chevron-down chevron-left chevron-right chevron-up home circle comment double-caret-left double-caret-right like like2 twitter epale-arrow-up text-bubble cloud stop caret-down caret-up caret-left caret-right file-text

EPALE

Euroopa täiskasvanuhariduse veebikeskkond

 
 

Ajaveeb

Byl jednou jeden…….Vzdělávání dospělých v Národní knihovně Estonska

07/01/2020
looja Daniela Krtičková
Keel: CS
Document available also in: EN ET DE

/cs/file/14670307622f884ff64d4zjpg14670307622_f884ff64d4_z.jpg

Foto: Mikel Santamaria, Flickr

Vzdělávání dospělých je mnohostranné

Vzdělávání dospělých je poskytováno mnoha různými institucemi. K tomu patří například společenské organizace, zdravotnická centra, jazykové školy a ubytovny pro uprchlíky. Kulturní místa jako muzea a knihovny, která přebírají hlavní roli při udržování a prezentování kultury, nabízejí zvláštní podmínky pro rozvoj vzdělávacích programů.

V  Národní knihovně Estonska rozvíjíme nyní aktuálně první vzdělávací programy. Nechali jsme se přitom inspirovat projekty ostatních národních knihoven – aniž bychom pustili ze zřetele naše vlastní interní a národní potřeby. Chtěli bychom v blízké budoucnosti rozvíjet i další vzdělávací programy, aby si především mladí lidé a dospělí získali důvěru v tuto pro estonské kulturní dědictví důležitou instituci. Doufáme, že  přitom odhalíme skrytý potenciál naší knihovny.

Knihovny jako místo vzdělávání a kultury?

Ačkoliv jsou knihovny stejně jako muzea kulturními místy, jsou zde zřetelné rozdíly ve vnímání forem obou institucí. Muzea platí za společenská místa, která jsou pravidelně sanována a jsou veřejně přístupná. Oproti tomu jsou knihovny vnímány spíše jako místa vytvořená ze slonoviny. Představa mnoha lidí se omezuje pouze na  představu budovy s mnoha knihami, stísněnými podlažími, ve kterých pracují staré dámy – bez zřetele na problematickou perspektivu věku a pohlaví. Tyto představy považují knihovny toliko za místa, kde jsou uloženy oficiální, politické nebo nějaké důležité (někdy i nudné) dokumenty.

Požadavek na Národní knihovnu Estonska měl přesahovat pouhé uložení dokumentů: obsahy měly být zveřejněny a rozšiřovány (Lotma, 2018). Přesto, že klíčový bod našeho obsáhlého archívu je v estonském jazyce, historii a kultuře, pečujeme rovněž i o jiné obory jako vědu, sociální nauku, zeměpis, hudbu, umění a německý jazyk a kulturu. Náš katalog se skládá dohromady z miliónu materiálů, mezi nimi jsou elektronické knihy, obrazy, videa, audiodata a mnoho dalšího. Čtenáři zde mají možnost vypůjčit si knihy, použít počítače, rezervovat si místa ve skupinových pracích, ale také navštívit výstavy a mnoho dalších činností, které jsou nabízeny bezplatně a splňují nároky na dnešní knihovny (Ferguson, 2007).

Perspektivní budoucnost v  Národní knihovně Estonska

Přesto by tato rozmanitost materiálů sama o sobě nestačila. Poznatky v oblasti vzdělávání plynou také z vnímání a nejen z nabídky zboží. V této digitalizované době, ve které jsou informace vzdáleny toliko jedno kliknutí, musí knihovna změnit svoje myšlení. Musí svoji roli shromažďovatele vědění rozšířit a stát se aktivním místem (Elmborg, 2013). Během mého studia na univerzitě v Talinu jsem vykonával praxi v estonské Národní knihovně. Tam jsem se podílel na třech významných krocích v procesu změny této instituce jako vzorové instituce vzdělávání dospělých v Estonsku. Tyto kroky zahrnovaly:

  1. Vytvoření vzdělávacích aktivit pro mladé lidi a dospělé
  2. Vedení rozhovorů se zaměstnanci, aby se mohla posoudit jejich potřeba dalšího odborného vzdělávání
  3. Zlepšení stávajícího stavu knihovny díky celonárodním městským knihovnám, aby se mohla vytvořit estonská síť institucí se stejným zaměřením

Aby mohl být naplněn úspěšně první krok, nechali jsme se inspirovat vzdělávacími programy národních knihoven z celého světa. Využil jsem své znalosti románských jazyků při zkoumání podobných projektů ve Španělsku, Francii, Portugalsku a Itálii.  Přesto jsem na nezajímavější projekt narazil v britské knihovně. Celý rok probíhají v této knihovně rozličné programy. Jsou zaměřeny na děti, mládež a dospělé a tematicky zahrnují období od 19.století až po řemesla. K tomu jsou k dispozici různá zařízení na odpovídajícím portále, široký online materiál pro různé věkové skupiny nabízí obrázky, videa, texty, staré dokumenty a audiodata. Ten, kdo uvažuje, že vytvoří ve své neformální instituci nějaký vzdělávací projekt, bych doporučil, aby se na tyto stránky podíval.

