chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE - Eiropas Pieaugušo izglītības e-platforma

Emuārs

Všechno, co potřebujete znát, jste se naučili v mateřské školce. Nebo ne?

12/07/2016
Tomáš Fránek
Valoda: CS

Americký spisovatel, pastor, učitel, zpěvák a malíř Robert Fulghum napsal a v roce 1988 vydal knížku s dlouhým názvem - Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce. Měl s ní fenomenální úspěch, knihy se prodalo 14 milionů kusů v 93 zemích světa.

A v krátkých fejetonech, ze kterých je kniha složena, dává Fulghum rady do života. Jedna z nich zní: trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a zpívej a tancuj a hraj si a pracuj.

Určitě jsem se (stejně jako skoro každý) naučil spoustu věcí v mateřské školce. A snažím se každý den trochu učit a trochu přemýšlet. Právě učení (celoživotní) je totiž jedním z klíčů k tomu, aby lidé v životě uspěli.

Napadlo mě to znovu, když jsem minulý týden četl tři zprávy.

Ta první s pěkně velkým a dramatickým titulkem Nevzdělaná Evropa byla o tom, že v Evropské unii žije 70 milionů lidí, kteří umí stěží číst a psát. V České republice má 12 procent lidí nejnižší hodnoty gramotnosti. A Evropská komise to chce změnit a bude to stát 30 miliard eur. (http://zahranicni.ihned.cz/evropa-slovensko/c1-65327280-evropska-unie-ch...)

Druhou zprávou o miliardách na vzdělávání byl schválený plán české vlády, která chce lidi vyučit v digitální gramotnosti. Do roku 2020 to má stát 3,83 miliardy. (www.mpsv.cz/files/clanky/21499/Strategie_DG.pdf(link is external)

A poslední zprávou, která se také týká vzdělávání dospělých lidí, bylo ukončení dlouholetého „experimentu“ týkající se vzdělávání zdravotních sester. Ty totiž budou místo sedmiletého studia moci absolvovat jenom pět let vzdělávání. Změna má pomoci dostat znovu zdravotní sestřičky do nemocnic, kde začínají chybět. Ministerstvo zdravotnictví chce zároveň zrušit kreditní systém, který měl sloužit ke kontrole celoživotního vzdělávání. Systém nebyl ani motivační a ani efektivní. Nové plány na vzdělávání sester vyvolaly bouřlivou debatu, odborníci se neshodnou na tom, zda méně vzdělávání je krok dopředu či zpět. (http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1829456-zdravotnim-sestram-bude-po-maturite-stacit-rok-studia).

Všechny zprávy mají jedno společné. Ukazují, jak je důležité trochu se učit celý život. Ti, kteří chyběli v mateřských a nedávali pozor v základních a středních školách, se musí doučit základní dovednosti, bez kterých se v dnešním světě neobejdou. Pro ty, jejichž profese prochází bouřlivých a rychlým vývojem, jde o nezbytnost a udržení si pracovního místa. A lidé, kteří chtějí změnit práci, poslání nebo jenom svůj osobní rozvoj, berou další vzdělávání jako samozřejmost či výzvu.

Můžeme se samozřejmě bavit o tom, jak a kam mají mířit miliony nebo miliardy určené na vzdělávání. Můžeme se hádat, zda se mají zdravotní sestřičky vzdělávat pět nebo sedm let a jak má vypadat jejich celoživotní učení. A můžeme se myslet cokoliv o někdy velmi podivné nabídce různých lektorů, mágů a kouzelníků se vzděláváním. Podstatná je ale chuť a zájem o vzdělávání v oboru nebo o osobní rozvoj.

Robert Fulghum má nepochybně pravdu. K základům z mateřské školky a k té troše malování, zpívání a práce prostě trocha každodenního učení patří. Celoživotně.

 

Jan Amos Komenský: Neboť kdyby se naučili všemu všichni všestranně, všichni by se stali moudrými, a svět by se stal plným řádu, světla a míru

Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn