chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE - Elektronisch platform voor volwasseneneducatie in Europa

Blogs

Vzdělávání v časech ….COVID 19

13/08/2020
door Monika Smekalová
Taal: CS
Document available also in: PL EN ES IT LV FI RO DE HU HR SL ET FR
  • přeloženo z němčiny, originál polsky od Piotr Maczuga, 27.3.2020

Poslední týdny je právě toto tématem číslem jedna. Často také na koronavirus myslíme. Faktem je, že na celém světě jsou každý den rušeny konference, je omezeno cestování, je méně mezilidských kontaktů a v důsledku toho také méně vzdělávání.

V této situaci nás napadá: vzdálená výuka v praxi znamená nejrůznější druhy webinářů, online kurzů a workshopů. V posledních letech došlo k velkému zlepšení a tyto nabídky se těší stále větší oblibě. Pořád ale ještě existují virtuální výukové formy, které stojí ve stínu současných možností právě díky osobnímu kontaktu. Nyní má E-Learning poprvé šanci se pořádně prosadit. Nyní se totiž neptáme, jestli je online výuka lepší než ostatní výukové metody. Nyní nemyslíme na to, jak se od sebe obě metody odlišují. Mnozí z nás totiž nemají v současné situaci nebo v nejbližší době ani jinou šanci. A také i jako pedagogové musíme tuto dobu nějak vyplnit, abychom mohli jednoduše řečeno přežít.

Ve většině zemí to zpočátku nebylo tak špatné. Mnohé univerzity, vzdělávací centra a konferenční centra nebyla zavírána, ale potom došlo k situaci v Itálii a bylo hned jasné, že se všechno může velmi rychle změnit, a nakonec došlo k uzavírání všude. Přemýšlejme tedy, co by se stalo, že i kdybychom nebyli od zítřka nuceni překonávat žádné překážky, měli bychom vyučovat bez toho, aniž bychom opustili svůj vlastní dům, aniž bychom měli osobní kontakt s ostatními lidmi.

Teoreticky máme k dispozici mnoho nástrojů, proto není téma vzdálené výuky až tak úplnou novinkou. Pokud odhlédneme od jeho, po celou věčnost trvajících začátků, poskytuje nám internet opravdu efektivní řešení.

   

         

Výukovými kurzy se vzdálenou výukou vlastně v podstatě myslíme synchronizovanou výuku. V tomto případě může být kontakt s vyučujícím jen těžko nahrazen něčím jiným. Pojďme nejdříve prozkoumat platformy webinářů. Ty umožňují společnou práci na výukových materiálech, komunikaci v reálném čase za pomoci audio, video a ostatních interakcí, jako jsou kvízy, které mohou být použity jako cvičení k ověření pokroků skupiny. Práce v malých skupinách s menším počtem lidí umožňuje více svobody při vzájemné komunikaci, přesto nesmí být takové vyučování chápáno jen jako přednáška. V dobře koncipovaném webináři totiž funguje učební cyklus.

Na trhu se objevuje mnoho možností. Všechny tyto možnosti se dají využít jednoduchým způsobem do několika minut. Pro malé skupiny představují náklady na software jen několik euro měsíčně. Přitom nemusí být rovnou instalovány, ale dají se používat díky webovému prohlížeči přímo na jednotlivých platformách. V normálním případě se lidé chtějí takovým nákladům na software vyhnout. Když se pak ovšem tyto učební metody stanou těmi nejdůležitějšími, je takovýto výdaj jen symbolickou cenou. Denní nájem za školící místnost je v průměru pět až osmkrát vyšší než náklady na přístup k webové platformě za měsíc.

Tak proč hned nevezmeme do ruky kreditní kartu, když všichni víme, že je to jenom symbolická cena. No ano, online platformy nejsou pro masové uživatele. Dnes už dávno nevypadají jako náročné technologie, živé přenosy na internetu už dneska nikoho neohromují. Jsou tak běžné a normální, jako je běžné například psaní emailu. Tato řešení jsou nejen exkluzivní ale i prestižní a i kvůli tomu musí být pro uživatele cenové dostupné. Poplatky ale stejně nebyly nikdy příliš vysoké. Rozumné ceny jsou nabízeny z toho důvodu, že ani pro vývojové pracovníky a provozovatele nepředstavují nijak vysoké náklady. Většina fungování je zajištěna jednoduchým způsobem a automaticky, a tudíž je také cenově nenáročná. Toto má ovšem smysl, pokud nepřikládáme jednotlivým službám příliš velkou vážnost. Teoreticky můžeme ke každé knize nabídnout neomezený počet webinářů za měsíc (v normálním případě jich ale není možné nabídnout několik zároveň). Mělo by se ukázat, že reálný počet online výukových hodin za měsíc je v desítkách. To je případ průměrných pedagogů, ne vybrané avantgardní skupiny online vyučujících, která tuto výuku poskytuje za každou cenu. Ale i tento model se může rychle měnit.

Konference

Očekávání jsou větší, pokud v nějakém virtuálním prostoru nesedí dokola jen desítky lidí, ale jsou virtuálně přítomny stovky lidí. Potom stoupá cena proporcionálně k hranicím kapacity, což je typické řešení většiny předplatitelů. Přesto by měla online školení pro organizace stát stejně pro 500-1000 osob, jako stojí nájem školící místnosti pro 15 účastníků. Zde opět můžeme vidět, jak nízké jsou reálné náklady na virtuální aktivity. Kromě toho musíme mít v tomto případě také na paměti kromě tisku materiálů potřebných ke školení i využitelnost parkovacích míst, uvítacího personálu nebo podobu pauzy na kávu nebo formu občerstvení. A toto jsou bezpochyby jen ty nejzákladnější elementy každého školení.

Ve velkých skupinách nemůže být všechno prováděno najednou. To neplatí jen pro konference, ale také pro školení s vysokým počtem účastníků. Stovky účastníků vyžadují doplňkové služby, zcela pomlčme o odpovídající správě dat, sledu výukových kroků a mnoha dalších otázkách.

Už mnoho let se snaží spousta oblíbených platforem zajišťujících online kurzy o jejich zjednodušení. Podle názoru většiny z nich přitom zašly tak daleko, že do jejich konceptů už nejsou zapojováni žádní experti na vzdělávání pro dospělé, to znamená, podle jejich vyjádření, že zcela rezignují na obchodním potřeby. V čem tedy spočívá problém na Udemy [PL] a na jiných platformách? Neustále nabízejí nové kurzy, z nichž většina není vedena profesionálními pedagogy. Jako první bylo odstraněno všechno, co by mohlo při těchto online kurzech činit nějaké potíže. Otázky k metodice byly omezeny pouze na jeden seznam a shrnutí kurzu na několik málo kartiček, které musejí autoři kurzu vyplnit společně s popisem kurzu. Hodnocení bylo obecně zredukováno na vystavení certifikátů.

Pokud chtějí vzdělavatelé více, mohou se rozhodnout pro náročnější řešení, které mnozí z nich považují za velmi intuitivní a uživatelsky přátelské. A tady přichází ke slovu královna online platforem – Moodle. Je bezplatná a nabízí výborně koncipované funkce, které odrážejí celé spektrum výukových a vzdělávacích procesů. Mnozí uživatelé radí, že místo abychom na začátku přidávali hned nové funkce, měli bychom raději nejprve vyzkoušet stávající standardní funkce. Pedagogové, kteří stojí teprve na začátku cesty, budou pravděpodobně po prvním setkání s Moodle vystrašeni, budou se obávat, že k využívání této platformy budou muset mít přinejmenším doktorát z informatiky. Já vás ale můžu ujistit, že „méně je někdy více“ a to tady naprosto platí.

Známky a certifikáty

Při školeních každý získá v nějaké podobě hodnocení

Doklad o účasti je jen jedno potvrzení. Teprve díky množství těchto potvrzení si povšimneme, kolik jich ve skutečnosti máme. Já osobně považuji za těžké odpovědět na otázku, jestli jsou po mém vyučování taková potvrzení vystavována. Většinou říkám, že já osobně nejsem zařízení k tomu uzpůsobené. Problém je ale mnohem zásadnější – jak můžeme účastníkovi vystavit vypovídající potvrzení, které opravdu odráží jeho současné výkony?

A právě tady přicházejí ke slovu řešení jako Accredible, která umožňují určitou kontrolu nebo přezkoušení výkonů. Ještě dnes je takové potvrzení účasti na nějakém kurzu cennější než nějaké jednoduché potvrzení v PDF, protože odpovídající funkce nabízejí jistou nejistotu padělání (což na americkém trhu s online kurzy představuje opravdový problém). Budoucnost patří tedy Blockchain technologiím, které dokážou jednoduše vytisknout data a jsou dostupná pro každého a nejsou pouze na jednom serveru, ke kterému mají přístup pouze zkoušející. Můžeme tedy jednoduše ověřit, jestli je dokument pravý nebo není a zároveň dosáhnout toho, aby některé dokumenty nabyly opravdové důležitosti, stejně jako oficiální certifikát o získání kvalifikace. Někteří pochybovači by mohli namítnout: Kdo ví, jestli aktuální situace tento proces neurychlí?