Druhý krok vyžadoval proškolení pracovníků knihovny v oblasti digitálních kompetencí. Jako  základ jsme použili Digital Competence Framework-DigComp- Evropské komise. Vytvořili jsme archív plný zajímavých materiálů zahrnující videa, úryvky z filmů, kreslené příběhy, obrázky, animace a texty, které využívali všichni účastníci kurzu. V podstatě se setkáváme měsíčně s knihovníky, kteří vedou v naší knihovně různé vzdělávací kurzy. To slouží ke koordinaci našich aktivit a podporuje vzájemné učení. Účastníci oceňují tato setkávání a vítají nabízené možnosti, které zahrnují i odborný rozvoj z té nejnovější perspektivy. Klasická frontální výuka ustupuje před společnými zážitky, úspěchy a výzvami. Učíme se  jeden od druhého a přitom dbáme o na doporučení získaná v literatuře o vzdělávání dospělých (Vella, 2005, Tisdell§ Taylor, 200, u.a.).

Díky třetímu bodu bude dosaženo, že se Národní knihovna Estonska stane centrem různých vzdělávacích programů všech estonských městských knihoven. Vzorem k tomu může být Litva (litevská Martynas-Mažvydas-národní knihovna, 2016). Tato myšlenka je ještě v plenkách, ale již teď je nám jasné, že se nemůžeme učit jen ze zkušeností cizích zemí, ale také ze zkušeností našich vlastních městských knihoven. Národní knihovna Estonska organizuje aktivity k dalšímu odbornému vzdělávání knihovníků. Je tedy nasnadě, že můžeme jejich projekty spojit s těmi našimi. Například bychom mohli vytvořit webovou stránku, na které bychom si vyměňovali zdroje a inspirativní příběhy o našich úspěších.

Nové prostory pro vzdělávání

Každý týden se v  Národní knihovně Estonska konají představení, konference a aktivity. Při mnoha z nich pomáhá právě náš nový vzdělávací program. Náš hlavní cíl spočívá v získání co nejširšího publika, v tom abychom podnítili mladé lidi a dospělé k četnějším návštěvám a k účasti na našich aktivitách. Národní knihovna Estonska se může stát vzorem neformálního kulturního vzdělávání v Estonsku.  Může inspirovat aktéry z jiných zemí a podnítit je k tomu, aby své knihovny viděli nejen jako uložiště různých knih a dokumentů. Knihovna může být prostorem, kde vzniká něco nového a může být i novým pohledem na svět. Mnoho z historek, které vyprávějí knihy uložené v knihovnách, pojednává o fantastických a kreativních světech. Nové světy, perspektivy a formy učení  můžeme ale objevovat  i díky takovýmto institucím, díky kterým můžeme proměnit svůj vlastní svět – což je i cílem Národní knihovny Estonska.

 

Připojte se ke svému účtu a diskutujte!

Více o autorovi:

Thiago Bogossian je brazilský vědec z M.A. „Adult Education for Social Change“, což je jedno ze sdružení při univerzitách v Glasgow, na Maltě, v Talinu a na Kypru. Třetí semestr studia strávil v Národní knihovně v Estonsku. Tam byl činný v oblasti vzdělávání a přispěl k rozvoji vzdělávací strategie této instituce.

 


Přečtěte si také:


Zdroje: 

Elmborg, J. (2013). Literacies, Narratives and Adult Learning in Libraries. In Mayo, P. (Ed.). Learning with Adults: A Reader. Rotterdam: Sense Publishers. 

Ferguson, S. (2007). Libraries in the Twenty-First Century: Charting New Directions in Information Services. Wagga Wagga, New South Wales: Centre for Information Studies.  

Lotman, P. (2018). National Library of Estonia 1918-2018. Tallinn: National Library of Estonia. 

Martynas Mažvydas National Library of Lithuania. (2016).  

Tisdell, E. & Taylor, E. (2000). Adult Education Philosophy Informs Practice. Adult Learning, 11(2). 

Vella, J. K., 2002. Learning to listen, learning to teach: the power of dialogue in educating adults. Rev. ed. San Francisco: Jossey-Bass. 

 

 

Share on Facebook Share on Twitter Epale SoundCloud Share on LinkedIn