chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE

Eiropas Pieaugušo izglītības e-platforma

 
 

Resurss

Na jevišti vzdělávání dospělých: Motivace účastníků vzdělávání

Valoda: CS

Publicēja Tomáš Langer

/lv/file/mirka1dvorakovabwjpg-1mirka_1_dvorakova_bw.jpg

V minulých číslech Andragogiky v praxi jsme se po přípravě lektora na vzdělávací akci začali věnovat její realizaci. Podívali jsme se na první krok, tedy začátek vzdělávací aktivity. U tématu zůstaneme a podrobněji se podíváme na téma motivace ke vzdělávání a ve vzdělávání.

Téma motivace je poměrně komplexní, pro přehlednost si je tedy rozdělíme na tři etapy: motivaci ke vzdělávání, tedy to, co dospělé motivuje k tomu, aby se vůbec vzdělávali, motivaci na začátku vzdělávací akce a motivaci v průběhu vzdělávání.

Motivace ke vzdělávání

Motivace k účasti na dané vzdělávací aktivitě je něco, co lektor může ovlivnit jen poměrně málo. Motivy, které vedou dospělé k tomu, že se chtějí účastnit nějaké vzdělávací aktivity, jsou spíše záležitostí jejich minulé zkušenosti, očekávání, vnitřního nastavení atd. a závisí především na hodnotě, kterou účastníci přikládají vzdělávací akci nebo jejím cílům ve vztahu ke své současné pracovní nebo životní situaci a budoucí kariéře.

Výzkum důvodů účasti dospělých lidí na vzdělávání (výzkum byl realizován ve Spojených státech v 80. letech 20. století, jeho výsledky jsou ovšem platné do značné míry i v našem prostředí a v dnešní době), odhalil šest hlavních důvodů účasti dospělých na vzdělávání:

Sociální vztahy

  • naplnění potřeby vztahů a přátelství
  • možnost najít si nové přátele
  • možnost seznámit se s příslušníky opačného pohlaví

Vnější očekávání

  • dodržení pokynů od někoho jiného
  • naplnění očekávání nějaké formální autority
  • naplnění doporučení

Společenský prospěch

  • zlepšení schopnosti sloužit lidstvu
  • příprava pro práci v komunitě
  • zlepšení schopnosti účastnit se komunitní práce

Profesní vzestup

  • dát své práci vyšší status
  • zajistit si profesní vzestup
  • držet krok s konkurencí

Únik/stimulace

  • uniknout nudě
  • uniknout rutině doma nebo v práci
  • změnit svůj život

Kognitivní zájem

  • učit se jen kvůli učení
  • vyhledávat znalosti jenom kvůli nim
  • uspokojit zvídavou mysl

Konkrétní motiv, resp. mix motivů, vždy závisí na dané vzdělávací aktivitě. Lektor by v ideálním případě měl prostřednictvím tzv. před-práce s účastníky zjistit minimálně to, zda je motivace účastníků vnitřní, vycházející z jedince samotného (např. jeho zvídavost, zájem o dané téma apod.), nebo vnější (nazývaná stimulace), která vychází z jeho okolí (např. tlak nadřízeného, partnera, strach ze ztráty zaměstnání apod.). Pokud je motivace účastníků ke vstupu do dané vzdělávací aktivity spíše vnější, musí lektor počítat s tím, že pravděpodobně stráví poněkud více času tím, že bude účastníky na začátku i v průběhu vzdělávací aktivity více motivovat. Velmi obtížná je ovšem situace lektora ve chvíli, kdy jsou účastníci na kurz vysláni a nevědí vlastně proč a k čemu jim to bude, nebo ve chvíli, kdy jsou na kurz vysláni „za trest“. V tu chvíli se lektor stává skutečně klíčovým faktorem úspěchu celé vzdělávací aktivity. Pokud lektor není s touto situací předem obeznámen, může to pro něho být velmi náročná situace, která může být zejména pro začínající lektory značně vyčerpávající.

Motivace na začátku vzdělávací akce

Motivace na začátku a v průběhu vzdělávání je už záležitostí spíše lektora a jeho interakce s účastníky. Motivačně tu působí zejména vhodné nastavení vnitřních a vnějších podmínek vzdělávání (viz text v minulém čísle týkající se začátku vzdělávací aktivity) a především lektorem vhodně formulované a sdělené cíle vzdělávání (založené na analýze vzdělávacích potřeb). Účastníci tak vědí, „do čeho jdou“, co je čeká, k čemu jim to bude, jak to budou moci využít v praxi. Především v oblasti dalšího profesního vzdělávání je právě využitelnost a užitečnost získaných znalostí a dovedností jedním z klíčových motivačních faktorů.

Motivačně může působit také neobvyklý začátek – příběh, provokativní nebo kontroverzní otázka, na kterou může navazovat diskuse účastníků, krátká videoukázka apod. (vždy se ale musí vázat k tématu, jinak je to spíše plýtvání časem), případně krátká diskuse či aktivita účastníků, která vzbudí jejich zájem o téma a povede je k uvědomění (a sdělení) toho, co už o tématu vědí, jaké s ním mají zkušenosti.

Motivace v průběhu vzdělávání

Nestačí účastníky motivovat pouze na začátku vzdělávání, vhodné je udržovat jejich motivaci i v jeho průběhu. K tomu lektor může využít různé nástroje, jako například:

  • práce s cíli – účastníci by měli vidět a mít možnost kontrolovat a zhodnotit, zda průběh akce odpovídá tomu, co bylo nastaveno a „slíbeno“;
  • vhodný způsob komunikace – této problematice se budeme věnovat v následujícím čísle;
  • volba adekvátního obsahu vzdělávání – obsah by měl být zvolen tak, aby odpovídal zjištěným vzdělávacím potřebám;
  • volba vhodných metod vzdělávání – metody vzdělávání by měly být v souladu s cíli, obsahem, schopnostmi a zkušenostmi lektora, lektor by měl metody vzdělávání střídat, kombinovat (je dobré si uvědomit, že na různé účastníky působí různé metody vzdělávání odlišným způsobem – obecně se říká, že více motivují účastníky ke vzdělávání tzv. aktivizační metody, existují ale lidé, kteří tyto metody, při nichž musí komunikovat či být jinak aktivní, rádi nemají a snaží se jim vyhnout či se jich neúčastnit);
  • volba vhodných pomůcek a techniky – zde platí totéž co u metod, tedy adekvátnost, pestrost, zajímavost, ale také zajištění názornosti, srozumitelnosti, jasnosti;
  • kontrola a hodnocení účastníků – motivačně působí i to, pokud účastníci přímo vidí své pokroky, mohou sami či za pomoci lektora či ostatních účastníků zhodnotit, zda a jak se jejich znalosti a dovednosti v průběhu vzdělávání zlepšují;
  • lektor – motivačně působí především jeho připravenost, kompetentnost, přístup k účastníkům, adekvátní komunikace s účastníky, jeho nadšení a zájem o dané téma, jeho zájem o účastníky a jejich (vzdělávací i jiné) potřeby.

Komunikaci, protože je opravdu ve vzdělávání klíčová, se více budeme více věnovat v následujícím čísle.

Autorka: Miroslava Dvořáková, lektor, konzultant, metodik v oblasti dalšího vzdělávání

Původní zdroj: Andragogika v praxi. Odborný čtvrtetník pro vzdělávání a rozvoj dospělých 14-15/2017. Praha: AIVD ČR, 2017

Resursa autors(-i): 
Miroslava Dvořáková
Publicēšanas datums:
Piektdiena, 16 Augusts, 2019
Dokumenta valoda
Resursa veids: 
Raksti
Valsts:
Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn