Skip to main content
Blog
Blog

Základní dovednosti pro aktivní občanství

Svět výzkumu. Aktivní občané, participace, společenské aktivity! Tato představa aktivního občanství je pro některé skupiny lidí nemožná. Zranitelní studenti mohou postrádat základní dovednosti, které by jim umožnily se zapojit. Současné studie zdůrazňují potřebu vyvážit procesy inkluze z hlediska jednotlivce a z hlediska prostředí a vyvážit emocionální a funkční aspekty procesu inkluze.  

Svět výzkumu. Aktivní občané, participace, společenské aktivity! Tato představa aktivního občanství je pro některé skupiny lidí nemožná. Zranitelní studenti mohou postrádat základní dovednosti, které by jim umožnily se zapojit. Současné studie zdůrazňují potřebu vyvážit procesy inkluze z hlediska jednotlivce a z hlediska prostředí a vyvážit emocionální a funkční aspekty procesu inkluze.  

Maurice De Greef

Zdá se, že v současné společnosti je trendem, aby občan byl aktivní a účastnil se více a více společenských aktivit proto, aby si našel vhodné místo ve společnosti. Několik zemí přijalo termín „participativní společnost“, aby stimulovali občany k aktivitě.

Ačkoliv se to zdá jako silná vize, zdá se, že aktivní občanství není možné pro každého. Kvůli společenským okolnostem, promarněným příležitostem ve vzdělávání nebo dalším důvodům z týkajícím se prostředí nebo společnosti se lidé mohou stát zranitelnými. Například dospělí, kteří se potýkají s nízkou úrovní gramotnosti nebo základních dovedností (čtení a psaní, počítání, technologie) se mohou setkat s překážkami, pokud se chtějí stát aktivními občany.

To znamená, že na aktivní občanství se nelze dívat jen jako na realizování nových projektů ve vašem sousedství nebo na aktivitu v politických hnutích a podporování ostatních. Ale také na prvním místě jako na to, být schopen se prostě zapojit do současné společnosti.

Přínosný dopad vzdělávání dospělých

V devíti z deseti zemích na světě se znalost o dopadu vzdělávání dospělých zvýšila. Kromě toho více než polovina zemí souhlasí s tvrzením, že vzdělávání dospělých může mít vliv na zaměstnatelnost. Zdá se, že dospělí studující po přihlášení do kurzů vzdělávání dospělých, jak formálních, tak neformálních, získají lepší místo ve společnosti. Jinými slovy, vzdělávání dospělých může být pákou ve zvyšování míry sociálního zapojení zranitelných občanů. Například, když zranitelní studující získají lepší jazykové dovednosti zdá se, že jsou aktivnější ve svém blízkém okolí, jsou méně izolovaní a zdá se, že jsou více asertivní. (De Greef et al., 2012).

Ven z izolace a do komunity – cíl vzdělávání dospělých z řad zranitelných občanů. Photo: Börkur Sigurbjörnsson

Podobně dospělí studující získají více sebejistoty, zažijí osobní rozvoj a mají lepší kontakt s ostatními. Jako vedlejší efekt pro některé z nich se po zapsání do kurzu vzdělávání dospělých zvýší jejich postavení na pracovním trhu. Například jeden dospělý studující je aktivnější v hledání práce, někteří si práci našli, a další začali být aktivní jako dobrovolníci. A na závěr: zdá se, že dospělí studující mají lepší fyzické a psychické zdraví a míra depresivnosti se snížila.

Abychom to shrnuli: Po zapsání do kurzů vzdělávání dospělých dospělí studující začnou být více společensky zapojeni a jsou ve společnosti aktivnější. Ale co to znamená pro ně samotné?

Abychom pomohli pochopení detailů procesu toho, jak učení podporuje aktivní občanství a inkluzi, představujeme rámec dvou perspektiv, který ilustruje rovnováhu mezi procesem inkluze z individuálního pohledu a z pohledu prostředí, a rovnováhu mezi emocionálním a funkčním procesem inkluze. Takové holistické pochopení motivací pro aktivní občanství může být nápomocné pro vzdělavatele dospělých, aby dále hráli roli v aktivizování zranitelných lidí.

Sociální inkluze jako interpretace aktivního občanství

Abychom mohli popsat sociální inkluzi jako výsledek vzdělávání, musíme vzít v úvahu dva pohledy (De Greef et al., 2012).

