chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE - Elektronisch platform voor volwasseneneducatie in Europa

Blogs

(Názor) Vzdělávání dospělých, kultura: Jak vypadá realita ve Francii a v celé Evropě?

14/08/2019
door Daniela Krtičková
Taal: CS
Document available also in: FR EN DE

[Přeloženo z němčiny]

/nl/file/david-lopezjpgdavid-lopez.jpg

David Lopez, ředitel Platformy pro celoživotní učení (LLP), představil téma spojení mezi kulturou a vzděláváním dospělých na 7. tematickém setkání EPALE ve Francii pod názvem „Kulturní opatření: Jaké pedagogické postupy jsou vhodné ve vzdělávání dospělých?“.

Dobrý den, pane Lopezi. Mohl byste se prosím představit?

Moje jméno je David Lopez, pracuji ve vzdělávací instituci Ligue de l´Enseignement. Kromě toho jsem také předsedou Platformy celoživotního učení (LLP), což je evropskou sítí složenou z různých skupin, které se zabývají otázkami vzdělávání. Tato platforma byla založena před 13 lety. Jejím hlavním cílem je být partnerem pro Evropskou komisy především nyní, kdy otázky vzdělávání nehrají v evropském kontextu žádnou podstatnou roli. Dále je naší úlohou poskytnout všem zúčastněným partnerům (z odborného vzdělávání, z oblasti vzdělávání dospělých, rodičům, univerzitám, kulturním institucím…) společný směr. Platforma byla vytvořena proto, aby mohlo docházet k  výměnám, spolupráci a aby mohly být stanoveny politické cíle, které budou před Evropskou komisí hájit vzdělávání z pohledu  sociálního, z pohledu integrace a z občanského hlediska.

Vzdělávání dospělých, organizované vzdělávání – jak dostat tyto pojmy do reálného povědomí v Evropě?

Organizované vzdělávání/ vzdělávání dospělých: máme zde co do činění s komplexní terminologií. Kloníme se k názoru, že organizované vzdělávání má původ ve francouzském konceptu, že v ostatních evropských zemích nic takového neexistuje, což já si ale osobně nemyslím. Spolupracovali jsme s kolegy ze Španělska, Finska, Řecka: Koncept vzdělávání dospělých a organizovaného vzdělávání funguje i v těchto zemích. Problém ale je, že se nepoužívá stejná terminologie. Pokud by byl v nových členských zemích jako Polsko, Rumunsko nebo Maďarsko používán termín dalšího vzdělávání, mohlo by to vyvolat obavy z návratu ke starým konceptům vzdělávání. Přesto funguje vzdělávání jako nástroj emancipace lidí v evropských zemích. A je zcela jedno, zda se jedná o neformální vzdělávání mladých lidí nebo vzdělávání dospělých: myslím, že zde máme co dělat s metodami, které jsou vzdělávání lidí blízké.

Vzdělávání dospělých je pojem, který je Evropskou komisí a ostatními členskými zeměmi hodně využíván. Ve Francii se toto více zaměřuje na oblasti odborně-sociálního začlenění a celoživotního učení. Vezměme si příklad ze Skandinávie a budeme blíže pojmu vzdělávání dospělých, dobrovolnému vzdělávání a celoživotnímu učení. Stejnou základní myšlenku nalezneme i v Německu a Rakousku.

Já se domnívám, že bychom se neměli nechat odradit názvem. Více bychom se měli pokusit zjistit, co je za těmi všemi otázkami: Co je prioritou studentů? Co je prioritou učitelů, moderátorů, vzdělavatelů…? Pokud vyjdeme z  tohoto, mohli bychom se přiblížit jasnému evropskému konceptu.

Vzdělávání dospělých je koncept, který má ohlas. Zbývá ji jen zajímavou formou přiblížit našim kolegům zde.

V minulém měsíci jste se zúčastnil  konference „ Kultura a vzdělání pro každého: Rozvoj kompetencí pro určité charakteristické skupiny společnosti“. Mohl byste se prosím vrátit k tomuto vystoupení a zopakovat závěry z této konference?

V březnu 2018 jsme společně s Evropskou komisí, organizací Culture Action Europe a Platformou pro celoživotní učení organizovali společné setkání na téma vztahů mezi kulturou a vzděláním, v rámci evropského roku kulturního dědictví. Tento rok, který ostatně zůstal nepovšimnut, si zaslouží, aby se o něm mluvilo především mezi lidmi, kteří se podílejí na přijímání opatření a zákonů.

Toto setkání umožnilo vybudovat spojení a mosty mezi vzděláním a kulturou. Jsme přesvědčeni, že oba tyto obory patří do jedné skupiny a společně pracují vzdělávání pro kulturu a kultura pro vzdělání.

Dřívější lucemburská ministryně školství se pokusila tato spojení mezi kulturou a vzděláním vysvětlit. Pro ni je podstatné dívat se na oba tyto obory v komplexním měřítku. Tak zní i název její funkce: ministryně pro vzdělání, kulturu i vědu. Já jsem měl možnost tento vztah zdůraznit a poukázat na to, že řada dalších zemí – ostatně i ta naše - by se měla snažit o propojení těchto dvou oborů.

Měl jsem příležitost říct, že jsme byli za 13 let (doba, po kterou naše platforma existuje) u toho, jak se měnilo přijetí otázek vzdělávání v evropském hledisku. Na začátku se o něm nemluvilo vůbec. O vysokoškolském vzdělávání jsme mluvili například ve vztahu se studentskými výměnami, ale o vzdělávání jsme nemohli mluvit, protože zde neexistoval žádný evropský kontext. Ve vztahu k otázkám nezaměstnanosti jsme se obrátili se svými dotazy ohledně vzdělávání na Evropu: Co uděláte proto, aby došlo ke změně vzdělávacího modelu a dosáhlo se lepší integrace lidí na trhu práce?

Potom došlo v Evropě k útokům v Paříži, Dánsku a i jinde. Vyjádřili jsme pochybnosti o vzdělávání v oblasti občanství: Může vzdělání k občanství pomoct? Já jsem mohl říct, že podle mého názoru my v Evropě vnímáme souvislost se vzděláním dostatečně a možná až schizofrenně. Na jedné straně zde máme ujištění Evropské komise a Evropské rady o důležitosti vzdělání, na druhé straně stojíme před rozporem: z 28 zemí jich 25 snížilo rozpočet na vzdělávání, což dokládá, že zde existuje jen omezené vnímání důležitosti této problematiky. Je potvrzeno, že je kultura pro výchovu občanství důležitá. Zároveň ale zažíváme nezadržitelný vzestup populismu, nárust pravicově extrémní koalice ve světě a především v Evropě.

Vzhledem k těmto rozporům se znovu obracíme na vládu a Evropskou radu s otázkou, jak tomu hodlají zabránit.

Dnes již nestačí odhlasovat evropský rok pro kulturu a vzdělání jako nadstavbu rozpočtu Erasmu+… Je nezbytné opřít se o civilní organizace, ostatní organizace, spolky, odbory, sociální partnery, aby  bylo dosaženo změny v přístupu ke vzdělání, kultuře a společnosti.

Po odvysílání tohoto rozhovoru pracovali účastníci 7.tematického setkání v deseti skupinách na společných otázkách, které chtěli položit řečníkovi u kulatého stolu. Seznam otázek a shrnutí výsledků kulatého stolu jsou k přečtení v následujícím článku.

Více se dozvíte v souhrnu zde (EPALE Francie).

Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn Share on email