chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE - Eiropas Pieaugušo izglītības e-platforma

Emuārs

Digitalizace pracovního světa – nová šance pro vzdělávání dospělých?

01/07/2020
Monika Smekalová
Valoda: CS
Document available also in: DE DA EN HU EL

Doba čtení cca 5 minut - Čtěte, lajkujte a komentujte!


napsal Peter Dehnbostel, přeloženo z němčiny

Výuka v podnicích a přímo na pracovišti nehraje ve vzdělávání dospělých tradičně žádnou velkou roli. Zásadním důvodem pro to je zcela jistě chybějící učební studijní potenciál a výukové možnosti v tradičním průmyslovém pracovním světě. Toto se prokázalo již dříve díky opakujícím se pracovním činnostem s vyloučením výukových situací. Učení dospělých se spíše odehrává v osobním životě jedince než v pracovní světě.

Co se ale stane nyní v důsledku digitalizace pracovního světa? Příznačné pro digitální práci je digitální, do práce integrované učení s neomezenými možnostmi místa výuky a novými učebními formami, které se začleňují přímo do pracovního procesu. Nárust učení je zřejmý a ovlivňuje výuku dospělých. Stojíme tedy na prahu mezi novým zajímavým učením a pracovním světem?

Digitalizace práce a digitální učení

/lv/file/book-39551291920pngbook-3955129_1920.png

Digitale Erwachsenenbildung_Dehnbostel
Digitale Erwachsenenbildung_Dehnbostel
S nástupem tradiční průmyslové společnosti – také nazývané jako druhá průmyslová revoluce – došlo ke změně pracovních a organizačních konceptů od sedmdesátých/ osmdesátých let. Doposud využívaná mikroelektronika, digitální technologie a digitální média byla posílena o nástup digitalizace práce a odstartoval její velký nárust.

Digitalizace práce znamená současně novou epochu rozvoje průmyslové úrovně: takzvanou 3. a 4. průmyslovou revoluci. Tato nová rovina vývoje často také pojmenovávaná jako „Smart Factory“ nebo „Internet der Dinge und Dienste“ (Internet jako prostředí věcí a služeb) se odehrává ve spolupráci lidí, umělé inteligence, Cyber – Psysical Systems (CPS) a robotiky ve všech možných odvětvích. Odtud také pochází pojmenování „digitální pracovní svět“.Učení se v práci stále narůstá i díky digitalizaci pracovního světa. Toto vede k typickému procesnímu, reflexnímu a učebnímu charakteru výuky v odborné práci, což už bylo příznačné pro podniky vznikající v 70. a 80. letech a pro koncepty práce „Lean Production“ tvz. „Fraktálních podniků“ a „Vzděláváním se zabývajících podniků“. Digitální učení realizované uvnitř podniku nebo i mimo podnik se vyznačuje tím, že je závislé na čase, místě a prostoru. Mimo to není toto učení omezeno jen na konkrétní fáze v životě a zcela jistě není omezeno na formální, institualizované učební procesy. Digitální učení v práci je z velké části neformálním studiem a je zásadní součástí digitální práce.

Množící se a vymezené učební prostory

S nástupem digitalizace vstupuje do prostorů pro konání vzdělávání v práci zásadní změna: tato místa se zmnohonásobila, diferencovala a vymezila. Digitální pracovní svět vytvořil nové virtuální prostory pro výuku a změnil ty již fyzicky vzniklé. Učební místa se rozšířila o prostory pro výuku a výstavbu vlastního učení a to se podařilo na bázi učení jako součást pracovního procesu a díky obohacení neformálního učení a formálního vzdělávání.

Toto obohacení se vyznačuje oproti tradičnímu pochopení učení obzvláště díky přijetí nebo změně sociálních, teoreticko-studijních a kulturně studijních dimenzí. To je především jasné v osobních a sociálních dimenzích rozvoje kompetencí a v hodnotově orientovaném osobnostním rozvoji. Zásadní samořízené učební prostory a vlastní architektura těchto prostor přináší rozhodující význam pro vznikající postoj lidí k učení v digitálním pracovním světě.

Práci a učení spojující organizační formy učení

Formy organizace učení v práci vtrhly do světa v pozoruhodné míře teprve s novými koncepty organizace a s nastupující digitalizací v 80. a 90. letech. Od té doby byly budovány jako prvořadé ke stávajícím virtuálním učebním prostorům. Za zmínku ještě stojí organizace forem učení jako Communities of Practice, Online – Communities, E – Learning, Barcamps, Lerninseln, pracovní a výukové úkoly a formy koučinku. Organizace forem učení se vyznačují cíleným spojením práce a učení jako součást pracovního procesu. Co se týká místa a prostoru vzniká organizátorsko-strukturovaný prostor, který učení v práci – většinou z didakticko – metodického hlediska – podporuje, vyžaduje a vyzývá k němu a zároveň vytváří podmínky k práci.

Formy doprovázející učení v pracovním světě

Učení probíhající na pracovišti rozšiřuje práci o cíleně zvolené formy, které podporují proces práce a rozvoj kompetencí a také by ho měly zlepšovat. Jsou to osobní, většinou dlouhotrvající intervence, které jsou zaváděny díky restrukturalizaci organizace a digitalizaci práce. Ukazují se v první řadě ve čtyřech formách: v bezprostředním doprovázení učení, v koučinku, mentoringu a v kolegiálním poradenství. Tyto čtyři formy získávají zvyšující diferenciaci a rozšíření jako třeba příklad konceptu koučinku, který je rozčleněn mimo jiné do kolegiálního koučinku, týmového koučinku, projektového koučinku a online E-koučinku.

Pěkný nový svět učení a práce?

/lv/file/athree23boardpngathree23_board.png

© athree23, Pixabay
Digitale Erwachsenenbildung, Alternative Lernorte
Digitalizace pracovního světa není podmíněna žádnými výukovými nebo kvalifikačními koncepty. Na jedné straně může být učení podporováno jako základní součást digitální práce díky svému spojení práce a studia dospělých v reflexivním, identitu rozšiřujícím a na práci vázaném učebním prostředí stejně jako rovnoprávný pracovní svět pro všechny. Na druhé straně výuka integrovaná do pracovního procesu nevyžaduje jako takové učební ani osobní úsilí. Může se jednat o náhodné učení založené na zkušenostech, které dále vede k technologickým a funkčním zjednodušením.

Tak vypadají otázky týkající se budoucnosti pracovního a studijního světa v době digitální transformace. Na základě knihy „Schöne neue Welt“ (Krásný nový svět) od Aldouse Huxleye vzniká stále znova obraz „Krásného nového pracovního světa“, který je dystopický, ale naproti tomu je to obraz rovnoprávného, humánního a podnětného pracovního světa. Jakým směrem se bude vývoj dále pohybovat, je v současné době jen těžko určitelné. Jednotlivé póly možného vývoje jsou ale zřetelné: na jedné straně vznikají zvýšené možnosti samostatného řízení a samostatného rozhodování, které ve zvýšené míře nepřipouštějí výukové a vzdělávací možnosti v klasickém průmyslovém světě. Na druhé straně se stalo ekonomické využití pracovní síly možným v dříve neznámé míře, a to právě díky digitálnímu a na kompetencích založenému přístupu k zaměstnancům. Tyto alternativní možnosti vývoje musíme mít stále před očima, abychom zamezili rizikům digitalizace a učení a abychom učební prostory a učební formy mohli budovat cíleně.


Čtěte také ostatní příspěvky na téma
"Work-based Learning - hnací síla pro celoživotní učení?"


/lv/file/drdehnbosteldigitaleerwachsenenbildungpngdr.dehnbostel_digitale_erwachsenenbildung.png

© Prof. Dr. Dehnbostel_TU Dortmund
Neue Chancen für das Lernen Erwachsener?
Více o autorovi: Prof.Dr.Peter Dehnbostel vyučuje a provádí výzkum na TU Dortmund s hlavním zaměřením na „Odborné vzdělávání na pracovišti“ a „Další odborné vzdělávání“ a nyní pracuje v celoživotním studijním cyklu MA na univerzitě v Oldenburgu (od roku 2006) a Erlangen – Nürnberg (od roku 2007). Před TU Dortmund pracoval dlouhé roky v rámci profesury v Hamburku a Berlíně v oboru „Odborné činnosti v průmyslu“ a v oboru „Odborné vzdělávání“.


Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn Share on email
Refresh comments Enable auto refresh

Tiek rādīts 1. - 3. no 3
  • Lietotāja Eszter KARVAZY attēls
    Nyilvánvaló, hogy a digitalizáció a munkafolyamatokra jelentős hatást gyakorol. A munkaerő megtartása ma már attól is függ, milyen technológia áll rendelkezésünkre. Míg az elmúlt évtizedekben a munkaerőnek kellett alkalmazkodnia az új technológiához, ami a vállalati IT igényeket szolgálta ki, ma a vállalatoknak kell a technológiával a munkaerő igényeit követni, igazodni hozzá. A jelenlegi globális elemzések szerint a jövő munkahelyének egyik legjellemzőbb tulajdonsága az lesz, sőt részben már ma is az, hogy a munkavégzés nincs többé helyhez kötve, hanem a munkahely gyakorlatilag bárhol lehet, ahol éppen tartózkodunk. A vállalatok versenyképességének egyik kulcsa tehát a munkatársak mobilitását biztosító technológiák alkalmazása.
  • Lietotāja Erik Madarász attēls
    "A szakképzés rendszere éppen a 4.0-ás upgrade-et végzi, de közben az abba bekerülő fiatalok 30-40 százaléka különféle tanulási problémákkal küzd. Tehát az általános iskolai oktatásra is jobban oda kellene figyelni, a kompetenciákra kell alapvetően fókuszálni. A munkaerőhiány miatt a felnőttképzés is akadozik, hiszen egyetlen cég sem szívesen küldi oktatásra dolgozóit, ha emiatt döcög a termelés. Vagyis jól látszik, hogy csak rendszerszintű beavatkozásokkal lehet javítani a helyzeten. Ösztönözni kellene, hogy a jó gyakorlati szakemberek oktassanak is, a vállalatoknak pedig érdekük legyen dolgozóik képzése, akár házon belül, akár más formában." - Laufer Tamás, az IVSZ elnöke
  • Lietotāja Tino BOUBARIS attēls
    Ein interessanter Artikel, der viele Fragen aufwirft: Wie sieht es beispielsweise mit selbstgesteuertem und selbstbestimmtem Lernen aus, wenn die Lerninhalte weitgehend von den Erfordernissen des Arbeitsplatzes bzw. -umfeldes und den Wünschen und Erwartungen der Unternehmensleitung abhängig sind? Zurecht weisen Sie am anderen Ende der Skala auf die extreme ökonomische Verwertbarkeit der Arbeitskraft hin. Vielleicht braucht es in der Tat grundsätzlich neue Organisations- und Beteiligungsformen in der Arbeitswelt, um das Bild einer schönen neuen Arbeitswelt zu vervollständigen.