chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE - Elektroniczna platforma na rzecz uczenia się dorosłych w Europie

Blog

Pálení mostů mezi formálním a neformálním vzděláváním: profesionalizace a podpora kompetencí ve vzdělávání dospělých

19/12/2019
by Daniela Krtičková
Språk: CS
Document available also in: EN DE HR EL HU ET FR

 


/nb/file/formal-and-non-formal-education-divideFormal and non-formal education divide

Formal and non-formal education divide

 

Profesorka Regina Egetenmeyer mluví o propasti, která rozděluje absolventy formálního vzdělávání od absolventů neformálního vzdělávání. Co zapříčiňuje tuto propast a jak je ji možno překonat? Zjistěte zde!

Spolupráce mezi vysokými školami a těmi, kteří se zabývají vzděláváním dospělých

Oblast vzdělávání dospělých zažívá v současné době demografickou změnu v souvislosti se svými zaměstnanci. Mnoho kolegů a kolegyň je nyní před důchodem a noví, mladí kolegové začínají svoji práci ve vzdělávání dospělých. V jihoněmeckém městě Würzburg jsem vypozorovala následující: Nyní vzděláváme na poli vzdělávání dospělých více studentů, než jich pracovní trh skutečně potřebuje. Naši absolventi pracují ve vzdělávacích centrech pro dospělé, v centrech navazujícího studia, odborných vzdělávacích centrech, na univerzitních klinikách, v personálních odděleních, v podnicích atd. Toto jsou ovoce vyplývající ze vzájemné spolupráce mezi našimi odbornými vzdělávacími centry pro vzdělávání dospělých a centry pro další vzdělávání a praxí v posledních letech. Naši studenti navštěvují různá vzdělávací centra, my zveme praktiky na hostující přednášky, naši studující absolvují praxe v místních centrech pro vzdělávání dospělých, pracujeme společně na výzkumných projektech (do kterých jsou někdy zapojeni i studenti magisterských oborů) a máme také seznamy s odpovídajícími pracovními nabídkami.

 

Propast

Obě strany mají potěšení z toho, že mohou nakouknout do jiných oborů. My ovšem pozorujeme velkou propast mezi profesionalizací na vysokých školách a vytváření kompetencí v praxi. Absolventi vysokých škol v oblasti vzdělávání dospělých se zabývají teorií, strategií, historií a (empirickým) výzkumem v oblasti vzdělávání, pedagogiky a didaktiky. Na druhé straně zůstávají studijní cykly v oboru vzdělávání dospělých obvykle pouze v abstraktní rovině a pouze zprostředkovávají poznatky, které by měly být uplatnitelné v budoucnosti a v budoucích různých pracovních oborech. V podpoře kompetencí v praxi jde ale často více o konkrétní pracovní obor.

Přes mnohé rozdíly, které v Evropě vznikají mezi studijními cykly v oboru vzdělávání (dospělých), se postaraly  vědecké disciplíny a boloňský proces  o jistou standardizaci. Tvorba kompetencí je v praxi často spojená se strukturami vzdělávacího procesu ve vzdělávání dospělých nebo se vzdělávacími centry. Toto vytváří očekávání pro vzdělavatele v oboru vzdělávání dospělých, kteří jsou často činní i v jiných centrech pro další vzdělávání.

Největší propast spočívá mezi vysokoškolským studiem a vytvářením kompetencí: tato propast vzniká vždy tam, kde jsou nabízeny studijní obory pro tradiční studenty – kteří jsou mladí a studují na plný úvazek – nebo lidmi z praxe. Tato propast se ukazuje také tam, kde vznikají na poli institucí jen malé vztahy mezi nabídkami vzdělávání a rozvojem kompetencí pro lidi z praxe a tradičními studijními cykly v oblasti vzdělávání dospělých. Stále ještě je zde málo příkladů pro stanovení nástrojů k poznání kompetencí lidí z praxe ve vzdělávání dospělých a dalším vzdělávání, které vedou k rozpoznání kompetencí na vysokých školách (VINEPAC, Akademie pro další vzdělávání, Rakousko, GRETA).

Na základě těchto rozdílných výchozích poznatků vznikla mezi akademickou profesionalizací a podporou kompetencí velká propast.

 

Překonání propasti

Aby se tato propast mohla překonat, musejí se při výuce spojit lidé z praxe se studujícími, přičemž musejí být vzaty v potaz i rozdílné potřeby jednotlivých skupin.

