chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE - Eiropas Pieaugušo izglītības e-platforma

Emuārs

Být připravený na každodenní život

17/12/2019
Maren Lohrer
Valoda: CS
Document available also in: DE EN


„Je mi skoro 18 a nemám ani ponětí o daních, nájmech nebo pojištění. Zato umím napsat rozbor básně. Ve čtyřech jazycích.“  Tato slova z tweetu jedné kolínské maturantky poukázala v roce 2015 na prachbídné znalosti dnešních mladých lidí. Ani oni sami se necítí být školou připravováni na skutečný život.

„Pokud jde o finanční gramotnost, je situace v Německu velmi špatná. Co se děti nenaučí ve školách, vede později u mladých k obrovským problémům. A u dospělých to může mít dokonce katastrofální následky. Může to vést až  k nadměrnému zadlužování,“ tak uvádí Marius Stark, předseda Sítě prevencí finančních kompetencí „Präventionsnetzwerk Finanzkompetenz“ (PNFK) (externí link). PNFK je spolek, který se stará o finanční vzdělávání. Finanční gramotnost představuje nutnost, ale také ve vzdělávání dospělých by mělo být vzdělávání v této oblasti silněji podporováno.

Kdo je za to zodpovědný?

V jedné anketě z října 2017 označilo 74 procent dotázaných zodpovědným za vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti právě školy, na druhém místě s 53 procenty následovalo domácí prostředí, na třetím místě se umístily banky a spořitelny se 42 procenty.

Ale i přesto se v Německu ekonomické vzdělávání nekoná celoplošně a ne ve všech typech škol. V rovině spolkových zemí se diskutuje o tom, zda a jakým způsobem vůbec ekonomické vzdělávání do škol patří.

Kredit, konzum, skontro

V roce 2013 vzniklo (externí link) na konferenci ministerstva kultury rozhodnutí o posílení vzdělávání v ekonomických otázkách ve školách. Ale do dneška nebyl stanoven žádný závěr, zda bude tímto způsobem zprostředkovávána ekonomie nebo jen její část, která se týká zákazníka, tedy vzdělávání spotřebitelů (což zahrnuje i další obory, například stravování).

V otázce JAK už shoda existuje. Existuje totiž zastánce tohoto oboru. Tento obor upřednostňuje Nils Goldschmidt, profesor ekonomie na univerzitě v Siegenu, který navrhuje zavedení vlastního předmětu, kde by učilo zprostředkování ekonomického myšlení.

Centrála spotřebitelů spolkového svazu oproti tomu zastává názor, že by se sice měly předávat tyto poznatky, které překračují obor, ale bez dalšího speciálního studijního předmětu.

Příklady ze spolkových zemí

V Bavorsku existuje již od roku 2014/2015 volitelný předmět pro reálné školy „Profispotřebitel“ a pro gymnázia zase  už desítky let předmět „Hospodářství a právo“. Bádensko –Württembersko zavedlo od roku 2016/2017 na navazujících školách předmět „Hospodářství/ práce – a orientace na studium“, nejprve na základních školách a v reálných školách a potom i na gymnáziích.

Schleswig-Holstein přesměroval předmět „Výuka vedení domácnosti“ na „Vzdělávání pro spotřebitele“, který se vyučuje na druhém stupni.  Na gymnáziích se vyučuje předmět „Hospodářství a politika“ v každém vyučovacím plánu.

V Nordheim- Westfalen (NRW) zavedla gymnázia v tomto studijním roce předmět „Hospodářství, politika“. Ale bohužel neexistuje dostatek kvalifikovaných učitelů. Pomoci by mohli tzv. náhradní učitelé. Zde jsou především oslovovány vysoké školy, a to především ekonomické, které nabízejí obory vzdělávání pro učitele.

Příklad z NRW také ukazuje, že zavedení povinnosti vyučovacího předmětu je kontroverzní. Kriticky to vidí především odborová organizace pro vzdělávání a vědu. Tato organizace se obává oslabení politického vzdělávání ve školách - a zároveň stoupající lobby práce podnikatelů.

Lobbing ve školní třídě

Rozpočet na vzdělávání ve spolkových republikách je dostatečně přehledný, přesto je mnoho státních škol nedostatečně vybaveno. A právě v těchto mezerách vidí svoji šanci mnozí zájemci. Tak se pokoušejí různé spolky, nadace, banky nebo pojišťovny umísťovat svoje bezplatné nabídky do školních tříd jako například „ Business ve škole“, „Plánovaná hra - peněženka“, „Vysoce v kurzu“. Šikovnou je v tomto například pojišťovna Allianz. Její nadace „Můj finanční kouč“ je podle některých informací největším obecně prospěšným poskytovatelem ekonomického vzdělání tady u nás v zemi.

Kvalita privátních poskytovatelů je přitom rozdílná. „Zatímco jsou učebnice ministerstvem neustále intenzívně kontrolovány, toto u soukromých poskytovatelů odpadá. To znamená, že materiály nejsou kontrolovány ani z hlediska obsahu ani z hlediska didaktiky“, přidává Stark z PNFK k dalšímu zamyšlení.

Vyzkoušená kvalita

Jak by mohlo být dnes dosaženo standardů, je zcela jistě námět pro diskuzi. Jisté osvětlení se pokouší přinést „Materialkompass“ (externí link). Nedostatek financí znamenal po dlouho dobu velký problém, ale od začátku nového školního roku 2019 jsou zde zase nové možnosti získávání výukových materiálů.

Nezávislí experti zkoumají materiály pod lupou a posuzují je podle jejich vhodnosti pro vyučování. Tak mohou najít učitele, jehož konkrétní učební materiál by se třeba hodil do jejich vyučování. A také pro vzdělávání dospělých je Kompass základním zdrojem informací a také oni mohou pozitivně ohodnotit použité materiály. Nejen mladí lidé potřebují mít ponětí o daních, nájmu nebo pojištění, aby byli připraveni na každodenní život. Také ve vzdělávání dospělých by mělo mít toto téma své místo a nemělo by být jen tématem volitelným. Především proto, že ještě stále tento předmět není ve školách povinný.

Foto: © Maren Lohrer


/lv/file/marenlohrerpngmaren_lohrer.png

Wortbrücke e.V. Maren Lohrer
Wortbrücke e.V. Maren Lohrer

O autorce:

Maren Lohrer zpracovává zprávy pro spotřebitele v jednoduchém jazyce. Má titul M.A. v oboru Germanistika a Politické vědy na univerzitě v Kolíně a je certifikovanou mediátorkou (INA at FU Berlin). Je také velvyslankyní pro EPALE Německo.


Přečtěte si také:

Professionalisierung Finanzieller Grundbildung (Blog)

Das Kompositum - eine bedrohte Art (Blog)

Sensibel für Finanzielle Grundbildung: Studienmaterialien und Handlungsempfehlungen (Ressource)

Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn Share on email
Refresh comments Enable auto refresh

Tiek rādīts 1. - 7. no 7
  • Lietotāja Anastasija Kravcenoka attēls
    Latvijas skolās arī trūkst praktisko zināšanu, bērniem būtu lietderīgi zināt par internetbanku, komunāliem maksājumiem, nodokļiem, kas nav saistīti ar algu. 
  • Lietotāja Mona Schliebs attēls
    Dieser Beitrag macht auf so vieles aufmerksam, das auch ich während meiner Ausbildung erlebt habe. Was bereits in der (Grund-) Schule zu kurz kommt, wird später in der Regel auch kaum mehr kompensiert. Meiner Meinung nach läuft besonders auch die höhere Schulbildung Gefahr, sich lediglich auf die Vermittlung speziellen Inselwissens zu fokussieren und Grundlegendes außer Acht zu lassen. 

    Das Problem am Bildungssystem kann man letztlich immer weiterspinnen, wie die folgende tausendfach gehörte Aussage belegt: "Nun habe ich so viele Jahre Bildung hinter mir, habe Abitur und den Master in XY. Und was mache ich nun damit?"
  • Lietotāja Maren Lohrer attēls

    Liebe Mona,

    da möchte ich Dir zustimmen. Werden die Grundlagen in ökonomischer Bildung nicht in der Schule gelegt, so ist es umso schwieriger, dies im weiteren Verlauf des Lebens auszugleichen.

    Aus der Sicht der Bundesbürgerinnen und Bundesbürger gehört der Umgang mit Geld zu den wichtigsten Fähigkeiten im Lebensalltag (Institut für Demoskopie Allensbach, 2018). Und in der Überschuldungsstatistik des Statistischen Bundesamtes 2017 gilt unwirtschaftliche Haushaltsführung als ein Auslöser für die finanzielle Schieflage.

    Finanzielle Grundbildung sollte daher auch in der Erwachsenenbildung ein sehr wichtiges Thema sein. 

  • Lietotāja Maren Lohrer attēls
    Lieber Michael, danke für Deinen Kommentar. Das sehen viele Schüler offenbar genauso! Die Bundesschülerkonferenz will Alltagsthemen stärker in den Lehrplänen verankert sehen. Wie schließe ich einen Mietvertrag ab? Welche Versicherungen brauche ich? – solche und ähnliche Fragen sollten im Unterricht behandelt werden. Die Bundesschülerkonferenz hat sich nun Ende Oktober 2019 dafür ausgesprochen, einen Zukunftstag bundesweit an den Schulen einzuführen. An diesem Projekttag sollten dann Alltagskompetenzen vermittelt werden. Man darf gespannt sein, wie das Konzept umgesetzt wird. 
  • Lietotāja Heike Kölln-Prisner attēls
    ich kann nur bestätigen, was in diesem Blogbeitrag und dem Kommentar angemerkt wird: was nicht in der Schule passiert (oder im Elternhaus), muss in der Bildung Erwachsener mühselig "repariert" werden, oft wenn schon Schaden entstanden ist: Überschuldung, Privatinsolvenz..... Im Projekt des DIE,  CurVE (es gibt I und II), finanziert im Rahmen der Alphabetisierungsbemühungen durch das BMBF (siehe der Beitrag auf EPALE  https://epale.ec.europa.eu/de/blog/professionalisierung-finanzieller-gru...) werden diese Anstrengungen aber sehr systematisch angegangen. (Es ist aber auch ein langer Weg). Was bei CurVe allerdings besonders ist, ist die über die "Finanzielle Grundbildung" als Thema hinausgehende Systematik, die entwickelt wurde: das Kompetenzmodell dieses Projekts ist aus meiner Sicht vielseitig einsetzbar und eine wirkliche Denkhilfe: https://www.die-bonn.de/curve/content/PDF/DIE_Kompetenzmodell.pdf. Ich wünschte mir, dass wir in der EB, besonders da, wo es um nachholende Grundbildung geht, so systematisch an Lernen herangehen würden. 

  • Lietotāja Maren Lohrer attēls

    Liebe Heike,

    danke für den Hinweis auf CurVe und das sehr praktikable Kompetenzmodell. Anzumerken ist vielleicht, dass in dem Kompetenzmodell lediglich die Vermögensbildung m.E. etwas zu kurz kommt (aber vielleicht sieht man dies nicht bei Grundbildung, sondern bei Fortgeschrittenenbildung, wer weiß?). Besonders gelungen finde ich an dem Modell die Zuordnung von möglichen Anforderungen zu den Bereichen Wissen, Lesen, Schreiben und Rechnen.

    Übrigens ist nun auch der Band „Sensibel für Finanzielle Grundbildung. Studienmaterialien und Handlungsempfehlungen“ der Herausgeberinnen Monika Tröster, Beate Bowien-Jansen erschienen (wbv Verlag, Reihe: Perspektive Praxis 43/0060). Die Veröffentlichung lässt sich hier kostenlos als pdf herunterladen.

  • Lietotāja Michael Sommer attēls
    Man muss bedenken, dass das Bildungssystem im Zusammenhang zu sehen ist: Schule ist ja Teil des lebenslangen Lernens - und allzu oft muss die Bildungsphase im Erwachsenenalter das nachholen, was in der Schulzeit nicht geleistet werden konnte. Davon können die (Ausbildungs-)Betriebe ein Lied singen. Für mein Verständnis gehört nicht abstrakte Mathematik in den Unterricht, sondern lebenspraktische ökonomische Grundbildung, genau wie im Artikel vorgeschlagen: Also Umgang mit Geld, Verständnis von Wirtschaft, Fragen von Lohn und Gehalt, Aktien und Zinsen etc.