesto máme přímé odběratele, včetně korporátních. Např. školení pracovníků HR oddělení v efektivní realizaci on-line vzdělávání je takovou zakázkou s vysokou přidanou hodnotou, jakou rádi čas od času zrealizujeme. Na okraj, když doprostřed takového dlouhodobého kurzu vpadne koronavirus a je třeba kurz redesignovat, leccos se naučíme i my.

A za druhé, nejsme primárně aplikační pracoviště, takže obvykle mezi námi a odběrateli znalostí stojí aplikační partner. Takovým je např. sdružení Age management, se kterým rozvíjíme a do praxe šíříme nástroje podpory pracovní schopnosti. Spolu s tímto partnerem realizujeme rozvojový kurz Profesní seniorita pro vybrané cílové skupiny. Naše expertíza si nachází místo i v rámci univerzity. Stáli jsme u zrodu univerzitního Centra rozvoje pedagogických kompetencí (CERPEK), pro který jsme vytvořili evidence-based (= na výzkumu postavenou) koncepci vzdělávání a podílíme se na jeho vzdělávacích aktivitách pro akademické pracovníky.

Také bych zmínil výzkumy zpracovávané na zakázku: k nim patří výzkum středoškoláků fluktuujících mezi školami zpracovaný pro Jihomoravský kraj (doc. Hlaďo) nebo výzkum neúspěšných maturantů pro MŠMT ("můj" tým).

Je pro nás samozřejmě důležité, aby ze spolupráce s terénem benefitovali i studenti andragogiky. To, co nabídneme terénu, má obvykle svou paralelu i v kurikulu studia.

 

Jedním z projektů na podporu vzdělávání dospělých v členských zemích EU je EPALE. Jak vnímáte její úlohu v oboru?

Je to další zajímavý zdroj informací z oblasti vzdělávání dospělých. Nabízí mnoho možností: ať už jsou to kurzy, webináře, zajímavé články, výzkumné zprávy, zahraniční inspirace, podpora stáží. Rovněž spektrum uživatelů, které tato platforma propojuje, je zajímavé: od široké veřejnosti, přes studenty až po odborníky z praxe. Ve výuce využíváme doplňkové materiály pro studenty. Někteří pracovníci ústavu také využili vzdělávací nabídky EPALE.

 

A je tu otázka na závěr… Pokud byste měl neomezenou moc, co byste pro podporu vzdělávání dospělých v ČR udělal?

Potenciál celoživotního učení stále není zdaleka využit. Přispívá k tomu bohužel existence naprosto zbytečných bariér a překážek kladených do vzdělávacích trajektorií jednotlivců i celých skupin. Odstraňování bariér a slepých uliček by bylo mou první prioritou. Znamenalo by to např. otevřít formální vzdělávání, jmenovitě univerzity, mnohem více dospělým, modularizovat a propojovat vzdělávání a učinit ještě pružnějším systém uznávání předchozího učení.

A co by byl můj úplně první krok? Zakázal bych soutěžit vzdělávání podle ceny jako jediného kritéria.

 

Ptal se: Tomáš Langer, expert EPALE

Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn Share on email