Technologie není všechno

Velká část tohoto článku je věnována technologiím, které jsou v praktickém ohledu jen druhořadou záležitostí. To, co v normálním případě nefunguje a my jsme na tom závislí, abychom mohli vyzkoušet různé možnosti vzdálené výuky, je chybějící zkušenost s tímto druhem výuky a dřívější znalosti příslušných vyučovacích metod.

Ve formálním vzdělávacím systému existuje okolo 100 milionů pedagogů a vzdělavatelů. Pokud k tomu ještě přičteme všechny, kteří vyučují v jiných oblastech, ukazuje se, že máme co do činění s obrovských trhem. A všichni tito lidé se musí neustále učit, jak má výuka vypadat. Před několika lety odstartovalo několik univerzit své vlastní online kurzy a začala spolupráce s platformou jako Coursera a edX. Tyto platformy tedy tuto cestu nepřímo připravily. Bohužel mám dojem, že mnoho lidí tento příklad nenásledovalo. V naší části Evropy byly největší motivací pro nabízení akademických online kurzů pravděpodobně slíbené evropské příspěvky. Největšího úsilí, které bylo při vzniku těchto projektů podniknuto, bylo dosaženo například v online kurzech v Polsku, které ale stejně odráží jen zlomek všech těchto projektů. Teď se ale ukazuje, že není žádná jiná možnost a vzdělavatelé se musí nyní učit, jak reálně vyučovat, když jsou vysoké školy zavřené.

Co můžeme dělat

Nemůžeme svět změnit za týden nebo za měsíc, ale vyplatí se nyní zahájit kroky nebo o tom přinejmenším začít uvažovat. K tomu se doporučuje následující:

• Připravte si plán B a naučte se pracovat s novými technologiemi už nyní, vyzkoušejte více možností využití a více platforem, které jsou k otestování zdarma. EPALE poskytuje také mnoho výukových materiálů, které vznikaly v projektech Erasmus+ a Leonardo-da-Vinci, které zahrnují metody vzdálené výuky a výukových nástrojů.

• Zapojte technologické prvky do vašeho stávajícího vyučování, aby si na to studující více zvykli. Pokud budete příležitostně nabízet webináře, naučíte se nejen, jak to chodí, ale také se tím budou vaši žáci učit, jak je využívat. Vyplatí se také vypracovat si jednoduchou verzi online kurzů a zveřejnit je na vašem blogu nebo vaší webové stránce nebo přímo v Udemy. Tak si můžete sami vyzkoušet, jak se dá na internetu poskytovat výuka.

• V tradičním vyučování byste měli dbát na to, jak se vám i ostatním v tomto prostoru daří. Zní to banálně, ale představte si, že byste museli každého, jehož stav to vyžaduje, protože je nemocný, poprosit, aby vyučování opustil. Nejedná se pouze o nebezpečí COVIDu 19, ale také základních principů společnosti. Většina z nás si nemyslí, že je kdovíjaké hrdinství chodit do práce nemocný. Opakovaně jsem ale od učitelů slyšel, že to do práce „zvládli“, ačkoliv se vzbudili s vysokou horečkou.

Na závěr bych nám všem popřál hlavně zdraví, rozum a abychom nepropadali panice. Prosím komentujte tento článek a dejte nám vědět o svých zkušenostech s vyučováním v časech pandemie.


O autorovi: Piotr Maczuga se již více než deset let zabývá využíváním technologií ve vzdělávání dospělých. Vyvíjí nové technologie, které kombinují moderní marketing a vyučování a toto ověřuje v podnicích. Je spoluautorem učebnice k webinářům, Webcasts, Knowledge Pills atd. Kromě toho je metodikem, autorem školení k využití multimédií ve vyučovacím procesu a v podnicích a publikoval několik k tomu příslušných publikací. Vede Digital Knowledge Lab – studio pro produkci multimédií pro obsahy vzdělávání v Polsku, který spolupracuje s Digital Knowledge Village. Jeho odborná práce spočívá v odstranění technologických bariér pro ty, kteří si tento způsob výuky kladou za cíl. Chce vytvořit společnost, která bude podporovat vědomé a efektivní využívání různých nástrojů.