V Zimní škole „International and Comparative Studies in Adult Education and Lifelong Leraning“ projektu INTAL (externí link) se o to nyní pokoušíme. Po pěti letech, během kterých jsme pracovali se studujícími v oboru vzdělávání dospělých, jsme pozvali v roce 2019 kolegy z praxe, aby se společně po dobu jednoho týdne učili s mezinárodními studenty na  Würzburg Campus.

 

/nb/file/winter-school-iintall-projectWinter School IINTALL project

Winter School IINTALL project

Foto: EAEA

Přitom jsme zjistili, že obě strany k sobě mají vzájemný respekt: lidé z praxe se domnívali, že studenti a absolventi v oboru vzdělávání dospělých mají mnohem větší znalosti v oboru pedagogické teorie, vyznají se lépe v empirických důkazech a mohou lépe využívat kompetentní vzdělávací analýzy. Studenti byli zase přesvědčeni, že lidé z praxe se lépe vyznají v praktické oblasti, disponují lepšími pracovními strategiemi a mohou kompetentně analyzovat praktické situace.

Díky této zkušenosti z roku 2019 se nám na základě tohoto pokusu podařilo zjistit, že propast mezi formálním a neformálním vzděláváním v oboru vzdělávání dospělých závisí na dvou věcech. Na jedné straně na tom, jaké přesné zájmy jsou definovány u cílové skupiny a na druhé straně také z toho, jak je oceněna odborná znalost a kompetence jednotlivých účastníků. Na tomto základě bude vytvářeno didaktické plánování na vysokých školách s velkou výzvou pro vzdělávání dospělých, od kterého se vysokoškolské vzdělávání má ještě co učit.

 


Regina Egetenmeyer je profesorka vzdělávání dospělých a následného vzdělávání na Univerzitě Würzburg a koordinátorka COMPALL/ INTALL – Zimní školy na téma srovnávání vzdělávání dospělých a dalšího vzdělávání.


Přečtěte si také:

Studierende und Praktiker lernen gemeinsam

Abgleich oder Weiterentwicklung von Train-the-Trainer-Fortbildungen mit dem GRETA-Kompetenzmodell

EPALE-Themenschwerpunkt: Validierung

Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn
Refresh comments Enable auto refresh

Displaying 1 - 2 of 2
  • Sibilla Drewss bilde

    Danke für den Hinweis auf die europäische Dimension dieses Themas. Das ist wichtig!

    Einen Schritt in diese Richtung geht das Projekt DEMAL (Desing, monitoring and evaluating adult learning classes - Supporting quality in adult learning classes). Es beschreibt ausgehend vom Europäischen Kompetenzrahmen für Weiterbildungspersonal Kernkompetenzen von Lehrkräften in der Weiterbildung in den Bereichen Planung und Begleitung von Lernprozessen auf europäischer Ebene. Ein kleiner Ausschnitt, aber immerhin...

  • Heike Kölln-Prisners bilde
    Der Artikel beschreibt sehr genau mein tägliches Erleben, weil die Anforderungen in der Praxis der EB so unterschiedlich und diffus sind (auch aufgrund der noch immer geringen Standardisierung in vielen Teilbereichen), dass die Universitäten dazu nur abstraktes und theoretisches Wissen vermitteln können. Selbst bei starker Methodenvielfalt in den Seminaren des Studiums bleibt die Kluft, dass in der Realität der EB die gleichen Zielgruppen selten vorkommen, also Student/innen. 
    Mit GRETA, das in Zusammenarbeit von 8 national tätigen Dachorganisationen der EB (DVV, DIE, KEB, Arbeit und Leben e.V, u,a) entwickelt wurde und sich zurzeit in der Erprobung der Validierungsschritte befindet, ist aus meiner Sicht ein gutes Instrument entwickelt worden. (Siehe auf EPALE den Beitrag von Anne Strauch:

    Bei fortschreitender Mobilität sollte aber auch daran gedacht werden, die nationalen Aktivitäten auf die nächste Ebene zu heben: mithilfe einer EU-Förderung könnten doch "willige" Länder gefunden werden, die sich diese Bemühungen (trotz aller Unterschiedlichkeiten) genauer ansehen wollen. In einem Internationalen Seminar mit Vertreter/innen aus 5 Ländern habe ich das Modell vorgestellt und es ist auf sehr viel Begeisterung gestoßen. Vielleicht ein Anstoß, BMBF?