chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE - Elektroniczna platforma na rzecz uczenia się dorosłych w Europie

Blog

Strach, výhrůžky, nejistota: aktuální témata ve vzdělávání – a časopis „Vzdělávání dospělých“

18/12/2019
by Daniela Krtičková
Tungumál: CS
Document available also in: DE

Titelseite EB 3-2019

Co je v současné době  pro Němce největším strašákem? V jedné anketě z roku 2018 uvedlo 68 procent dotázaných, že se nejvíce obává politiky Donalda Trumpa, protože dělá svět nebezpečnějším – toto uvedly  především ženy (72 procent). Na druhém a třetím místě následoval strach z konfliktů a z přistěhovalců. Stejně velká je podle dotázaných obava, že se vztahy mezi Němci a zde žijícími cizinci ještě zhorší, pokud budou i nadále přicházet další přistěhovalci. Obava z dalších politických požadavků překračuje více než 60 procent a díky tomu se umístila na čtvrté pozici. Velký strach mají dotázaní také z toho, že budeme ve stáří vyžadovat nějakou péči (dotazník R+V pojišťovny).

Strach a populismus

Jak vyplývá z dotazníku, je v současnosti dominantní politický a aktuální rozměr. Stejně je tento termín pojat i v našem časopise: přes  nebo také díky velkým životním jistotám v Německu a Evropě se zde šíří strachy, že bude právě tento status díky vnějším vlivům ohrožen. Ať již to bude Trump, globalizace se silou velkých koncernů, digitalizace – stále to budou vnější síly, které budou za tento vývoj zodpovědné. Populistické strany tohoto hojně využívají ve svých projevech jako zastrašující techniky – liberalismus se zdá být vhodnou alternativou, jak píše Dr. Veits Selk (z Institutu pro politické vědy TU Darmstadt). Věda a vzdělávání mohou být postaveny jako kognitivní protiargumenty tomuto přerůstajícímu pocitu. Zde je potřeba neustále zdůrazňovat nutnost vzdělávání dospělých. (Příspěvky Prof. Dr. Ulricha Papankorta z univerzity v Mainzu a Hajo Petsche z univerzity ve Würzburgu). Zvláštní podoba je strach z cizího, obzvláště z lidí z jiných kultur, kteří k nám přicházejí. Vzdělávání dospělých může v mnohém přispět tento strach překonat díky dlouholetým zkušenostem v oblasti integrace a mezikulturního vzdělávání. (Viz. příspěvek PhDr. Barbara Schellhammer, z vysoké školy filosofické SJ a Prof. Dr.Marianne Bechhaus – Gerst z univerzity v Kolíně).

 

Trénink proti strachu, strach ze zkoušek

Další aspekt tohoto tématu, který byl probírán v časopise, je osobní zkušenost se strachem. K tréninku proti fobiím a různým poruchám ze strachu všech forem patří rovněž také strach ze zkoušek. Také posilování osobnostních kompetencí může znamenat velký přínos pro to, jak se zbavit některých strachů například ze ztráty zaměstnání. Strach je emoce, která (stejně jako ostatní emoce) ovlivňuje v mnoha ohledech naše chování. Může být stejně tak motivací pro vzdělávání v dospělosti, stejně jako příčinou proč si některé dovednosti nevylepšit.

 

Recenze: 100 let veřejných vysokých škol

Recenze v tomto vydání našeho časopisu se zabývají – vedle aktuální literatury vztahující se k tématu – také výročím 100 let veřejných vysokých škol. Při tom byly pečlivě prozkoumány tři publikace a to recenzentkou Petrou Herre. Ta píše ke knize od Josefa Schradera a Ernsta Dietera Rossmanna „100 let veřejných vysokých škol. Historie jejich všedních dnů.“ Texty probouzí historickou zvědavost a chuť na prohloubení historie vzdělávání. Zvláště cenné jako „obraz vzdělanosti“ jsou fotografie, odborné napodobeniny, dokumenty, grafiky, karikatury, které příspěvky ilustrují.

 

Působivé obrázky od umělkyň se zkušenostmi z psychiatrie

Působivé ilustrace v tomto čísle pocházejí od dvou umělkyň, které byly dlouhé roky pacientkami v uzavřeném oddělení psychiatrické léčebny. Tyto práce byly vyhledány  a poskytnuty pro účely tohoto vydání ve sbírce Prinzhorn na Psychiatrické klinice univerzitní kliniky v Heidelbergu. Tato sbírka společně s muzeem pro umění lidí s psychickou poruchou chování vznikla díky vlastnictví kunsthistorika a psychiatra Hanse Prinzhorna (1889 – 1933) během jeho práce jako asistenta na psychiatrické klinice na univerzitě v Heidelbergu. Od roku 1980 se tato sbírka rozrůstá díky umění lidí se zkušenostmi s psychiatrií. Základ zahrnuje asi 20 tisíc uměleckých děl.

Muzeum pořádá ročně dvě až tři tematické výstavy. Cílem muzea je přispět k de-stigmatizaci psychických onemocnění. Jako součást univerzitní kliniky v Heidelbergu slouží tento dům také jako vědecké pracoviště, které zkoumá osudy umělců a umělkyň, jejich díla a otázky z nich vyplývající.

 

Časopis „Vzdělávání dospělých“ je vydáván organizací katolického vzdělávání dospělých v Německu. Vychází čtyřikrát ročně v nakladatelství Vandenhoeck & Ruprecht (externí link).

 


Přečtěte si také:

Ein Botschafter für EPALE - ein Botschafter für Europa (Blog)

Digitalisierung braucht Zivilgesellschaft (Ressource)

Digitalisierung der Arbeitswelt – Neue Chancen für das Lernen Erwachsener? (Blog)

MIDEM 2018: Migration und Populismus. Jahresbericht 2018 (Ressource)

Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn