chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE

Eiropas Pieaugušo izglītības e-platforma

 
 

Emuārs

Nahlédnutí do pragmatické analýzy skupiny, techniky praktické analýzy

13/08/2019
Daniela Krtičková
Valoda: CS
Document available also in: FR EN DE

přeloženo z němčiny

 

Jako vedoucí oboru vzdělávacích systémů zařízení pro vzdělávání dospělých jsem začala v říjnu 2018 studovat v rámci navazujícího magisterského studia (SIFA) (externí link)  (Strategie a techniky vzdělávání dospělých) na Univerzitě Tours. Díky EPALE mám možnost podat zprávu o této překvapující a obohacující vzdělávací zkušenosti, kterou jsem zažila v 9.semetru díky volbě modulu GAEP (Odborné zkušenosti s analýzou skupiny).

Noël Denoyel, docent na Univerzitě Tours, zasvětil naši dvanáctičlennou skupinu do technik, které vymyslel a nazval skupinu Pragmatická analýza. Ta se charakterizovala tím, že  kombinovala techniky analýzy skupiny pro odborné postupy s technikami Théâtre Forum (externí link) vytvořené a rozvíjené Augusto Boalem.

 

Práce začala ve dvoučlenných skupinách a nejdříve jsme vyprávěli našemu partnerovi o nějakém pracovním zážitku, který byl pro nás problémovým. Tato aktivita byla nazvána jako osobní počáteční konfrontace. Zvládnutá osobní konfrontace znamená, pokud původně naslouchající člen skupiny během prezentace zbytku skupiny informuje o této situaci, jako by ji byl sám zažil.

Během této fáze dotazování na ostatní členy skupiny je možné si situaci vysvětlit tak, abychom ji lépe pochopili.

Skupina poté společně vybere čtyři představené situace, aby je v první fázi v podskupinách složených ze tří osob prozkoumali a vymysleli společně tři scénáře, které ten zážitek vykreslují. Ve druhé fázi procesu jsou už zapojení všichni účastníci. Scény jsou přehrávány trojicemi z jednotlivých skupin a je mezi nimi i ten, kdo tuto situaci zažil na vlastní kůži. Zbytek skupiny jsou diváky. Poté je situace opakována podle návrhů skupiny tak dlouho, až je společně nalezeno co nejvhodnější řešení dané situace. Ten, kdo situaci skutečně zažil, může potom pozorovat, jak skupina přistupuje k jeho problému a jak jinak je možné podle návrhů skupiny problém vyřešit, aby byl změněn původní průběh situace.

Technika pragmatické analýzy skupiny vedla přes analýzu zážitku až k rozvoji individuální a kolektivní snahy o řešení:

Schopnost správného položení otázky (Jacques, 2000)

Abychom lépe porozuměli předváděné situaci, experimentovali jsme s konceptem kladení otázek, ze kterého jsme se naučili rozlišovat mezi třemi typy otázek:

„Otázky prvního řádu“ ty pomáhají lépe pochopit stanovisko vyprávějícího

„Otázky druhého řádu“ umožňují jasné pochopení podstaty řečeného

„Otázky třetího řádu“ jejichž cílem je vyvolat o problému diskuzi

 

Jelikož nám byly povoleny pouze otázky prvního řádu, museli jsme si dobře rozmyslet, jaké otázky položíme. Podle Noël Denoyela (2015) „ ukazuje schopnost správného pokládání otázek […] jejich účinnost, pokud jsme sami dotázáni, umožňuje nám to soustředit se na obsah, být otevřený k radám, stát si za svým názorem a přijmout jasné stanovisko. To je ta pravá učební zkušenost.“

 

Schopnost se rozhodnout

Pragmatická analýza skupiny zahrnuje interpretační a neodsuzující fázi situační analýzy, jejímž cílem je změna zkušenosti a nalezení společných etických strategií řešení, který daný problém představuje. Podle Noël Denoyela (2015) „již  Aristoteles popisuje význam schopnosti najít řešení během jednání a ukázat, že teprve ohlédnutí se zpět za pomoci kritické inteligence jednotlivce může ovlivnit  jedinečnost našeho přemýšlení během jednání.“

Herecká schopnost

V Theatre Forum dávají herci svým postavám život díky nastavení problematických životních situací. Poté hrají podle navržených odpovědí, při čemž je prostor vystavěn tak, aby co nejvíce odpovídal výchozí situaci, kdy je cílem dosažení vhodného východiska pro všechny zúčastněné.

Kolektivní schopnost

Praktická analýza skupiny rozvíjí nezávisle na použitých technikách efektivní učení díky výměně odborných zkušeností, pokud se děje mezi lidmi, kteří vykonávají různé funkce, například s kolegy z jiných zařízení nebo se spolupracovníky. Podle Guy Le Boterf (2000) spočívá kolektivní schopnost  „[…] ve schopnosti rozvoje vlastních představ, ve schopnosti komunikace, schopnosti spolupráce a schopnosti vzájemně se učit ze zkušeností […].“ Díky kolektivní práci je možné vytvořit prostor pro vzájemné sdílení pracovních situací, pro vzájemné porozumění. Během GAEP workshopu se podařilo vytvořit takový prostor, kde k takovému kolektivnímu sdílení zkušeností docházelo. Díky němu jsme zjistili, jak mnohoznačný může být pohled, vyjádření a způsob interpretace nějakého problému.

Schopnost udržení aktivního kolektivu

 Analýza situace díky jednotlivcům, výměna názorů kvůli analýze, rady pro navrhované aktivity – to vše následovalo během interakce. Každý návrh ovlivňuje změnu situace a přivádí skupinu krok za krokem blíže k řešení, které by se stalo akceptovatelným pro všechny členy skupiny. Jde o udržení kolektivní aktivity, dokud nenajde skupina nějakou strategii řešení a nedojde k pozitivnímu výsledku, který přijmou všichni zúčastnění.

Zkušenosti nabyté díky pragmatické analýze skupiny byly markantní nejen z osobního ale i z kolektivního hlediska.

Prohloubení této techniky nabízí Noël Denoyel (ve francouzském jazyce) v odborném časopise Education Permanente  Nr.163/2005-2 jako dokončení svého článku „L´alternance structurée comme un dialogue-Pour une alternance dialogique“.

Carine MARGERIE-LEMAY

ambasadorka EPALE, magistr SIFA, Univerzita Tours

 

 

Hinterfragungsfähigkeit (Jacques, 2000)

/en/file/shutterstock377089882jpg-1shutterstock_377089882.jpg

 

/en/file/shutterstock360655751jpgshutterstock_360655751.jpg

 

Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn