/en/file/digital-learning-workplace-0Digital learning workplace

Digitální technologie nabízejí obrovský potenciál v posílení učení dospělých na pracovišti. Tematický koordinátor EPALE Andrew McCoshan spolupracuje se zástupci členských zemí EU v rámci pracovní skupiny ET 2020 na téma Odborné vzdělávání a školení a společně zkoumají, jaké příležitosti a problémy tato oblast má. Tento příspěvek se zaměřuje na příležitosti, a  související článek se bude zabývat problémy.

Využití digitálních technologií ve vzdělávání na pracovišti je na vzestupu. Podle nedávné zprávy LinkedIn Learning téměř dvě třetiny lidí, kteří jsou ve firmách zařazeni do programu „rozvoj talentů“ utrácejí z rozpočtu na vzdělávání více na on-line kurzy než v roce 2017. Více než jedna třetina utrácí méně za kurzy, které vede lektor. Toto by se nedělo, kdyby digitální učení nenabízelo nové příležitosti a výhody oproti tradičním způsobům učení. Takže, které příležitosti to jsou a kde digitální technologie nad jinými metodami vedou?

Členské země EU právě teď zkoumají tyto otázky v rámci pracovní skupiny Education and Training 2020 VET Working Group (VET – odborné vzdělávání a školení) podporované Evropskou komisí. Zpráva bude hotová příští rok, ale už když do ní nahlédneme nyní, vidíme vzrušující ukázky typů učících zážitků, které se nabízejí na pracovištích, aby uspokojily poptávku po učení novým dovednostem.    

Dělat věci jinak

Je dobře známo, že digitální technologie znamenají, že můžeme vyučovat a učit se jinak než dříve, a že díky nim můžeme pracovníkům a zaměstnancům nabídnout možnost, aby se učili v čase a místě, které si vyberou.

Nicméně současné inovace ve vzdělávání a školení jsou tak zásadní, že se dají srovnat s ranými fázemi revoluce ve vzdělávání. Vzdělávání a školení zažívají rušivé a radikální formy inovací – nejen pomalé, postupné změny – které souvisejí na jedné straně s novými technologiemi, a na druhé straně s urgentní poptávkou po nových dovednostech, která je poháněná digitalizací na pracovním trhu.

Digitální technologie jsou vhodné zejména na podporu pedagogických přístupů jako je experimentální a smíšené učení a učení založené na herních principech, jako v příkladech uvedených níže.

Využívání zdrojů a programů online

V posledních letech jsme svědky neustávajícího růstu příležitostí k učení na internetu. Open Educational Resources (otevřené zdroje učení) a Open Courseware (otevřené nástroje pro tvorbu kurzů) mohou být volně kopírovány, používány a pozměňovány učiteli, školiteli a studenty. Massive Open Online Courses (MOOCs – hromadné otevřené online kurzy) vyvolaly hodně pozornosti zejména v terciárním vzdělávání, i když v oblasti VET se zatím tolik neuplatňují. Roste také množství ostatních komerčních platforem, které mohou podporovat učení jako jsou YouTube, skupiny Google+ a platformy pro sdílení dokumentů jako Dropbox. Je zajímavé, že se zdá, že nejčastější přístup firemních školitelů není prostě použít obsah otevřeně přístupný na internetu, ale spíše kombinovat tyto volně dostupné zdroje s obsahem, který byl vytvořený uvnitř společnosti.

Příchod chytrých telefonů a tabletů ohromně zvětšil možnosti mobilního učení. Tato zařízení mají velký potenciál zlepšit přístup ke vzdělávání, zejména mimo tradiční školní prostředí a propojit učební prostory a pracoviště. Evropská unie financovala projekt REACH, který vyvinul multimediální učební jednotky pro učení základním dovednostem a péči o zákazníka, aby motivaci a účast mladých o vzdělávání na pracovišti prostřednictvím mobilních zařízení v Itálii, Norsku, Španělsku a Turecku. Projekt cílil na mnoho sektorů: turismus, zdravotní péče, stavebnictví a potravinářská produkce.

Začíná opravdová revoluce ve vzdělávání…?

Zatímco digitální učení, které jsme právě popsali rozšířilo možnosti a flexibilitu příležitostí, mnohem větší potenciál pro skutečnou transformaci vzdělávací zkušenosti leží ve smíšené realitě (augmented reality – AR) a virutální realitě (VR). Ty mohou znovu definovat styčné plochy mezi vzdělavateli, studenty a stroji. Simulace virtuální reality už chvíli existují, ale jejich využití bylo omezeno na sektory, ve kterých jsou vysoké náklady na vývoj vyváženy výhodami, např. letecké simulátory v leteckém průmyslu. Nicméně technologický vývoj umožnil jejich využití v mnohem větší šíři.

Nejen že smíšená realita a virtuální realita umožňují kopírování aktivit ze skutečného světa, ale mohou zlepšit učební proces. Například simulátory malování sprejem, které mohou být využity například v automobilovém průmyslu mohou sbírat data o síle a rozprostření barvy, což umožní posouzení výkonu studenta s větší mírou detailu a návaznosti než dříve.

Smíšená realita poskytuje interaktivní zážitek ve skutečném prostředí. Například umožňuje obohatit 3D modely o počítačem generované dojmy. Aplikace smíšené reality jsou také stále více dostupné na mobilních zařízeních, což umožňuje těm, kdo se učí, například porozumět geometrii ve 3D nebo se naučit o životním cyklu rostlin. Existuje také software, který umožňuje učitelům vytvořit si vlastní aplikace na smíšenou realitu.

Potřebujeme vědět víc!

Zdá se, že jsme právě na začátku digitální revoluce ve vzdělávání. Existují nové možnosti pro „mikro-učení“ a sociální vzdělávání, s novým potenciálem rozdělit učební proces na menší jednotky a svést dohromady lidi se stejnými učebními zájmy bez ohledu na to, kde jsou. Nové technologie také nabízejí příležitosti pro nové směry v pedagogice. Mnoho firem si už uvědomuje výhody, nejen ve snížení nákladů, ale také ve zvýšených přínosech. Ale musíme ještě lépe porozumět typům digitálních inovací, které se uplatňují ve vzdělávání na pracovišti. V rámci tohoto blogu jsme si jich představili jen pár: společenství vzdělávání dospělých jich potřebuje více! Proč je nesdílet prostřednictvím sekce komentářů pod článkem?

V následném článku této „minisérie“ se blíže podíváme na problémy, které se vynořují v souvislosti s digitalizací vzdělávání na pracovišti a jak se můžeme připravit na jejich překonávání.

Andrew McCoshan pracuje přes 30 let ve vzdělávání a školení v Evropě jako akademický výzkumník a konzultant. V současné době působí jako Senior Research Associate v Educational Disadvantage Centre na Dublin City University v Irsku.