První pohled nebo proces inkluze se týká rovnováhy mezi důležitostí jednotlivce a společenského prostředí (rodina, sousedé, kolegové atd.) a druhý se týká rovnováhy mezi emocionalitou a funkcionalitou.

První pohled: Jednotlivec – Společnost

Za prvé, naše chování je určováno interakcí mezi individuálními potřebami a měnícím se sociálním prostředím. Na jednu stranu může být prostředí určujícím faktorem při změně našeho chování. Na druhou stranu jednotlivec může dělat svá vlastní rozhodnutí a určovat si vlastní plány pro budoucnost.

Druhý pohled: Emocionální - Funkční

Za druhé, zranitelní lidé mohou být pro vstup do vzdělávacích programů pro dospělé motivováni různými faktory. Mohou chtít mít více kontaktů s ostatními, aby mohli lépe čelit osamělosti (emocionální pohled), nebo, například, se mohou chtít lépe naučit používat internet (funkční pohled). V tomto kontextu může být na sociální inkluzi nahlíženo jako na řešení funkčních (jako je čtení dopisů) nebo sociálních (kontaktování sousedů) problémů v denním životě.

Tabulka Rovnováha mezi procesy sociální inkluze ukazuje kombinaci výše zmíněných dvou pohledů na sociální inkluzi. Výsledně mohou být rozlišeny čtyři procesy sociální inkluze, a to: (a) aktivace, (b) zvnitřnění (být více spokojen/a se sebou a cítit se bezpečně), (c) participace a (d) spojení.

V tomto kontextu se můžeme dívat na aktivizaci a participaci jako na proces zvyšování funkčních znalostí, dovedností a postojů k řešení problémů v každodenním životě. Příklad aktivizace je organizace a čtení pošty (na úrovni jednotlivce) a příklad participace je návštěva lékaře (v kontaktu s okolím). Zvnitřnění a spojení jsou procesy popisující nárůst emočních odměn spojených s tím, být na jednu stranu více například asertivní (na úrovni jednotlivce) a na druhou stranu získávat více osobních kontaktů (v kontaktu s okolím).

Holistický přístup

Osoby s rozhodovací pravomocí na politické úrovni a společnost jako taková si musejí uvědomit, že prosazovat aktivní občanství také znamená posilovat základní dovednosti a sociální inkluzi. Vzdělávání dospělých má dlouhodobou zkušenost v této oblasti a má potenciál být důležitou pákou při snahách, aby se zranitelní občané stali také aktivními občany ve všech oblastech života.

Aby vzdělávání dospělých mohlo tuto roli zastávat a skutečně zvýšilo aktivní občanství, musí zahrnout výše zmíněné perspektivy. To zahrnuje porozumění rovnováze mezi důležitostí individuálního a důležitostí prostředí a rovnováze mezi emocionalitou a funkcionalitou – a hledání cest, jak toto porozumění začlenit do učebních aktivit zaměřených na základní dovednosti s cílem zvýšit sociální inkluzi mezi dospělými studujícími.   

Tento příspěvek byl publikován dříve v ELM Magazine.

Autor: Maurice De Greef. 

 

 

Maurice de Greef je profesorem učebních dopadů pro studující s nízkou mírou dovedností a gramotnosti na univerzitě Vrije Universiteit Brussel. Má PhD ve vzdělávání se speciálním zaměřením na výsledky vzdělávání dospělých v oblasti sociální inkluze. Je projektovým manažerem, výzkumníkem, školitelem v místních, regionálních a evropských projektech inovativních učebních prostředí, strategického vytváření politik ve vzdělávání dospělých a vývoji strategií oslovování (zranitelných) studujících. Email: mauricedegreef@gmail.com

 

 

 

 

Odkazy:

Bandura, A. (2001). Social cognitive theory. Annual Review of Psychology, (52). In J. W. Santrock (2008). Life-span development. New York: McGraw-Hill, 46 – 47.

Bandura, A. (2004). Toward a psychology of human agency.Paper presented at the meeting of the American Psychological Society, Chicago. In J. W. Santrock (2008). Life-span development. New York: McGraw-Hill, 46 – 47.

Bandura, A. (2006). Going global with socio cognitive theory: From prospect to paydirt. In S. I. Donaldson, D. E. Berger & K. Pezdek (Eds.), The rise of applied psychology: New frontiers ad rewarding careers. Mahwah, NJ: Erlbaum. In J. W. Santrock (2008). Life-span development. New York: McGraw-Hill, 46 – 47.

Berkman, N.D., DeWalt, D.A., Pignone, M.P., Sheridan, S.L., Lohr, K.N., Lux, L., Sutton, S.F., Swinson, T. & Bonito, A.J. (2004). Literacy and Health Outcomes. Rockville, MD: Agency for Healthcare Research and Quality.

De Greef, M., Segers, M., Nijhuis, J. & Lam, J.F. (2014). Impact onderzoek taaltrajecten Taal voor het Leven door Stichting Lezen & Schrijven op het gebied van sociale inclusie en leesvaardigheid Deel A. Maastricht: Maastricht University.

De Greef, M., Segers, M. & Verté, D. (2012). Understanding the effects of training programs for vulnerable adults on social inclusion as part of continuing education. Studies in Continuing Education. DOI: 10.1080/0158037X.2012.664126.

De Greef, M., Verté, D. & Segers, M. (2012). Evaluation of the outcome of lifelong learning programmes for social inclusion: a phenomenographic research. International Journal of Lifelong Education. DOI: 10.1080/02601370.2012.663808.

Endler, N., S. & Magnusson, D. (1976). Toward an interactional psychology of personality. Psychological Bulletin, 83, 956 – 974.

Krueger, R. F., South, S., Johnson, W. Iacono, W. (2008). The heritability of personality is not always 50%: Gene-environment interactions and correlations between personality and parenting. Journal of Personality, 76, 1485 – 1522.

Lupi, C. De Greef, M., Segers, M. & Verté, D. (2011). Does Adult Education Make a Difference? Maastricht: EDAM.

Markus, H. & Nurius, P. (1986). Possible selves. American Psychologist, 41, 954 – 969. In S. Krauss Whitbourne (2005). Adult development & aging: Biopsychological perspectives. Hoboken: John Wiley & Sons, Inc., 259.

Nye M. & Hargreaves, T. (2009). Exploring the Social Dynamics of Proenvironmental Behavior Change: A Comparative Study of Intervention Processes at Home and Work. Journal of Industrial Ecology, vol. 14 (1), 137.

UNESCO Institute for Lifelong Learning. (2016). 3rdGlobal Report on Adult Learning and Education: The Impact of Adult Learning and Education on Health and Well-Being; Employment and the Labour Market; and Social, Civic and Community Life. Hamburg: UNESCO Institute for Lifelong Learning.

Login (4)

Trid lingwa oħra?

Dan id-dokument huwa disponibbli wkoll f’lingwi oħra. Jekk jogħġbok agħżel waħda hawn taħt.

Want to write a blog post ?

Don't hesitate to do so! Click the link below and start posting a new article!

L-aħħar diskussjonijiet

EPALE 2021 Thematic Focuses. Let's start!

We invite you to enrich what is set to be an intense year ahead with your contributions and expertise! Let's start by taking parto in this online discussion. The online discussion will take place Tuesday 9 March 2021 from 10 a.m. to 4 p.m. CET. The written discussion will be introduced by a livestream with an introduction to the 2021 Thematic Focuses, and will be hosted by Gina Ebner and Aleksandra Kozyra of the EAEA on the behalf of the EPALE Editorial Board.

More

Diskussjoni ta’ EPALE: Il-forniment ta’ tagħlim ta’ ħiliet bażiċi

Il-ħiliet bażiċi huma trasversali. Dawn mhumiex rilevanti biss għall-politika edukattiva, iżda huma rilevanti wkoll għall-politiki tal-impjiegi, tas-saħħa, soċjali u ambjentali. Il-bini ta’ miżuri ta’ politika koeżivi li jappoġġjaw lill-persuni bi ħtiġijiet bażiċi ta’ ħiliet huwa meħtieġ mhux biss biex il-Perkorsi ta’ Titjib tal-Ħiliet ikunu suċċess, iżda wkoll biex jgħinu fil-bini ta’ soċjetajiet aktar reżiljenti u inklużivi. Id-diskussjoni online se ssir f’din il-paġna fis-16/17 ta’ Settembru bejn l-10:00 u s-16:00 CET u se tkun immoderata mill-Koordinaturi Tematiċi ta’ EPALE tal-EBSN

More