chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE

Eiropas Pieaugušo izglītības e-platforma

 
 

Resurss

Informální učení

Valoda: CS
Document available also in: EN

Publicēja Kristýna Fantová

Celoživotní učení ve 21. století

Koncept informálního učení se vyskytoval již mnoho let před průmyslovou revolucí v 19. století ve formě cechovní podpory tradičnímu tovaryšství a je všudypřítomné ve znalostní ekonomice 21. století ve formě kognitivního učení (Collins & Kapur, 2014). Henschela zajímaly nejvíce sociální aspekty informálního učení přítomné v pozorování, koučování a praxi v rámci profesních skupin; kdy termín profesní skupiny odkazuje na neformální skupiny, které spojuje sdílený repertoár dovedností a znalostí, které se používají v pracovním prostředí.  Z tohoto pohledu profesní skupiny představují cechy moderního věku. Učení v rámci společenského prostředí, podporovaném profesní skupinou je možné charakterizovat „Sedmi principy učení“ podle Insitute for Research on Learning (Henschel 2001, p. 4), kde učící se osoby jsou propojeny prostřednictvím osobních učebních skupin, což je rostoucí měrou umožněné internetem a mobilními technologiemi.

 

Resursa autors(-i): 
TIM BOILEAU
Publicēšanas datums:
Otrdiena, 3 Oktobris, 2017
Dokumenta valoda
Resursa veids: 
Izpēte un ziņojumi
Valsts:
Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn