chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE - Elektronisch platform voor volwasseneneducatie in Europa

Blogs

Univerzitní vzdělávání v časech koronaviru

20/08/2020
door Monika Smekalová
Taal: CS
Document available also in: DE HR

Čtení cca 5 minut - Čtěte, lajkujte, komentujte!

přeloženo z němčiny


Život v ohnisku COVID - 19

Pandemické rozšíření novodobého koronaviru udržuje svět v napětí – a to nejen obrazně. Na začátku roku mohlo Německo pozorovat dramatický vývoj okolo Covid-19 sice s obavami, ale ještě stále z bezpečné vzdálenosti. To se ale v posledních několika týdnech dramaticky změnilo. Neustálé rozšiřování koronaviru bohužel nevynechalo ani Evropu. Téměř přes noc reagovala Evropa na znepokojující vývoj, a to s dalekosáhlými následky pro sociální, kulturní a pracovní život všech, tedy i u nás v Německu. Koronavirová krize je podle kancléřky Merkelové nejtěžší krizí poválečné doby. [1]

Samotný pojem odstup znamenal již na začátku všech opatření zcela novou dimenzi v životě lidí. Sociální distance je klíčovou kompetencí v boji proti infekčním onemocněním a vybojovala si bezkonkurenčně čelní pozici v nejčastěji používaných moderních slovech roku 2020 – ovšem s velmi extrémní příchutí.

 

Ztracený rok pro vzdělávání?

To, co by bylo ještě před nějakou dobou zcela nepředstavitelné, se nyní stalo hořkou realitou. Obchody a restaurace jsou z velké části uzavřeny, kulturní představení jakéhokoliv druhu jsou zrušena, pracovní život se omezuje pro mnohé z nás na „Kurzarbeit“ nebo „Home Office“ a školy a univerzity jsou zavřené. Co to znamená pro vzdělávací sektor, když není nadále možná prezenční výuka? Zanechá koronovirová krize jednoduše černou díru ve vzdělávacím procesu nebo se to už aktuálně děje?

„Strach ze ztraceného roku pro vzdělávání v Německu je opodstatněný, když musejí školáci zůstat doma tak dlouho,“ [2] říká šéf Pisa Andreas Schleicher.

Stejně tak se tato situace dá přenést na německé univerzity. Start letního semestru je přesunut, prezenční přednášky jsou až do odvolání zrušeny a veškeré zkoušky jsou vynechány. Toto opatření těžce postihlo studující krátce před zahájením nového semestru a postavilo univerzitní strukturu před netušené výzvy.

    

Život v ohnisku COVID - 19

Pandemické rozšíření novodobého koronaviru udržuje svět v napětí – a to nejen obrazně. Na začátku roku mohlo Německo pozorovat dramatický vývoj okolo Covid-19 sice s obavami, ale ještě stále z bezpečné vzdálenosti. To se ale v posledních několika týdnech dramaticky změnilo. Neustálé rozšiřování koronaviru bohužel nevynechalo ani Evropu. Téměř přes noc reagovala Evropa na znepokojující vývoj, a to s dalekosáhlými následky pro sociální, kulturní a pracovní život všech, tedy i u nás v Německu. Koronavirová krize je podle kancléřky Merkelové nejtěžší krizí poválečné doby. [1]

Samotný pojem odstup znamenal již na začátku všech opatření zcela novou dimenzi v životě lidí. Sociální distance je klíčovou kompetencí v boji proti infekčním onemocněním a vybojovala si bezkonkurenčně čelní pozici v nejčastěji používaných moderních slovech roku 2020 – ovšem s velmi extrémní příchutí.

 

Učit se společně i přes sociální distanc

Univerzitní vzdělávání bez prezenčního studia? V časech digitalizace je naštěstí tato představa pro typickou frontální výuku a formáty výuky bez velké interakce ještě dobře zvládnutelná a především představitelná. Ale jak mají fungovat semináře, cvičení a tutoriály v digitální podobě, když jejich základ spočívá ve výměně informací a přímé interakci nejrůznějších skupin a pozic? Odkud by měli přednášející brát technické expertizy a kdo jim poskytne potřebné vybavení? Na co musí být pohlíženo z didaktického hlediska při koncepci pravých online formátů? Přesně na tyto otázky se pokusí odpovědět  Institut für Lern-Innovation (ILI) z Friedrich-Alexander Universität Erlangen-Nürnberg (FAU) a spojí společné kompetence v oblasti digitálního vzdělávání, aby představil na FAU možnou cestu z této krize právě díky digitálnímu vzdělávání. ILI je centrum pro digitální vzdělávání a věnuje se od zveřejnění opatření společně s ostatními klíčovými zařízeními FAU se vší silou boji proti koronavirové krizi díky koordinaci nových „Adhoc-opatření v oblasti digitalizace“ na univerzitě.

Pod názvem FAU- schnell-digital!-2020 byl díky vedení univerzity FAU uveden do činnosti podpůrný program, který je aplikován díky ILI a nabízí přednášejícím rychlou a nekomplikovanou pomoc. Jako okamžitá opatření a klíčová poradenská centra byla spuštěna webová stránka Schnell digital!

která je nepřetržitě plněna didaktickými a technickými radami, DIY tutoriály a nespočetnými zdroji. Moto „Jak pomoct sám sobě“ si Institut pro inovace v učení (Institut für Lern-Innovation) stanovil jako svůj cíl. Shromáždili své poznatky o digitálních možnostech výuky, nástrojích a možnostech jejich využití, stejně jako technické použití, aby umožnili přednášejícím využít jejich vlastní vzdělávací koncept – kreativně a efektivně a především rychle. Přednášející nebudou ponechání osamoceni přes zaměření se na opatření vedoucí k vlastní pomoci a v každou dobu mohou využít telefonické poradny s experty na toto téma. Tito experti se budou snažit individuálně poskytovat rady podle nároků a zvláštností každé jednotlivé přednášky.

 

Chápat krizi jako šanci

Koronavirová krize před nás staví enormní překážky, opatření jsou zatěžující a jejich dlouhodobé následky jsou jen těžko vyčíslitelné. Přesto přináší každá krize i obrovský potenciál a nechává vzniknout něco zcela nového. To se neukazuje pouze na FAU na v Institutu pro inovativní učení. Přes sociální distanc jsou všichni dotčení tak propojeni, jako ještě nikdy a sdílejí nápady, řešení a kompetence v komunitě, která se každým dnem stále více rozrůstá. Sounáležitost a propojení jsou dnes důležité jako nikdy předtím a situace stále více dokazuje, čeho mohou lidé společně dosáhnout. Za koronavirem, přes všechna omezení a vývoj, stojí stále jedno: člověk. A už dávno víme, že sociální rovina vzdělávání je mocnou silou – pro studující a vzdělavatele rovněž.

 

   Werden Sie Mitglied bei EPALE!

     

    

    


Bildrechte: Institut für Lern-Innovation


O autorce: Mona Schliebs pracuje od roku 2017 jako vědecká spolupracovnice na Institutu pro inovativní učení (externí link) a pracuje tam na tématu Digitalizace ve vzdělávání dospělých. Mezi její činnosti patří mimo jiné koordinace projektu CaseWork. Mona Schliebs je také od roku 2019 velvyslankyní EPALE v Německu.

 

Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn Share on email