Čtěte také:

Keine Bildung, nirgends

Corona und die Weiterbildung – Krise oder Katalysator?

Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn Share on email
Refresh comments Enable auto refresh

1 - 10 van 21 weergegeven
  • afbeelding van Artūrs Ļevikins
    Galvenokārt, piekrītu autora teiktajam, tomēr vai mēs apzināmies iespējamās mācību procesa pilnīgās digitalizācijas sekas? Dotajā brīdī tas nav tik efektīvi tiešā cilvēciskā kontakta trūkuma dēļ, kā arī tas nemaz nav veselīgi priekš nervu sistēmas. Pēdējie trīs mēneši radīja iespaidu, ka mācību procesa īstenošana digitālajā vidē mēdz būt ļoti nogurdinoša. Cerams, ka turpmākie tehniskie risinājumi ļaus mums pilnībā izbaudīt attālinātās mācīšanās priekšrocības. 

  • afbeelding van Laura Kurmeļjeva
    Vēlos pievērsties pozitīvajam šajā situācijā. Izglītības sistēmas attīstība visu laiku ir bijis dzīvs process, kas attīstās. Šo periodu var nodēvēt par "testēšanu". Ir skaidrs, ka pārmaiņas ir milzīgas, katra iesaistītā puse (pedagogi, izglītojamie, skolēni, vecāki) izglītības procesā šobrīd ieguva nelielu šoka devu. Bet ja skatāmies ar vēsu prātu pieņemot šo pārbaudījumu... Mums ir lieliska iespēja savas tehnoloģiju zināšanas attīstīt vēl augstākā līmenī, dalīties ar savām zināšanām, palīdzēt viens otram un būt iecietīgiem, pret tiem kuriem šī apguve neiet tik raiti.
    Šajā periodā, dažādu iemeslu dēļ, esmu iepazinusi vairakas programmas, kas darbojās gan kā aplikācijas viedierīcēs, gan tīmekļu vietnes- Teamspeak, Zoom, Discord, Microsof Teams. Katrai programmai ir sava specifika, citas iespējas, viena ir viegli apgūstama, bet citas nē. Ir ļoti pozitīvi, ka ir šādas programmas jau pirms šīs situācijas bija un arī tās ir izgājušas savu attīstības ceļu līdz līmenim kādās tās ir tagad. Pielāgotas ērtākai lietošanai. 
    Pēc šī visa, noteikti, paliks neatgriezeniskas pēdas. Tomēr materiālu apguvē, es personīgi, esmu apmierināta, jo es apgūstu autoskolas teoriju attālināti, kas man ir samazinājis izdevumus (ceļa izdevumi, papildus ēdienreizes ārpus mājām), es ekonomēju laiku, kas tiktu patērēts ceļā. Vielas apguve notiek ērtos apstākļos, profesionāli un produktīvi. Domāju, ka arī pēc arkārtas situācijas autoskolas vai citas iestādes var piedāvās e-apguvi.
  • afbeelding van Elza Osenberga
    Paldies par viedokli. Diemžēl vai par laimi, bet visā pasaulē koronavīrusa ietekmē dažu nedēļu laikā ir mainījies tas, kā mācās skolēni, augstskolu studenti un tas, kāda ir pedagoga loma šajā procesā. Protams, mēs visi apzināmies, ka katra paaudze arvien vairāk izmanto digitālās ierīces un pieder pie tehnoloģiju laikmeta. Šobrīd noteikti ir vieglāk pedagogiem, kuri jau iepriekš ir apguvuši mūsdienu tehnoloģijas priekšrocības. Šis laiks ir atnesis lielas pārmaiņas izglītībā, taču būtiskāks ir jautājums - vai pēc pandēmijas mēs atgriezīsimies pie ierastajām metodēm? Vai skolēni būs ar mieru samazināt digitālo ierīču izmantošanu stundās nākamgad, ja pašreizējā situācijā viņi tieši tiek mudināti to darīt?!

  • afbeelding van Marika Terescenko
    First of all, thanks for such amazing article. 
     And what can I say? 
     I agree with this opinion that it's hard to understand what need to do in this whole situation, and as a student and as a teacher - I can say that this is very hard time for parents and teachers, because they need to understand what's best for kids in preschool and students in an elementary school, a high school. Exams are in the elementary school and in the high school in Latvia, and for the teachers who teach these classes have a very hard time, because not all of them understand how works modern technologies, and I can say that many of them are in period of life where aren't popular and technologies don't inspires them to learn how to use modern technologies. 
    But I have very good practice in Waldorf school, because in this school average of teachers age are 30-35. And they uses many options in this pandemia situation, for example, video recordings, where teachers show and say what need to do in this or another task. Or other example, they have online lessons, for students who don't understand and have questions about tasks. 
     But about my experience as the student. 
     I can say that at first in a pandemia situation, I had very hard time, because I didn't understand what I have to do first of all, and I had a lot of work to do, and I needed to read a lot more information about different topics, but then online lectures began. And of course works what needed to do didn't decreased and free time didn't increased, but now I have a moto - "I need to do works what have the deadline is closest, because other works can wait!" 
  • afbeelding van Andra Kalniņa
    Paldies! Ļoti labs raksts. 
    Manuprāt, pandēmija piespiež skolotājus apgūt digitālās prasmes un meklēt jaunas metodes, kā pasniegt savu mācību priekšmetu. Es gan studēju, gan strādāju skolā un šobrīd esmu sapratusi, ka nepārtraukti ir jāmeklē jaunas metodes, jo kāda, kas šķita piemērota, lai būtu vieglāk un ērtāk gan man, gan skolēnam, beigu beigās ir ļoti grūta skolēnam un ārkārtīgi sarežģīti izkontrolējama skolotājai. 
    Manuprāt, vissvarīgāk šobrīd ir nepārspīlēt ar dažādu vietņu izmantošanu, vairāk pievērst uzmanību apgūstamajam saturam, pat vēlams vairāk izmantot mācību grāmatas vai darba burtnīcas, ja tādas ir. Samazināt studentiem lasāmās literatūras apjomu, kas ir internetā, lai arī internets un viedierīces ir laba lieta, tomēr jāatcerās par veselību. 
  • afbeelding van Kaire Viil
    Thank you for good article. If learners motivation is high he can effectively study in webinars, e-courses etc. Trainers must to study e-teaching methodology and we must to be digital literacy.
  • afbeelding van Marton Jozsef
    In our own institution, we use the google classroom platform and the Discord program for live streaming to provide digital training of trainees. Both the trainees and the teachers learned to use the platforms within two weeks. To help, the administrator created the classes, groups. The participants were invited by the itrainers. Discord is also a communication channel for trainer training and consultation.
  • afbeelding van Monika Hausman-Pniewska
    Dzięki za uporządkowanie i podpowiedzi, choć przydałby mi się jakiś poradnik krok po kroku :) Ze zdumieniem obserwuje, jak szybko zareagował rynek szkoleniowy, zwłaszcza ci, którzy mają za sobą takie doświadczenia edukacji on-line. Kiedyś uważałam, że tego typu szkolenia są mniej wartościowe, ale wiem, że to była moja reakcja obronna przed czymś nowym. Żeby była jasność, nie boję się nowych technologii i umiem z nich korzystać, ale w przypadku zdalnej edukacji najbardziej brakuje interakcji z odbiorcami. Kilka razy prowadziłam webinarium i za każdym razem czułam dyskomfort, że nie widzę oczu osób, które w nim uczestniczą, nie czuję jakiegoś porozumienia itp. Obecna sytuacja wymusza zmianę nastawienia, ciekawa jestem czy na trwałe. W mediach społecznościowych aż roi się od różnego rodzaju lajwów (jogi, mindfulness, kursy gotowania czy zabawy z dziećmi on-line).  To dobre narzędzie dla osób, które korzystają z mediów społecznościowych.  W mojej organizacji pracujemy z osobami w trudnych sytuacjach życiowych, często starszymi, ubogimi, z terenów wiejskich itp. Nie chcemy, nie możemy zawiesić naszej działalności, ale dobór narzędzi do tego typu odbiorcy jest sporym wyzwaniem. 
  • afbeelding van Corneliu Fecioru
    excellent analysis, could not agree more, it give all interested parties a good glimpse of personalized, @ your own pace education... than comes AI to put some order in this world of information  ("too much content, too little curation" thing)
    will see quick developments I expect
  • afbeelding van Rafał Żak
    Mnie najbardziej ciekawi jedna rzecz. Czy to będzie chwilowe czy stałe? Czy po chwili zainteresowania formami on line świat rozwoju wróci na sale szkoleniowe i powie : No dobra, tośmy się trochę powygłupiali w tym on line ;-)
    Oczywiście wiele zależy od tego, jak długo to potrwa. Ale to nie jest tylko szybka akcja pojedyncznych trenerów, największe firmy na rynku na szybko przechodzą do on line (jeśli nie robiły tego wcześniej).