chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE - ríomhArdán d’Fhoghlaim Aosach san Eoraip

an tseomra nuachta

Vzdělávání jako předpoklad integrace cizinců v ČR

11/08/2015
ag Barbora Pavelková
Teanga: CS

Vzdělávání jako předpoklad integrace cizinců v ČR

 

Imigrace a otázky integrace cizinců jsou v poslední době značně horkým tématem po celé Evropě. Česká republika patří v porovnání s většinou Západní Evropy k etnicky homogenním státům (odhad 5% obyvatelstva jsou cizinci, včetně ilegálních imigrantů). Vývoj, který prodělaly státy EU od první velké imigrační vlny do Evropy v 60. letech a následné problémy a bariéry při integraci cizinců žijících v EU mohou být pro ČR inspirací, a to jak v tom, čeho je třeba se vyvarovat, tak i v příkladech dobré praxe.

Česká republika sice má k dispozici strategické dokumenty, které vytváří základní koncepci integrace cizinců, tyto dokumenty jsou však ve velké míře spíše metodickým doporučením nežli systémovým opatřením. Na základě ověřených zkušeností např. skandinávských států, kde je aplikovaná koncepce dovedena do podoby funkčního systému s celou řadou opatření, si lze představit, že v budoucnosti bude vhodné, ba nezbytné propracovat stávající dokumenty do systémového rámce a akčního plánu.

Základním strategickým dokumentem v této oblasti je Koncepce integrace cizinců na území ČR. Součástí koncepce je i oblast vzdělávání cizinců, zejména vzdělávání jazykového. Koncepce i podpůrné Zásady koncepce integrace cizinců zdůrazňují zejména potřebu integračních kurzů a výuky českého jazyka, které považují za nezbytné podmínky integrace. Stejnou pozornost této dimenzi integrace věnují také dokumenty na úrovni EU27. Vedle potřeby jazykových a integračních kurzů se soustředí na spolupráci systémových aktérů; specifickou podporu, kterou je potřeba věnovat ženám kvůli jejich dvojitému znevýhodnění; nutnost uznávání kvalifikace získané v jiných zemích, ale také na realizaci doplňujících kvalifikačních kurzů pro imigranty; na symbolické uznání znevýhodnění, kterému cizinci, ale také jejich potomci čelí ve vzdělávací soustavě, a v neposlední řadě nutnost zavést interkulturní vzdělávání do profesní přípravy pedagogů.

Znalost českého jazyka a jeho užívání v každodenním životě je u cizinců z třetích zemí různorodá. Migrující rozlišují instrumentální (běžné dorozumění, nutnost) a sociální významy jazyka (širší participace). Neznalost jazyka je významným prvkem znevýhodnění na trhu práce a překážkou možné integrace. Koncepce integrace cizinců stanovuje jako jednu z priorit intergrace cizinců znalost českého jazyka. Dobrá znalost oficiálního jazyka přijímající země je klíčem k úspěšné integraci. Jazykové integraci je věnována značná pozornost v koncepcích EU, které mj. poskytují praktický návod, jak nástroje určené k integraci cizinců realizovat (z hlediska jazyka jsou přínosné kluby konverzace v českém jazyce, které obsahují pouze konverzaci na různá témata. Nabídka výuky cizího jazyka by měla být také na vyšší než nabízené úrovni – konverzace a kultivace.) Dokumenty ČR zdůrazňují, že výuku českého jazyka je nutno realizovat prostřednictvím kvalifikovaných lektorů. Kurzy českého jazyka poskytované nestátními neziskovými organizacemi nejsou akreditované a nelze je akreditovat v rámci rekvalifikací. V dokumentech Evropské unie je dále zdůrazňována spolupráce s partnery při realizaci kurzů: hovoří se o spolupráci mezi realizátory vzdělávání, financiéry a klienty. Akcentována je spolupráce se subjekty zastupujícími migranty, např. forma sdružení migrantů.

Sociokulturní vzdělávání cizinců

Koncepce integrace cizinců na území ČR hovoří o tom, že nezbytnou podmínkou integrace cizinců jsou základní znalosti historie a institucí hostitelské společnosti; pro integraci je nezbytné, aby bylo cizincům umožněno nabývání těchto znalostí. U některých dospělých cizinců z třetích zemí byla zaznamenána snaha studovat nebo navštěvovat kurzy celoživotního vzdělávání (značně individuální). Někteří z cizinců uvádí, že by uvítali poradnu, kde by bylo možné získat zejména informace o legislativních změnách týkajících se životních a pracovních podmínek cizinců žijících v České republice. Nedostatečně informačně saturováni se cítí zejména cizinci pobývající v ČR, kteří nemají přístup k informacím (např. internet), nebo jsou záměrně drženi zprostředkovateli, zaměstnavateli, krajany apod. v informačním vakuu. Problémem je neznalost zdroje, kde lze informace získat. Cizinci apelovali na potřebu informovanosti (balíčku informací) v okamžicích po příjezdu do země, orientace se týká „banálních“ záležitostí, např. fungování veřejné dopravy; informační systém by se měl orientovat na životní situace a jejich zvládání. Období po příchodu do země provází maximální snaha uspět v zaměstnání a udržet si ho, což současně omezuje možnosti docházet na kurzy, podílet se na okolním životě apod. Podpora cizinců ve vzdělávání Oblast vzdělávání se týká také dospělých. Časová vytíženost pracujících cizinců obsahuje prointegrační i protiintegrační prvky. Proti integraci hovoří nedostatek času na kulturní a sociální integraci, pro integraci vyšší míra ekonomické integrace, byť mnohdy s prvky etnického podnikání. Dokumenty Evropské unie zdůrazňují, že specifickou podporu je nutno zacílit na ženy, které čelí dvojímu znevýhodnění. Informace ve veřejném prostoru nejsou vstřícné vůči cizincům, téměř neexistují informace ve světových jazycích, natož v rodných jazycích cizinců. To se týká také webových stránek, které by měly poskytovat veškeré informace v několika jazykových mutacích (anglicky, německy, rusky, ukrajinsky, vietnamsky).

 

Autor:   Martin Dobeš

Koncepce integrace cizinců:   http://www.mvcr.cz/clanek/integrace.aspx

 

Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn