chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE

Elektroniczna platforma na rzecz uczenia się dorosłych w Europie

 
 

Blog

Vzdělávejte moderně! Ale jak?

05/06/2018
by Tomáš Langer
Tungumál: CS

Už jste někdy komunikovali s chatboty? Pravděpodobně ano, jen jste to nevěděli. A možná ani netušíte, že některé vzdělávací aktivity mohou kvalitně „trénovaní“ chatboti hravě odvést za vás. Ale není to jen umělá inteligence a virtuální či rozšířená realita, které hýbou světem vzdělávání dospělých. Na řadu trendů se snaží upozorňovat i Evropská platforma pro vzdělávání dospělých EPALE.

Jednou z jejích aktivit je i pořádání regionálních seminářů na aktuální témata. Na podzim loňského roku i na jaře 2018 jsme pokračovali EPALE tour s tématem Vzdělávejte moderně! Název je sice stejný už třetím rokem, ale obsah se neustále vyvíjí. To, o čem řečníci hovořili jako o budoucnosti, se mnohdy stalo realitou a řada nových a dříve neznámých prvků si postupně hledá cestu do našich životů. A pro ty, kteří se akcí nemohli zúčastnit, jsme připravili krátké resumé klíčových myšlenek.

Brano Frk, expert na moderní technologie ve vzdělávání, hovořil o trendech ve vzdělávání dospělých. Rok 2018 je podle něj vzrušujícím obdobím, v němž se toho děje poměrně hodně. Za hlavní trend letošního roku považuje micro-learning, m-learning, gamifikaci a také sociální učení. „Možná mnohé překvapím, ale za vůbec nejzajímavější trend ve vzdělávání považuji paradoxně „nasycení technologiemi“. Technologie jsou již standardem, běžnou součástí vzdělávání i každodenního života. Řešit bychom měli spíše to, jak nové a obrovské možnosti využít k tomu, aby bylo vzdělávaní pro lidi radostí,“ uvádí Brano.

Jiří Bréda, který se již více než 6 let věnuje gamifikaci vzdělávacích aktivit, představil v základních rysech gamifikaci jako možnost (či spíše nutnost) v moderním pojetí vzdělávání dospělých a následně i řadu konkrétních prvků využitelných pro lektory či metodiky kurzů. Ačkoliv se nabízí řada gamifikačních prvků jako stěžejních, nelze podle Jiřího jednoznačně určit ty, které by byly univerzální: každého z nás totiž zaujme a baví něco jiného. A jaké jsou vůbec reakce účastníků vzdělávání na gamifikované kurzy? „Pokud je program postaven zodpovědně, tak reakce účastníků jsou víceméně kladné. Je možná trochu třeba otupit povědomí o gamifikaci, že je to pouze „hraní si“ s nějakými hračkami. Nezapomínejme, že v dobře gamifikovaném kurzu se vyskytuje sdílení informací mezi sebou, spojení sil, abychom dokázali něco překonat, pomáhání si vzájemně a podobně. Pokud takovéto prvky zapojíme do edukace, tak se v drtivé většině případů setkávají s kladnou odezvou,“ vysvětluje Jiří a jedním dechem dodává: „Nicméně v případě, že účastníkům přikazujeme, aby přišli na kurz, nebo je jinak nutíme do jejich rozvoje (pokud je tedy bereme jako nesvéprávné osoby, které jsou tu proto, aby nám vydělali peníze), tak očekávejme až otevřený boj. Půjdou proti čemukoliv, co vymyslíme!

Jan Složil, který se zabývá vývojem online kurzů, ve svých příspěvcích často hovoří o tzv. pyramidě moderního vzdělávání. Podle něj je totiž vzdělávání ve formě kurzů, konferencí nebo mentoringu jen vrcholem vzdělávací pyramidy dnešního světa. Kromě relativně vysoké ceny je totiž nedostupné. Proč? Důvod je jednoduchý. Ke kurzu se často dostanete až za několik týdnů nebo měsíců a často na něj musíte někam dojet. „Vzdělávat se ale potřebujete rychleji, takže můžete využít například krátká vzdělávací videa, články, blogy, infografiky nebo podcasty. Jsou k dispozici na internetu, okamžitě a většinou zdarma,“ vysvětluje možnosti. V rámci seminářů EPALE se Honza, který působil 10 let ve firemním vzdělávání v bankovním sektoru, zaměřuje na představení řady aplikací vhodných pro moderního vzdělavatele dospělých. Mezi TOP aplikace řadí především ty na tvorbu videa – VideoPad či přímo YouTube, dále aplikace umožňující vzdělávat na dálku jako jsou Skype, Google Hangouts a řada dalších. „S jejich pomocí totiž lze uspořádat menší webinář do 25 osob i vzdálený koučink nebo mentoring“, upřesňuje. V neposlední řadě doporučuje aplikace k online interakci s účastníky: on-line hlasování Sli.do, StrawPoll nebo online soutěžení Socrative. „Dnes by lektor měl také zvládnout vytvořit online dotazníky a testy například pomocí aplikací Survio nebo Microsoft (Google) Forms nebo atraktivní materiály a infografiky, pro něž je ideální software Canva nebo Publisher,“ dodává Honza.

Michal Blažek, expert na online marketing, se věnoval představení klíčových témat a problémů spojených s online marketingem a sociálními sítěmi. Obě témata, ať chceme nebo ne, se stala přirozenou součástí života vzdělávacích institucí i samotných lektorů. Podle Michala je pro úspěšné nastavení procesů klíčový selský rozum a asertivita v komunikaci: „Manažer vzdělávací firmy ani lektor nebude realizovat většinu věcí sám, ale bude využívat služeb agentury nebo některého freelancera. Měl by si určit rozpočet a na jeho základě formulovat očekávané výsledky.“ A jak konkrétně mohou sociální sítě pomoci vzdělavatelům dospělých? „Hlavně v budování důvěry. Nedá se očekávat, že by jen na základě příspěvku na sociální síti někdo objednal kurz. Ale pravidelná aktivita na sociálních sítích ukazuje, že organizace „žije“. Ukazuje spokojený tým, plné místnosti, články od lektorů, což budí důvěru v potenciálním zákazníkovi,“ uvádí Michal a dodává: „Tento efekt ale nebude okamžitý, může trvat roky!

Lucie Kelblová z Domu zahraniční spolupráce, který kromě platformy EPALE spravuje i známý program ERASMUS+, se ve svých příspěvcích věnovala možnostem organizací vzdělávajících dospělé získat finanční prostředky na své aktivity. Pro tuto cílovou skupinu jsou v programu Erasmus+ určeny dvě Klíčové aktivity: projekty mobility osob a Projekty strategických partnerství. „V rámci mobilitních projektů mohou organizace v průběhu jednoho až dvou let vysílat zaměstnance do zahraničí na vzdělávací aktivity (kurzy, stínování, výukové pobyty), aby se tam naučili něco nového a přinesli know-how do svých organizací,“ uvádí Lucie. A jaký je smysl těchto aktivit? Díky nabytým zkušenostem se posune dál nejen jednotlivec, ale i organizace, která implementuje inovace do svých vlastních vzdělávacích aktivit. Druhým typem jsou projekty strategických partnerství, jejichž podstatou je spojení nejméně 3 organizací ze tří zemí k realizaci projektu výměny/sdílení zkušeností a dobré praxe nebo na rozvoj inovací. A nač se opakovaně ptali účastníci seminářů? „Nejčastěji na to, co je z projektů hrazeno nebo kdo může podat žádost. Hrazeny jsou totiž cestovní a pobytové náklady, ve strategických partnerstvích navíc mzdové náklady na tvorbu výstupů a organizaci diseminačních akcí. Zde jsme upozorňovali, že v programu Erasmus+ mohou předložit žádost pouze organizace, nikoliv jednotlivec. A to takové organizace, které poskytují vzdělávání dospělým i v širším slova smyslu, např. knihovny, muzea,“ doplňuje Lucie.

Letos se ještě uskuteční dva regionální semináře EPALE, a to v říjnu 2018. Jeden v Jihlavě a druhý v Pardubicích. Využijte poslední možnosti se dozvědět aktuality a trendy z úst řady odborníků! Více informací na webu a www.naerasmusplus.cz v části EPALE. Těšíme se na setkání s spolupráci s vámi!

Autor: Tomáš Langer, expert EPALE

Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn