chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE - Platforma electronică pentru educația adulților în Europa

Blog

Jednostranná profesionalizace vzdělávání dospělých má ekonomické příčiny a ekonomické důsledky

13/11/2015
de Katrin Handler
Limba: CS
Document available also in: DE EN FR IT PL SK SL ES

autorka Birgit Aschemann/CONEDU

Přínos vzdělávání dospělých pro růst, prosperitu a sociální soudržnost je omezen nejistými pracovními podmínkami pedagogů pro dospělé. Nový časopis Magazin erwachsenenbildung.at - rakouský online magazín pro vzdělávání dospělých - se kritickým způsobem věnuje jejich pracovním podmínkám a v této souvislosti hovoří o "slepých skvrnách v diskusi o profesionalizaci".

Pedagogové po dospělé jako nositelé naděje

Vzdělávání dospělých a další vzdělávání významně přispívají k prosperitě a soužití, a to jak na individuální úrovni, tak na úrovni národního růstu.

Může tomu tak být, pokud jsou nabídky vzdělávání dobré: Kvalita nabídky je předpokladem k tomu, aby rovnice platila. Vysoká kvalita nabídky zase do značné míry závisí na pedagozích pro dospělé, kteří působí v kurzech nebo jiných formách vzdělávání. Jsou to oni, kteří naplňují příslib kvality poskytovatelů vzdělávání v praxi. A jsou to také oni, na které se většinou myslí, když se hovoří o "profesionalizaci".

Se třemi z nich jsou mohla vést neformální rozhovor, jako spoluvydavatelka již zmíněného časopisu Magazin erwachsenenbildung.at. Přitom se děsivým způsobem ukázalo, jak vysoce kvalifikovaní a nadšení odborníci v oblasti vzdělávání dospělých často pracují: když se přípravě kurzů věnují ve svém volném čase, v případě nemoci nezůstávají doma a dostanou se do finančních potíží, když se porouchá pračka.

Jednostranné chápání profesionalizace

"Profesionalizace" je v současné době často ztotožňována se vzděláváním či dalším vzděláváním nebo se standardizací požadavků a dovedností. Strukturální aspekty profesionalizace - jako jsou právní předpisy, institucionalizace, zaměstnanecké postavení - se zdají být bezvýznamné. V každém případě se ve veřejné a vědecké diskusi dostaly do pozadí.

Chybí i dostatečné zastoupení zájmových skupin nebo profesních sdružení pro vzdělávání dospělých. To jde ruku v ruce se špatnými pracovními podmínkami v oblasti vzdělávání dospělých. "Sociální znejistění místo profesionalizace", to je stručná formulace, která výstižně popisuje současnou situaci.

Pouhé další vzdělávání se stává špatnou investicí

Za špatných podmínek má i závazek vzdělávání a dalšího vzdělávání pedagogů pro dospělé pouze omezený smysl. V praxi je vzdělávání dospělých ještě stále plné přestupujících začátečníků, kteří přicházejí z učitelského povolání nebo jiných základních profesí a kteří oblast vzdělávání dospělých zase co nejdříve opouštějí, když jsou pracovní podmínky příliš špatné.

Investice z "profesionalizace" ve smyslu vzdělávání a dalšího vzdělávání se tady pravidelně znovu ztrácejí; také specializované vzdělávání z veřejných prostředků je opakovaně špatnou investicí, pokud pracovníky nelze udržet v terénu.

Sociální znejistění s ekonomickými příčinami - a důsledky

V pozadí této situace je rostoucí ekonomická logika jednání, kterou lze pozorovat na všech úrovních vzdělávacího sektoru. Důsledkem je vysoký konkurenční tlak na nízké mzdy, práce na dobu určitou nebo předstíraná samostatně výdělečná činnost. V rámci čistě tržních mechanismů si mohou poskytovatelé vzdělávání jen stěží dovolit lepší pracovní podmínky pro své zaměstnance. Kvalita nabídek vzdělávání je tak systematicky omezována. Jako důsledek lze očekávat omezený přínos dalšího vzdělávání.

Nejisté pracovní podmínky v sektoru vzdělávání dospělých tak mají nejen ekonomické příčiny, ale také ekonomické dopady. V konečném důsledku ohrožují funkčnost celého sektoru.

Online časopis "Magazin erwachsenenbildung.at" popisuje realitu z různých perspektiv 

Nové vydání odborného časopisu Magazin erwachsenenbildung.at se zaměřuje na téma pracovní reality ve vzdělávání dospělých a dává ji do souvislosti s aktuální diskusí o profesionalizaci. Výzkumníci a praktici poskytují data, analýzy a plastický náhled na různé podmínky činnosti pedagogů pro dospělé. Ke slovu se dostanou i politicky aktivní zástupci. Příspěvky jsou k dispozici v němčině, s abstrakty v angličtině.

Magazin erwachsenenbildung.at je od 30. října 2015 k dispozici online.


Další informace:

Text: Birgit Aschemann/CONEDU 

Poznámka: Tento článek je překlad z němčiny.

 

Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn Share on email
Refresh comments Enable auto refresh

Se afișează 1 - 2 din 2
  • imaginea utilizatorului Filomena Montella

    La mia esperienza quasi decennale di insegnamento di Lettere in corsi serali di istituti superori mi porta a sottoscrivere pienamente le riflessioni tratte da questo articolo.

    Quando ero precaria ho lavorato in corsi serali, perché erano le ore lasciate dai colleghi che mi precedevano in graduatoria perché ritenevano tali corsi "scomodi" e non professionalemente motivanti.

    Nella pratica, invece, ho scoperto un approccio stimolante, perché dovevo sempre attivare nuove "buone pratiche" di ricerca metodologica per il tipo di utenza che avevo di fronte.

    Quando sono diventata di ruolo, ho scelto VOLONTARIAMENTE di insegnare in un corso serale; ma col tempo sono diventata "precaria" e perdente posto perché, quando si deve tagliare, si taglia nei corsi serali e, pur in presenza di richieste da parte di studenti, le classi non vengono assegnate; di conseguenza un docente titolare in un corso serale deve completare il proprio orario di servizio in corsi diurni, con spreco di energie e problemi organizzativi...

    E poi, un docente di un corso serale è considerato dai colleghi un docente di serie B ("tanto non si fa nulla in un corso per adulti..."). Sbagliato: negli anni molti miei studenti adulti hanno raggiunto ottimi risultati, piazzandosi ai primi posti anche in concorsi nazionali.

    La legge sull'educazione degli adulti è molto ben fatta, ma nella pratica ci sono molti problemi da affrontare.

    Personalmente vado avanti: un adulto che scopre la conoscenza come "il miglior bene" (Socrate docet) è il mio obiettivo principale. AD MAIORA

  • imaginea utilizatorului Filomena Montella

    La mia esperienza quasi decenale di insegnamento di Lettere in corsi serali di istituti superori mi porta a sottoscrivere pienamente le riflessioni tratte da questo articolo.

    Quando ero precaria ho lavorato ni corsi sera, perché erano le ore lascate dai colleghi che mi precedevano in graduatoria perché ritenevano tali corsi "scomodi" e non professionalemente motivanti.

    Nella pratica, invece, ho scoperto un approccio stimolante, perché dovevo sempre attivare nuove "buone pratiche" di ricerca metodologica per il tipo di utenza che avevo di fronte.

    Quando sono diventata di ruolo, ho scelto VOLONTARIAMENTE di insegnare in un corso serale; ma col tempo sono diventata "precaria" e perdente posto perché, quando si deve tagliare, si taglia nei corsi serali e, pur in presenza di richieste da parte di studenti, le classi non vengono assegnate; di conseguenza un docente titolare in un corso serale deve completare il proprio orario di servizio in corsi diurni, con spreco di energie e problemi organizzativi...

    E poi, un docente di un corso serale è considerato dai colleghi un docente di serie B ("tanto non si fa nulla in un corso per adulti..."). Sbagliato: negli anni molti miei studenti adulti hanno raggiunto ottimi risultati, piazzandosi ai primi posti anche in concorsi per studenti.

    La legge sull'educazione degli adulti è molto ben fatta, ma nella pratica ci sono molti problemi da affrontare.

    Personalmente vado avanti: un adulto che scopre la conoscenza come "il miglior bene" (Socrate docet) è il mio obiettivo principale. AD MAIORA