chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE - Elektroniczna platforma na rzecz uczenia się dorosłych w Europie

Blog

Nabízet vzdělávací informace ve více jazycích: dobrý úmysl - ale má to háček

19/12/2019
by Daniela Krtičková
Tungumál: CS
Document available also in: DE

Nabízet vzdělávací informace pro přistěhovalce v jejich mateřském jazyce může mnohému pomoci. Při výběru jazyka je ale třeba mít na zřeteli následující fakta. (Doba čtení: asi 4 minuty)

Velké migrační a přistěhovalecké vlny v posledních letech staví vzdělavatele dospělých před otázky, jak by mohli co nejlépe přispět k integraci přistěhovalců na pracovní trh a do společnosti. Nabídky jazykových kurzů jsou zatím nejvíce vyslyšenou odpovědí na tuto otázku, ale zcela jistě nejsou jedinou možností. V tomto příspěvku se chceme ještě více zamyslet nad jinými možnostmi: Nemohli by si přistěhovalci rychleji a jednodušeji všimnout vzdělávacích nabídek, pokud by byly v jejich mateřském jazyce? Nebyli by potom motivováni více se zajímat o další a následné vzdělávání, nostrifikaci jejich už nabytých kvalifikací a přístupu k pracovnímu trhu? Nedostanou se tak k základním informacím, ke kterým by se jinak nedostali?

Redakce rakouského portálu pro vzdělávání dospělých Portals erwachsenenbildung.at (externí link) se zabývala rozvojem vícejazyčných informačních tabulí pro vzdělávání. Přitom vycházeli z poznámek expertů, stejně jako z empirických dat o relevantních cílových skupinách, které měli k dispozici. V současné době zkouší projektový tým, jak by se daly  návrhy projednávané v rámci ESF projektu využít v praxi.

Je nutné si dobře promyslet výběr z rozmanitých mateřských jazyků

V jakých jazycích by měly být informační nabídky k dispozici? Pohled na data migrační a integrační statistiky ukazuje, že dokonce i v malé zemi, jako je Rakousko, žije mnoho lidí z různých zemí původu s různými mateřskými jazyky a že už při výběru jazyků je nutné provádět pečlivý výzkum. Jak ale můžeme jednotlivé jazyky vybrat, aby to nebyl výběr na základě politických tlaků a tedy i s tím spojená automatická podpora pouze některých vybraných cílových skupin?

Následující možnosti mohou být při výběru jazyků nápomocné –dohromady se ale jeví jako nedostatečné:

Nabídka pouze v nejdůležitějších cizích a druhých jazycích

Jednou možností je vybrat pouze angličtinu, němčinu, francouzštinu a španělštinu jako nejdůležitější světové jazyky, ale také jako cizí a druhé jazyky. Tím budou dotčeni především ti vysoce vzdělaní imigranti. Na druhé straně lidi s menším vzděláním z přistěhovaleckých vln poslední doby to pravděpodobně nezasáhne. Právě lidé s nižší kvalifikací potřebují ale dostatečnou podporu, aby se naučili cizí jazyk, potažmo aby se mohli začlenit do společnosti a také uplatnit na pracovním trhu.

Nabídky pro zdánlivě velké skupiny mluvčích

Další možností by bylo vytvořit informační nabídky pro příslušníky jazyků velkých skupin, které žijí v cílové zemi. Statistiky jako třeba migrační a integrační statistiky v Rakousku nebo úřední statistiky ukazují, jak mnoho v Rakousku žijících lidí pochází z různých zemí. Pro všechny skupiny od určitého počtu by mohly být vytvořeny informační tabule s nabídkami v jazyce jejich země původu. Problém při tom ale je, že se nedá ze statistik vyčíst, jaké jazyky jsou jejich prvním jazykem (například v malé zemi, jako je Ghana, existuje více než 40 úředních jazyků). Ani to, jak jsou už tito lidé schopni mluvit německy, číst a rozumět se z těchto dat nedá vyčíst.

Nabídky pro specifické, vybrané skupiny

Z tohoto vyplývá, že právě díky výběru jazyka (potažmo také podle výběru obsahů) mohou být podporovány určité skupiny. Například by velmi dobře pomohla nabídka v jazyce Dari/ Farsi – lidem přišlým do Rakouska z Afganistánu, mezi kterými jsou lidé velmi málo vzdělaní a neumí žádný cizí jazyk. Obsahově by taková nabídka musela obsahovat taková témata, která by byla pro cílovou skupinu relevantní. Háček ale spočívá i v této možnosti: zaprvé zde existuje nebezpečí, že na základě identifikace takové úzké cílové skupiny by mohlo dojít ke „škatulkování“ lidí až po jejich diskriminaci. Zadruhé zahrnuje taková nabídka nebezpečí, že bude velmi brzo zastaralá a zatřetí není jasné, nakolik je Dari vůbec psaným jazykem, aby ji cílová skupina vůbec uměla přečíst, porozumět jí a zda tento jazyk nemá pouze silný dialektově ohraničený charakter.

Napodobovat ostatní

Kromě toho existuje ještě také čtvrtá varianta: jednou vidět, jak to dělají ostatní! Například rakouský integrační fond nabízí své služby v různých jazycích: portál uznání praxe Berufsanerkennung (externí link) je v turečtině, arabštině, perštině, BKS a angličtině, portál můj jazyk Mein Sprachenportal (externí link) k tomu ještě ve francouzštině, polštině, maďarštině a rumunštině, ovšem ne v BKS. Oba portály jsou velmi dobře spravovány a využívány. Za jazykovou nabídkou se schovávají mnohé úvahy a diskuze. Mohli bychom tedy tento výběr jazyků jednoduše převzít?

Arabština není vždy stejná arabština!

Pokud se rozhodneme jen pro jeden jazyk, kterému by mohla rozumět většina nově příchozích lidí do Rakouska, napadne nás arabština – s tím ale souvisí další otázka: kde najdeme vhodné překladatele a kdo by mohl namluvit motivační videa v arabštině? Neboť v souvislosti s rozvojem kompetencí byli dotázaní experti zajedno: mluvčí pocházející z jedné arabské země by nemuseli být přijati uživateli nebo posluchači z jiné arabské země, nemuseli by být vůbec bráni vážně nebo bychom mohli narazit dokonce až na ignoranci z jejich strany. Je potřeba neutrální arabština, jak soudí experti. Zda je nebo není toto ale například spisovná egyptská arabština, to už experti zajedno nejsou.

Vícejazyčné vzdělávací informace v jiných zemích?

Z důvodu mé práce rešeršisty se ptám: kde najdeme zkušenosti s vícejazyčnými vzdělávacími tabulemi s informacemi? Jak by mohla vypadat tato situace v praxi? Budu velmi rád za vaše komentáře a poznámky!

 


Další informace:


Text/Author of original article in German: Bianca Friesenbichler/CONEDU
Redaktion/Editing of original article in German: Wilfried Frei/CONEDU

Titelbild: Pixabay-Lizenz, ryantbarnettusu, pixabay.com


Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn