chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE

Elektroniczna platforma na rzecz uczenia się dorosłych w Europie

 
 

Newsroom

Výzkum z Brna: Čím dříve děti začnou pracovat s počítači, tím lépe je později ovládají

16/09/2019
Tungumál: CS

Analýza dat z 21 evropských zemí, kterou provedli odborníci z Filozofické fakulty MU, ukazuje pozitiva využívání technologií v raném věku.

 

Nové poznatky o tom, jaký má na děti a adolescenty vliv využívání počítačových technologií, přinesli odborníci z ústavu pedagogických věd. Jejich právě zveřejněný výzkum ukázal, že čím dříve děti s používáním informačních technologií začnou, tím lépe v 15 letech hodnotí svoji schopnost ovládat počítače a také technologie více zapojují do svého života.

 

Volnost v experimentování s technologiemi nebo vhodná hra jsou pro osvojování dovedností velice důležité. Zůstává ale na rodičích, aby takové aktivity moderovali.

Tým výzkumníků pod vedením Jiřího Zounka došel ke zjištění tak, že provedl analýzu dat z 21 evropských zemí sesbíraných v rámci výzkumu PISA, tedy mezinárodního měření výsledků školního vzdělávání. Adolescenti v něm kromě matematické, přírodovědné a čtenářské gramotnosti vyplňují i údaje o tom, jak pracují s informačními technologiemi, kdy s nimi začali, kde je nejčastěji používají a jak zdatní se cítí v jejich používání.

 

„Výsledky ukázaly, že děti, které začaly s technologiemi pracovat v období do šesti let věku, vykazují v 15 letech statisticky významně vyšší míru vnímané kompetence a autonomie v jejich užívání,“ uvedl Libor Juhaňák, hlavní autor článku, který zveřejnil významný mezinárodní odborný časopis Computers & Education.

 

Děti v různých zemích se do prvního kontaktu s technologiemi dostávají v různém věku. Věková hranice mezi šestým a sedmým rokem se ale pro vnímání lepšího ovládání technologií ukázala jako důležitá nejen v České republice, ale i ve většině dalších zemí, které se do studie PISA zapojily.

 

Juhaňák ve výzkumu spolu s kolegy sledoval i to, kde adolescenti počítače využívají a k jakým účelům. Výsledky naznačily, že pro rozvoj kompetence jsou nejdůležitější aktivity, které se dějí doma ve volném čase. K lepšímu pocitu adolescentů navíc nejvíce přispívají aktivity, které nedělají pro školní účely, ale z vlastního zájmu.

 

„Často se setkáváme s míněním, že děti a adolescenti neustále jen bez užitku koukají do počítačů a telefonů, ale to je krátkozraký odsudek. Právě volnost v experimentování nebo vhodná hra jsou pro osvojování dovedností velice důležité. Zůstává ale na rodičích, aby takové aktivity moderovali,“ doplnil vedoucí výzkumného týmu Jiří Zounek.

 

To potvrzuje i psycholog David Šmahel z Fakulty sociálních studií MU, který se dlouhodobě zabývá chováním dětí a mladistvých na internetu. „Volnost experimentování s technologiemi je důležitá, rodiče by ovšem neměli zapomínat na bezpečnost takového experimentování a být minimálně částečně u experimentů menších dětí přítomní a mít také v zařízeních nainstalovaný rodičovský software, který pomůže se zabezpečením základních rizik.“

 

Způsob, jakým se s technologiemi pracuje v rodině, se později přenáší do způsobu, jakým je děti využívají pro vlastní učení, což podle badatelů může být dalším ze zdrojů nerovnosti českých dětí. Aby to bylo ale možné lépe popsat, navazují badatelé dalším výzkumem. Analyzují v něm deníky, které si děti vedou o své aktivitě, a zjišťují, k čemu přesně technologie ve škole i ve volném čase používají. V Česku se totiž na rozdíl od jiných zemí digitální gramotnost, její úroveň a aspekty zatím nijak nemonitorují. Výsledky další studie by měly být známy na jaře 2020.

 

Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn