Mergi la conţinutul principal
Blog
Blog

Kompetence v přístupu k informacím – zacházení s informacemi získanými na internetu

Informace jsou v dnešní době všudypřítomné. Ale které informace jsou ty potřebné? Kde můžeme najít odpovídající zdroje? Kterým z nalezených informací můžeme věřit a které jsou cenné? Jak se dají zpracovat nalezené a hodnotné informace a jak se je naučit adekvátně využít? Kompetence v přístupu k informacím je klíčovou kvalifikací, nejen předmětem studia, výzkumu a povolání, ale také ve vzdělávání dospělých a v dalším vzdělávání pro studující i pro vzdělavatele.

 

Informace jsou v dnešní době všudypřítomné. Ale které informace jsou ty potřebné? Kde můžeme najít odpovídající zdroje? Kterým z nalezených informací můžeme věřit a které jsou cenné? Jak se dají zpracovat nalezené a hodnotné informace a jak se je naučit adekvátně využít? Kompetence v přístupu k informacím je klíčovou kvalifikací, nejen předmětem studia, výzkumu a povolání, ale také ve vzdělávání dospělých a v dalším vzdělávání pro studující i pro vzdělavatele.

 

Bibliothek - analog und digital

Moderní informační společnost je zavalena množstvím nejrůznějších informací. Výběr a posouzení hodnoty a ověření informací je v dnešní době ztížen díky vědomě rozšiřovaným falešným zprávám nebo informacím. Komise pro informační kompetence německého Spolku knihoven a Spolku německých knihovníků definovaly referenční rámec informačních kompetencí s cílem posílit kompetence k přístupu a zacházení s informacemi ve společnosti. Referenční rámec definuje různé stupně úrovní, srovnatelných s Evropským referenčním rámcem pro jazyky od A1 do C2. Zprostředkování informačních kompetencí je klíčovou úlohou vědeckých a veřejných knihoven. K podpoře informačních kompetencí ve všech vzdělávacích kontextech budou stanoveny hlavní myšlenky a budou zpracovány kontrolní seznamy. Ty naleznete na informationskompetenz.de (externí link).

 

Definice informačních kompetencí se mění s postupným rozvojem života. V roce 2006 byly informační kompetence definovány jako schopnost vztahující se k určitému problému.

• Rozpoznat potřebu informací

• Zprostředkovat informace

• Posoudit informace a efektivně je využít

 

(http://www.informationskompetenz.de(link is external), Stand: 01.06.2006)

 

V centru pozornosti stojí dnes nezávislé, suverénní, zodpovědné a cílené zacházení s informacemi. Toto zacházení s informacemi se uskutečňuje podle základních principů etiky, zodpovědně, ekonomicky, účinně a efektivně (Ballod, 2005). Jako klíčová kompetence 21.století byla vyslovena informační kompetence z důvodu změny a podílu a byla stanovena jako klíčová práce vědecké knihovnické činnosti.

 

Referenční rámec informačních kompetencí

Na základě 5 klíčových kompetencí může být podle referenčního rámce popsáno pořadí jednotlivých kroků učení při osvojování poznatků následovně: hledání, zkoušení, poznání, představení a předání dál. Každá z těchto dílčích kompetencí bude znovu ještě jednou rozdělena do čtyř oddílů potažmo kritérií. Každý z těchto pododdílů se uskutečňuje na jednotlivých úrovních od A1 do C2.

 

Jednotlivé dílčí kompetence se podle toho dělí do následujících pracovních kroků

• Hledání: potřeba formulovat poznatky, najít zdroje, vybrat zdroje a roztřídit informace

• Zkoušení: Tematická vhodnost, věcná správnost, formální správnost, úplnost

• Poznání: formulovat, srovnat, zařadit, strukturovat

• Představení: jednoduchost, sémantická nadbytečnost, kognitivní strukturalizace, kognitivní konflikt

• Předání: objasnit podmínky využití, označit citáty, vyjmenovat zdroje, využít sítě (Deutscher Bibliotheksverband, 2019)

 

Úplný přehled jednotlivých dílčích kategorií až po přesný popis jednotlivých stupňů úrovní najdete na stránce Informationskompetenz (externí link).

 

Rozpoznání „Fake News“

International Federation of Library Associations and Institutions (IFLA) vyvinula InfografikFake News Erkennen (externí link)“, která umožňuje jednodušší ověření zpráv a informací z internetu. Je dosažitelná ve 37 jazycích a smí být dle libosti sdílena (podle IFLA). Pro uživatele je zde připraveno osm otázek:

 

 

• Všímejte si zdroje!

• Čtěte dále!

• Ověřte autora!

• Ohodnoťte zdroje!

• Dávejte pozor na datum!

• Je to vtip?

• Co si myslíš ty?

• Zeptej se experta!

 

Klíčová dírka

Někdy je to tak, že zprostředkované informace v příspěvku souhlasí, ale přesto z něho můžeme vyvodit nesprávné závěry, protože se autor příspěvku zaměřil pouze na průřez informacemi, a tím způsobil zmatení samotného obsahu.  Právě takový příklad nalezneme například v aktuálních politických diskuzích. Tak může být na jedněch stránkách určitého politického seskupení na facebookovém postu označen počet trestných činů v souvislosti s počtem přistěhovalců v roce 2018 jako důkaz pro stoupající ohrožení. Tato informace je spojena s celkovým počtem trestných činů ze zprávy úřadu pro kriminalitu ve spolkových zemí.

Dohromady bylo objasněno v roce 2018 celkem 296 226 trestných činů ve spojitosti s přistěhovalci jako podezřelými ze spáchání těchto trestných činů. Na facebookovém postu zůstávají ale nepovšimnuty nebo lépe řečeno jsou vynechány následující skutečnosti: dohromady bylo v časovém období objasněno 3 045 321 trestných činů. To znamená, že podíl všech objasněných trestných činů s přistěhovalci jako podezřelými v roce 2018 byl 9,73% (Zdroj: BKA (externí link), 2018).

 

Při obrazovém zpravodajství rozhoduje perspektiva kamery, tedy to co divák nebo pozorovatel vidí. Historicky nejlepším příkladem jsou politici, jako byl například Adolf Hitler. Ten se nechával fotografovat zespodu, aby tak působil větší. 1,75 metrů vysoký muž stál velmi často na nějaké podestě, aby vypadal větší.

 

Podobně se ukazují dnes mnohé obrázky amerických prezidentů - často také ze spodní perspektivy.

 

Informationskompetenz_Trump_EPALE

Z ptačí perspektivy by každá osoba vypadala menší. Přitom má pozorovatel k dispozici pěkný přehled. Také se rozlišuje postavení kamery se zřetelem k šířce a zaměření, rovněž je dalším podstatným komponentem sklon světla. Krátký úvod do účinku kamerové perspektivy nabízí Planet škola „ Bedeutung und Funktion der Kameraperspektiven (externí link)“. Jak vzniká manipulace s obrazem, ukazuje následující video: So täuschen uns Bilder | Bildmanipulation (externí link)“ z Terra X.

 

Technické možnosti zpracování obrazu dělají laikům stále těžší, když ne rovnou nemožné, rozpoznat změny. Následující obrázek nás v prvním okamžiku zmate nebo se jako pozorovatelé minimálně zarazíme. Přesto zde ale je úprava obrázku rychle rozpoznatelná.

 

 


Informationskompetenz_Bildmanipulation_Tifersittich

Fotografie a obrazový materiál dodávají hlášením emoce. Manipulace je přitom stejně stará jako sám obrázek. Jeden pohled do světa umělců s fotografiemi a její cíle poskytuje článek „Diese Bilder lügen – manipulierte Bilder" (externí link)“, napsal David King.

Pozor na prvotisky

Na prohlížečích jako Google Scholar najdou uživatelé vědecké publikace. Skutečnost, že jsou tyto stránky veřejné, přitom není žádným měřítkem kvality. Teprve díky zpětnému krátkému záznamu nebo díky znalcům si mohou být uživatelé jisti, že byl tento zdroj posouzen z hlediska kvality. Prvotisky jsou oproti tomu neověřené publikace, které musejí být ještě podrobeny podrobnému přezkoumání. A zde právě může uživatel zjistit, zda byl nějaký prvotisk odmítnut.

 

Závěr

Dnes vyžadují zprávy v každém médiu kritickou analýzu adresátů s ohledem na zdroje, pravdivost, správnost a spolehlivost. Informační tok to uživatelům ale vůbec neusnadňuje. Přitom je jedno, zda se jedná o infografiku, text nebo obrázek, popřípadě o film. Příjemce je podněcován k tomu, aby si každou informaci ověřil.

Referenční rámec německého Spolku knihovníků může být nápomocný při získávání jednotlivých informačních kompetencí díky katalogu otázek na jednotlivých stupních úrovně. Zde položené otázky mohou být využity jako návod.

 

 


O autorce: Susanne Witt je vědecká pracovnice v oblasti sportu a je také novinářkou. Pracuje v německém Institutu pro vzdělávání dospělých jako redaktorka na portálu wb – web a EPALE. Od roku 2019 je také EPALE velvyslankyní.


Také čtěte:

Was müssen Sie beim Umgang mit Informationen aus dem Internet beachten? (Blogbeitrag)

Bürgerakademie für Medienkompetenz (Blogbeitrag)

Kritische Medienkompetenz und Erwachsenenbildung: Ein Dossier. (Ressource)

 

ZDROJE:

  • Deutscher Bibliotheksverband e.V. (Hrsg.). Informationskompetenz.de
  • International Federation of Library Associations and Institutions (IFLA) (Hrsg.). Fake News Erkennen.
  • Ballod, Matthias (2005). Informationskompetenz. Dimensionen eines Begriffs. In: Computer und Unterricht. Jg. 15, H. 59, S. 44–46.
  • Nando Stöcklin: Informations- und Kommunikationskompetenz – das «Lesen und Schreiben» der ICT-Kultur. In: MedienPädagogik – Zeitschrift für Theorie und Praxis der Medienbildung, 22. Juni 2012
  • Abbildung: Facebook-Post vom 10. September 2019, Screenshot Facebook vom 9.12.2019 (Susanne Witt)
  • Abbildung: "Triumph des Willens". - Hitlers Hofberichtertatterin Leni Riefenstahl vom Reichsparteitag in Nürnberg 1934 / Flickr.com / quapan / CC BY)
  • Abbildung: Trump (Photo by Gage Skidmore, courtesy of Creative Commons)
  • Abbildung: Tigersittich (Bild: SarahRichterArt / Pixabay.com; Pixabay License)
Login (4)

Doriți să schimbați limba?

Acest document este disponibil și în alte limbi. Selectați din lista de mai jos.

Want to write a blog post ?

Don't hesitate to do so! Click the link below and start posting a new article!

Cele mai recente discuții

Obiectivele tematice EPALE 2021. Să începem!

Vă invităm să îmbogățiți ceea ce urmează să fie un an intens în frunte cu contribuțiile și expertiza dumneavoastră! Să începem prin a lua parte la această discuție online. Discuția online va avea loc marți, 9 martie 2021, între orele 10.00 și 16.00. CET. Discuția scrisă va fi introdusă printr-un flux live cu o introducere în obiectivele tematice 2021 și va fi găzduită de Gina Ebner și Aleksandra Kozyra de la EAEA în numele Comitetului editorial EPALE.

Mai multe