chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE - Elektronisch platform voor volwasseneneducatie in Europa

Blogs

Digitální výuková a vzdělávací média: Co může přispět k výzkumu o možnostech jejich využití

07/08/2020
door Daniela Krtičková
Taal: CS
Document available also in: DE

Přenos poznatků do výzkumu v praxi

Ministryně školství Anja Karliczek vyslala zcela zřejmé poselství směrem k výzkumům ve vzdělávání: „Pro mě je na programu zcela zásadní to, zda je výzkum ve vzdělávání prováděn za pomoci digitálních ujednání a je s ním dále úzce spojeno. (…) Co k tomu potřebujeme, je spolupráce výzkumníků ve vzdělávání na jedné straně a praktiků ve vzdělávání na straně druhé. Přenos vědeckých poznatků do každodenního pedagogického života je hlavní podstatou našeho rámcového programu“ (Konference k výzkumu ve vzdělávání, březen 2019). Cílem rámcového programu empirického výzkumu ve vzdělávání (BMBF 2018) proto není jen podpora přenosu poznatků do společnosti, ale také vzájemná spolupráce mezi praxí a vědou.

Očekávání, že výchovné a vzdělávací vědy nejsou jen o poznatcích, ale také o jejich praktickém využití (a politice), jsou tak stará jako sama pedagogika nebo věda. Díky programu vzdělávací reformy založené na důkazech budou tato očekávání jasně mezinárodně formulována. Aby mohlo být toto splněno, nevyžaduje se jen relevantní výzkum o jejich využití, ale také připravenost vědy a politiky využívat vědecké poznatky pro následující jednání a rozhodnutí.

Čím ale může sám výzkum přispět k tomu, aby se tento transfer podařil? Tato otázka by měla být objasněna díky následujícímu projektu „Metavorhaben Digitalisierung im Bildungsbereich“ a prostřednictvím toho by měl být vytvořen formát podpory BMBF. Neměla by být očekávána pouze podpora a poradenství jednotlivých plánů, ale všeobecné náhledy do podmínek možností pro zdařilý transfer.

 

Strategien © Mark Mags from Pixabay

Změny ve: Výzkum – Praxe – Přenos

Projekt se orientuje na intenzívní diskuzi, která byla v empirickém vzdělávacím výzkumu vedena již v minulých letech jak na národní, tak i nadnárodní rovině. Vycházela z pozorování toho, že se transfer poznatků z výzkumu do praxe často nepovedl tak, jak bychom si to přáli.

Z tohoto důvodu rozvíjel výzkum nové strategie a zkoušel vše, aby zvýšil pravděpodobnosti využití teoretických poznatků v jejich praktickém využití. Během toho byla zdůrazňováno, že je třeba přemýšlet při stanovování nových výzkumných témat, aby mohly být výsledky výzkumu prakticky využívány. Například projekt „Design – based - research“ (Reeves 2006) silně orientovaný na praktické využití navrhuje, aby byly otázky výzkumu rozvíjeny pouze na základě výměny poznatků mezi výzkumem a praxí a jejich výsledky (například digitální nástroje) byly ověřovány v praxi a nakonec byly do praxe i implementovány. Tento způsob využití, který je v Německu chápán pod názvem prakticky orientovaný výzkum ve vzdělávání, našel svoji zpětnou vazbu především ve výukových a modelově orientovaných výzkumech.

Jako protipól k tomu může být chápán koncept Use Inspired Basic Research (UIBR) (Stokes 1997, Schrader & Goeze 2011) dříve zakomponovaný do původních výzkumů orientovaných na praktické využití, kterého bylo dosahováno v dlouhodobých výzkumných cyklech a které obsahovaly důležité impulzy z medicinského výzkumu. Use Inspires Basic Research má za cíl propojovat základy a aplikované výzkumy vědeckého výzkumu dosaženého na základě zkušeností. Ostatně vyžaduje UIBR ve smyslu odstupňovaného procesu výzkumu mnohé, především časové zdroje (srov. z medicíny: Flay 1986). Přesně tyto časové zdroje ale digitální výzkum nemá, protože se digitální média velmi rychle rozvíjejí.

Co to znamená pro výzkum digitalizace?

Pokud se podíváme na aktuální praxi ve výzkumu využití digitálních médií pro studijní a vzdělávací procesy, tak ještě nebylo dosaženo dvou základních výzkumných strategií. Místo toho převažuje takzvaný modelový výzkum. Díky tomu zůstává stále nejasné, jestli budou úspěšné modelové pokusy také přenášeny do ostatních kontextů, kromě toho je teoretický zisk stále nepatrný.

 Z tohoto důvodu se zdá být pro nynější výzkum na poli digitalizace smysluplné orientovat se na modelový výzkum, který se dále rozvíjí „Design-Based-Research“, protože zdůrazňuje spolupráci mezi výzkumem a praxí při vývoji nových využití a je také otevřený kontrolovanému, to znamená teoreticky informovanému, ověřování v každodenních podmínkách. K tomu jsou nutná stabilní partnerství mezi výzkumem a praktickými zařízeními. Impulsy tohoto druhu zprostředkovávají „Digitalisierung im Bildungsbereich“ v úzké spolupráci s jednotlivými plány.

Werden Sie Mitglied bei EPALE!


O autorech:

Prof.Dr.Josef Schrader je vědecký ředitel německého Institutu pro vzdělávání dospělých – Leibniz – Centrum pro celoživotní učení e.V.

Hadjar Moherjerzad je doktorandka oddělení výuky, učení, poradenství na německém Institutu pro vzdělávání dospělých – Leibniz – Centrum pro celoživotní učení e.V.

Dr.Friderike Spang je referentka vědeckého ředitele německého Institutu pro vzdělávání dospělých – Leibniz – Centrum pro celoživotní učení e.V.

 

 

Čtěte také ostatní příspěvky DIE na EPALE:

Auf Schritt und Tritt unauffällig begleitet – Künstliche Intelligenz in der Erwachsenenbildung

Was sollten Trainer*innen können?


Reference

  • Bundesministerium für Bildung und Forschung (BMBF) (2018). Rahmenprogramm empirische Bildungsforschung. Bonn: BMBF.
  • Flay, B. R. (1986). Efficacy and effectiveness trials (and other phases of research) in the development of health promotion programs. Preventive Medicine, 15, 451–474.
  • Reeves, T.C. (2006). Design research from a technology perspective. In J. van den Akker, K. Gravemeijer, S. McKenney & N. Nieveen (Eds.), Educational design research (pp. 52-66). London: Routledge.
  • Schrader, J. & Goeze, A. (2011). Wie Forschung nützlich werden kann. REPORT, 34(2), 67–76.
  • Stokes, D. (1997). Pasteur´s quadrant – Basic science and technological innovation. Washington: Brookings Institution Press.
  • Tagung Bildungsforschung (2019).
Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn Share on email