Pārlekt uz galveno saturu
Blog
Blog

COVID-19: Psychické zdraví a pohoda všech studujících

Zdravotní krize, kterou právě prožíváme a jejíž následky spočívají v tom, že polovina lidstva je svázána doposud nepoznaným stresem a takovou životní situací, je jednou z nejdůležitějších v historii světa. Pravděpodobně není tak silná jako válečné situace, hladomor, sociální nebo politické krize, situace, které nutí lidi opouštět své domovy nebo jako terorismus. Tato krize, v první řadě je to krize veřejného zdraví, velmi zásadně ovlivňuje politické systémy všech zemí a s tím spojené vzdělávací systémy, které se týkají všech vrstev obyvatelstva.

 

 

 

 

 

 

 

Zdravotní krize, kterou právě prožíváme a jejíž následky spočívají v tom, že polovina lidstva je svázána doposud nepoznaným stresem a takovou životní situací, je jednou z nejdůležitějších v historii světa. Pravděpodobně není tak silná jako válečné situace, hladomor, sociální nebo politické krize, situace, které nutí lidi opouštět své domovy nebo jako terorismus. Tato krize, v první řadě je to krize veřejného zdraví, velmi zásadně ovlivňuje politické systémy všech zemí a s tím spojené vzdělávací systémy, které se týkají všech vrstev obyvatelstva.

 

Poté, co evropská platforma pro celoživotní učení - europäische Plattform für lebenslanges Lernen - zveřejnila v Bruselu svoje postavení, poprosil jsem její ředitelku paní Brikena XHOMAQI, aby se pokusila vysvětlit, co je myšleno pod pojmem „Mental health and wellbeing of all learners come first“ (Mentální zdraví a pohoda všech studujících na prvním místě). Byla ochotná odpovědět na tyto tři otázky.

  1. Proč je COVID-19 problémem pro psychické zdraví studujících?

Rozhodnutí, která jsme v boji proti COVIDu-19 přijali a především zákazy vycházení mají hluboké psychologické dopady na nás všechny: strach, deprese, strach o sebe a naše milované, neaktivita, stres.

Vzdělávací a výukové aktivity se staly stresovým faktorem. A je podivuhodné, že téma zajištění psychického zdraví studujících, vyučujících a vzdělavatelů není v nouzových programech žádných zemí otázkou, kterou by se někdo zabýval. Jak se tento stres pozná? Vyučovací metody podléhají novým pracovním formám, novému hodnocení schopností, nejistot v chybějícím vybavení a zcela zřetelně spočívají v nových dovednostech, které se daří prosazovat.

Pedagogové musejí v nejširším smyslu břemeno vzdělávacích a výukových systémů nést na svých vlastních bedrech. To platí pro formální vzdělávací systémy (školy, vysoké školy, univerzity), ale také pro celý obor vzdělávání dospělých. Pedagogům chybí v nepřátelském a neustále se měnícím ekosystému adekvátní nástroje a zdroje.

Sociální role učitelů, vychovatelů a vzdělavatelů byla příliš dlouho ignorována. Ve vzdělávání dospělých byla tato role uznávána o něco silněji, ovšem bez úředního uznání. Současná naléhavá situace ukazuje, že země musejí do vzdělávání více investovat, aby mohly získávat potřebné schopnosti, to znamená všechny kompetence, které pedagogové potřebují, aby mohli vytvářet integrativní a inovativní učební prostředí.

 

  1. Je digitální technika jedinečným řešením pro vzdělávací systémy?

Je zcela zřetelné, že dnes – a již asi deset let – stojí v Evropské unii a také v nejrůznějších zemích digitální kompetence ve středu zájmů. Tvrzení, že vzdělávání začíná a končí s obrazovkou, znamená popření všech aspektů výuky.

Všeobecné dovednosti, emocionální inteligence a kreativita jsou rovněž důležité. Ve vzdělávacích procesech existuje role kompetencí, které musejí být zprostředkovávány. Je nesmyslné přemýšlet jen černo-bíle.

Nesmíme považovat digitální nástroje za pouze jednoduché přizpůsobování doposud známých obsahů, které by nyní měly být zprostředkovávány online bez pomoci učitelů. Musejí být vynalezeny nové formy vzdělávání, které budou nově definovat postavení studujících, vyučujících, autonomii a svobodu učení, postavení „peer groups“, krátce řečeno musí být nově definováno učební prostředí. To ovšem vyžaduje nové zdroje a investice, které ale státy nemají ve svých rozpočtech.

Od minulého měsíce klepe na dveře dystopická budoucnost a vzdělávací a výukové systémy evropských států nebyly na takové výzvy připraveny.

  1. Jak vidíte budoucnost učení ve všech fázích vzdělávání?

V této souvislosti věřím, že by mohlo být nezbytné posbírat a setřídit všechny bohaté zkušenosti poskytovatelů E-Learningu, kteří se pohybují ve formálním a neformálním sektoru. Potom bude dále důležité společně pracovat se všemi zúčastněnými na vytvoření a připravenosti kvalitativně cenného inkluzivního školního vzdělávání a vzdělávání obecně.

My se domníváme, že tak jako hospodářská recese způsobuje velkou nejistotu, spočívá jeden z hmatatelných následků COVID-19 epidemie v riziku vytvoření propasti mezi studujícími.

V Evropě, nejbohatším regionu světa, se říká tisícům studujících, že mají absolvovat online kurzy. Ale mnoho z nich si to jednoduše nemůže dovolit: špatné internetové připojení, žádné vybavení nebo využívání přístrojů více lidmi najednou. Kromě toho vyžaduje online studium silnější motivaci než prezenční studium a domácí prostředí takovou disponibilitu jednoduše neumožňuje.

A potom také musíme myslet na všechny potencionální vyděděnce, na migranty, na lidi s postižením.

Výzva pro univerzální přístup ke vzdělávání během pandemie byla vytvořena 28 poslanci ze 13 zemí z nejrůznějších politických uskupení. My tuto výzvu jako platforma pro celoživotní učení podporujeme. Je na Evropské unii vymýtit vykořeněnost v E-learningovém kontextu.

Více než dříve se musí civilizace mobilizovat, aby dnešní krizi využila k vytvoření univerzálního přístupu ke vzdělání ve všech fázích života. Všichni aktéři, zahrnujíc studující nezávisle na jejich věku, musejí být hlavním tématem při budoucích diskuzích, aby se zapracovalo na sociálním zapojování, které je nezbytné k překonání současné zdravotní krize. Učení a vzdělávání jsou zbraně, které pomáhají překonávat vykořeňování lidí ze společnosti. V poslední letech tyto státy zapomněly, že by neměly zapomínat na význam solidarity a že by neměly pouze hájit ekonomické zájmy spojené se službami ve zdravotnictví „v časech koronaviru COVID-19“. Doufáme, že budoucnost bude jiná, inkluzivní a inovativní.

 

Doplňující informace:

https://aegee.blogactiv.eu/2020/03/31/refugees-and-covid-19/

https://eaea.org/2020/03/31/digital-learning-as-a-challenge-and-opportu…

http://evbb.eu/news/2020/04/07/resolution-on-the-health-and-economic-si…

http://isca-web.org/english/news/physicaldistancingisnowahumandutybutph…

 

David LOPEZ,  koordinátor Education Populaire EPALE Francie

Login (19)

Vai vēlaties citu valodu?

Šis dokuments ir pieejams arī citās valodās. Lūdzu, izvēlieties to zemāk.

Want to write a blog post ?

Don't hesitate to do so! Click the link below and start posting a new article!

Jaunākās diskusijas

EPALE 2021. gada tematiskie fokusi. Laiks sākt!

Mēs aicinām Jūs iesaistīties, dalīties ar viedokli, pieredzi, projektiem un idejām! Sāksim ar šo tiešsaistes diskusiju. Tiešsaistes diskusija notiks 9. martā no plkst. 11.00 līdz 17.00 pēc Latvijas laika. Rakstītu diskusiju ievadīs tiešraide ar 2021. gada tematisko fokusu iepazīstināšanu, un to vadīs Džina Ebnere un Aleksandra Kozira no Eiropas Pieaugušo izglītības asociācijas (EAEA), kurām to uzticēs EPALE Redakcijas padome.

Vairāk

EPALE diskusija: Pamatprasmju nodrošināšana cietumos

Kā izglītības iniciatīvas var labāk risināt cietumos esošo cilvēku pamatvajadzības? Kādi ir galvenie ieguvumi un problēmas attiecībā uz pamatprasmju apmācību cietumos? Diskusija notiks 17. decembrī (ceturtdien), tā sāksies plkst. 14.00 pēc Centrāleiropas laika un noslēgsies plkst. 16.00. Diskusijas ievadā būs 20 minūšu gara tiešraide ar starptautisku ekspertu piedalīšanos, kuri dalīsies savā pieredzē par minēto tēmu, tai sekos tiešsaistes diskusija līdz plkst. 16.00 pēc CET.

Vairāk