Pasar al contenido principal
Blog
Blog

Rozhovor EPALE s Marcelou Janíčkovou a Kateřinou Koželskou z VisualCoach

Mgr. Marcela Janíčková je konzultantka ve vzdělávání, vizuální facilitátorka, zakladatelka inovativního projektu Visual Coach. Absolventka magisterského studia sociologie a andragogiky FF UPOL. Dlouhodobě se věnuje tématu inovací ve vzdělávání – aktivně působí jako lektor dospělých ve firemním prostředí, start-upech i neziskovém sektoru. Zaměřuje se na inovativní techniky facilitace, vizuální komunikaci a rozvoj kompetencí pro 21. století. Vizualizovala významné konference a projekty mimo jiné mezinárodní konferenci Global Compact Summit, SingularityU Czech Summit, Dream Big konference, Antipanic Live Conference a další. Mgr. Kateřina Koželská je koučka a facilitátorka, zakladatelka společnosti Hormed a spoluzakladatelka projektu Visualcoach.cz. Pro klientské projekty využívá v praxi ověřenou metodiku facilitace a vizualizace, čímž podporuje aktivní zapojení účastníků, sdílení best practices a zvyšuje efektivitu workshopů a dopad firemních projektů, konferencí i pracovních setkání. Podporuje také vzdělavatele a lektory dospělých v rozvoji jejich kreativního a vizuálního myšlení a rozvoji kompetencí pro 21. století.

Mgr. Marcela Janíčková je konzultantka ve vzdělávání, vizuální facilitátorka, zakladatelka inovativního projektu Visual Coach. Absolventka magisterského studia sociologie a andragogiky FF UPOL. Dlouhodobě se věnuje tématu inovací ve vzdělávání – aktivně působí jako lektor dospělých ve firemním prostředí, start-upech i neziskovém sektoru. Zaměřuje se na inovativní techniky facilitace, vizuální komunikaci a rozvoj kompetencí pro 21. století. Vizualizovala významné konference a projekty mimo jiné mezinárodní konferenci Global Compact Summit, SingularityU Czech Summit, Dream Big konference, Antipanic Live Conference a další.Mgr. Kateřina Koželská je koučka a facilitátorka, zakladatelka společnosti Hormed a spoluzakladatelka projektu Visualcoach.cz. Pro klientské projekty využívá v praxi ověřenou metodiku facilitace a vizualizace, čímž podporuje aktivní zapojení účastníků, sdílení best practices a zvyšuje efektivitu workshopů a dopad firemních projektů, konferencí i pracovních setkání. Podporuje také vzdělavatele a lektory dospělých v rozvoji jejich kreativního a vizuálního myšlení a rozvoji kompetencí pro 21. století.

 

V nedávné době jste spolu s kolegyní vedly webináře na témata sketchnotingu a vizuální facilitace, které se ihned zařadily mezi ty nejsledovanější. Čím si to vysvětlujete?

MJ: Zvýšený a trvalý zájem o tato témata nás těší a není pro nás vlastně zase tolik překvapující. Žijeme ve světě VUCA (tato zkratka popisuje 4 klíčové aspekty dnešního světa: „volatile“/proměnlivý, „uncertain“/nejistý, „complex“/složitý, „ambiguous“/ nejednoznačný). To znamená, že v mnoha situacích je jedinou naší jistotou ZMĚNA – tedy už nefungují zavedené postupy a naučené vzorce jednání a je třeba přistupovat k situaci či změnám kolem nás KREATIVNĚ. Právě kreativita patří mezi tzv. nové dovednosti 21. století. A je to právě „vizuální myšlení“, které umožňuje nahlížet na situace novým úhlem pohledu a posiluje tak naši schopnost kreativního přístupu k řešení situací a zvládání změn, které každodenně prožíváme. No a pak trochu odlehčeněji – vizualizace prostě lidi baví, dává energii, přináší (vytváří) pozitivní emoce – mimo jiné zvídavost, hravost, autenticitu, radost z procesu tvoření či spontaneitu. Což jsou vlastně velmi pozitivní a motivující atributy učení a rozvoje (nejen) dospělých… takže se dá říct, že vizualizace funguje jako nástroj celoživotního učení.

Můžete našim čtenářům tyto pojmy vysvětlit?

MJ: Možná uvedu hned na úvod, co sketchnoting a vizualizace není… Opravdu se nejedná o umění, výtvarnou techniku či kreslení jako známe u dětí ze školy. Často dostáváme otázku, zda jsme „ilustrátorky“ či „grafičky“, ale není tomu tak. Slovo „sketchnoting“ je velmi mladé a jeho otcem je americký grafik Mike Rohde autor knihy „Příručka skečnoutingu – průvodce tvorbou vizuálních poznámek“, která u nás vyšla v Nakladatelství Jan Melvil již téměř před pěti lety. Do té doby čeština tohle slovo neznala a dá se říct, že ani v HR prostředí a firemním vzdělávání nebyla technika vizualizace běžně používaná. Sketchnoting je tedy ve zkratce vytváření vizuálních poznámek pro jejich sdílení směrem k účastníkům prezentace nebo meetingu na menší formát papíru.

Krátké inspirativní video – rozhovor s Mike Rohde, co je sketchnoting najdete zde https://youtu.be/1t_tjtxiswg.

KK: Vizuální facilitace je kombinace dvou technik – vizualizace a facilitace. Ačkoliv by se mohlo zdát, že se jedná o složitou techniku, po jednodenním workshopu ji zvládne každý. Facilitátor (rozumějte i lektor, team leader či kdokoli jiný, kdo je v interakci s lidmi) zaznamenává během diskuze klíčové myšlenky formou kombinace klíčových slov a jednoduchých ikon či symbolů. Místo klasických výstupů a zápisů ve Wordu či Excelu vznikají zápisy, které mohou mít podobu myšlenkových či obrazových map. Pokud Vám teď probíhá hlavou myšlenka, proč to dělat takhle složitě a zda není jednodušší postupovat klasickým způsobem, hned doplním výhody využívání vizuální facilitace.Vzniklé myšlenkové mapy či obrazy výrazně napomáhají ke vzájemnému pochopení, vznikající mapy vzbuzují otázky a diskuze, které slouží k vzájemnému ujasnění si jednotlivých myšlenek a přístupů. Mapy a obrazy si také snadněji zapamatujeme a lépe se nám je interpretuje dál. Jak již bylo řečeno, vizualizace vyvolává emoce a přímo svádí k větší angažovanosti zúčastněných. Vizuální mapy a obrazy také umožňují lepší pochopení kontextu, protože umožňují uchopit komplexní pohled (big picture). Vizuální facilitaci lze tedy využít jak při workshopech, poradách, tak např. strategických setkáních, v rámci změnových projektů, ale také na networkingových setkáních, odborných konferencích a dalších akcích.

Je tedy sketchnota jakýkoliv obrázkový záznam myšlenek? Tedy i prosté čmárání, které má pro autora nějaký paměťový význam?

MJ: Jak vlastně „sketchnote“ vzniká? Zjednodušeně řečeno stačí napsat klíčová slova, například prezentace, přednášky nebo třeba vzdělávacího videa, a doplnit je o základní „geometrické“ tvary (čáry, čtverce či obdélníky jako rámečky, šipky či bubliny), případně přidat jednoduché ikony či piktogramy.Možná si pamatujete z dob studií na střední či vysoké škole princip podtrhávání zápisů či poznámek zvýrazňovači. Anebo znáte a používáte myšlenkové mapy jako nástroj strukturování myšlenek pomocí jednoduchých grafických schémat, tzv. „pavouků“. Výše zmíněné postupy pomáhají našemu mozku si informace nejen lépe strukturovat, ale také si je zapamatovat a vybavit.

O významu vizualizace ve vzdělávání snad nikdo nepochybuje, přesto – jaké jsou důvody pro zapojování obrázků?

KK: Skutečnost, že vizualizace je v módě, má své vědecké opodstatnění. Je to zajímavý způsob, který po překonání možná prvotní bariéry z obav, že neumím kreslit, nás zaujme. Pokud nás něco baví, jsme daleko více motivovaní se nejen zapojit do učícího se procesu, ale především si věci snadněji zapamatujeme, vybavujeme a učíme se je. Náš mozek přemýšlí v obrazech. Vizualizace uvolňuje různé nápady, které máme v hlavě. Navíc učení se obrazem umožňuje vnímat věci v souvislostech a zvyšuje atraktivitu učeného obsahu, podporuje abstraktní myšlení. V neposlední řadě je důležité zmínit i to, že je potřeba s vizualizací opakovaně pracovat, aby se její přínosy projevily v praxi.

Když jsem sledoval váš webinář, většina účastníků byla na konci překvapená, že vlastně „umí kreslit“, i když si to do té doby mnozí nemysleli… S jakými dalšími předsudky se setkáváte?

MJ: Je pravda, že dospělí účastníci někdy mají předsudky či obavy, že „musí umět kreslit“ – což už jsme si vysvětlili, že v případě vizualizace není potřeba. Kreslení je dovednost, kterou je potřeba rozvíjet a trénovat. S oblibou to přirovnávám k řízení automobilu, kde si na začátku nejsme také jistí a můžeme mít pocit, že to všechno nezvládneme sledovat a ovládat, nicméně praxe dělá mistra. Doporučuji tedy v případě vizualizace mít vždy po ruce papír a tužku (nebo třeba iPad) a dělat si ručně psané poznámky z jakéhokoliv zajímavého webináře, videa, prezentace či knihy. Poznámky jsou pro vás, nemusíte je nutně sdílet ostatním. Nicméně uvidíte sami, že pokud vytrváte, pak jistě uvidíte progres a zlepšování vašeho vizuálního stylu zápisu. Je fajn se inspirovat a dívat se, jak to dělají druzí (viz zdroje a videa na konci článku, pozn. red.). A ještě jeden aspekt zmíním – obavu z hodnocení druhých. V začátcích jsme i my s kolegyní řešily otázku, jak budou naše vizuály a třeba zápisy na flipchart vnímat účastníci a obávaly jsme se kritického přístupu posluchačů (přece jen nemáme grafické vzdělání). Jaké bylo naše příjemné překvapení z pozitivní odezvy na vizualizaci – i díky jistému „předávkování“ PowerPointem účastníci kurzů, školení, ale i porad a meetingů vítají oživení formou autentického zápisu, který vzniká v interakci a průběhu akce.

Má tento způsob zápisu i své limity?

MJ: Ano, je fér uvést i určitá omezení vizuálního zápisu. Předně jsou to nároky na přípravu (co konkrétně a jak budu chtít vizualizovat), pak také nároky na čas (jako u všeho, co se chcete naučit a osvojit si). Přidala bych ještě odvahu začít a ctít respekt k situaci, cílové skupině a firemní kultuře. V prostředí, které zatím nemá s vizualizací zkušenost, se nám osvědčilo začínat spíše myšlenkovými mapami a střídmější formou vizuálního zápisu – méně barev, místo ikon panáčků a dalších obrázků používáme spíše hesla, šipky či rámečky.

Všimnul jsem si, že některé firmy užívají vizualizaci myšlenek jako součást nejen porad, ale i vzdělávacích akcí…

KK: Máme radost, že firem, které aktivně a pravidelně využívají ve své práci vizualizaci, je stále více. Dříve jsme se setkávaly s přístupem, že kreslení do firem nepatří, že není tzv. profesionálně-businesové. Zpočátku se tedy vizualizace stávala spíše trpěným nástrojem. Řada zaměstnanců již byla přesycena velkým množstvím powerpointových prezentací, které přinášely obrovské množství informací, ve velké většině však bez emocí a zážitků. Řada účastníků porad byla zahlcena výstupy a dokumenty ze společných setkání, která označovali jako nudná a možná i zbytečná. Velmi často si lidé ve firmách předávali důležité informace „pouze“ slovem a očekávali, že těm slovům budou všichni rozumět stejně. Postupně jsme učily firmy, jak dělat prezentace zajímavější, jak zapojovat prostřednictvím vizualizace účastníky porad, jak je zajímavými výstupy motivovat k tomu, aby zápisy ze schůzek a porad nejen četli, ale byli motivovaní na těchto výstupech také pracovat.

V e-časopise Firemní vzdělávání jsme před více než rokem zkoušeli článek formou sketchnotingu a vzbudil rozporuplné reakce: někteří byli nadšeni, jiná dezorientováni. Myslíte si, že se bude jeho využití rozšiřovat?

MJ: Určitě ano. Tím, jak se obsah přesouvá a sdílí nejen prezenčně, ale především přes různé online platformy a sociální sítě, je třeba dokázat zaujmout a upoutat již tak „zahlcenou“ a roztříštěnou pozornost čtenářů a účastníků. A tady vidím velké uplatnění a potenciál pro další nový trend vizualizace – což je tzv. digitální sketchnoting či krátké animované příběhy (v podstatě na způsob komiksu či videí). Dostáváme se tak k další zajímavé a užitečné technice tzv. visual storytellingu, tedy umění vytvořit a vyprávět příběh vizuálně, tak aby zaujal a ulpěl posluchačům (čtenářům, uživatelům) v paměti.

Unikátní ilustrovaná videa, která formou visual storytellingu zprostředkovávají obsah zajímavých knih či přednášek – určitě tam najdete i své oblíbené téma, navíc si můžete procvičit angličtinu: https://www.thersa.org/discover/videos/rsa-animate.Webinář EPALE na téma Visual Storytelling, který můžete zhlédnout ze záznamu a oživit si tipy jak pro vizualizaci, tak pro tvorbu příběhů https://youtu.be/wU0kXJlM5TQ.

Prima, přesvědčila jste mne. :) Pokud by některý čtenář chtěl s vizuálními záznamy začít – jak na to?

MJ: Jeden praktický tip: chcete-li začít s vizuálními poznámkami, pak pro začátek postačí napsat NADPIS či heslo TISKACÍM fontem, BAREVNĚ ho odlišit od ostatních poznámek nebo udělat kolem něj RÁMEČEK. Již to můžeme považovat za vizualizaci a vaše první skečnouta je snadno a rychle na světě! :) Více konkrétních tipů, jak sketchnoting a vizuální poznámky vytvářet a používat najdete v záznamu webinářů Epale: Sketchnoting zde https://youtu.be/fZVvKZd4g-0 a Vizuální facilitace zde https://youtu.be/7NxyuDD1IvQ.

Přidáte i nějakou knižní či online inspiraci?

Další informace a tipy:

  • Roam, Dan: Nápady na ubrousku. Prezentujte pomocí obrázků. 2009.
  • Rohde, Mike: Přiručka Sketchnoutingu. Tvorba vizuálních poznámek. Jan Melvil 2015.
  • Buzan, Tony: Mentální mapování. Portál 2007.
  • Sibbet, David: Visual Meetings. How graphics, sticky notes can transform group productivity. 
  • Reynolds, Garr: Prezentace a zen. Zoner Press 2009.
  • Duarte, Nancy: Slajdologie. Biz Books 2012.

Odkazy:

Ptal se: Tomáš Langer, expert EPALE

Login (1)

Want to write a blog post ?

Don't hesitate to do so! Click the link below and start posting a new article!

Últimos debates

Enfoques temáticos de la EPALE 2021. ¡Empecemos!

Os invitamos a enriquecer con vuestras aportaciones y conocimientos lo que va a ser un año intenso. Empecemos por participar en este debate en línea. El debate en línea tendrá lugar el martes 9 de marzo de 2021 de 10 a 16 horas CET. La discusión escrita será introducida por un directo con una introducción a los focos temáticos de 2021, y será presentada por Gina Ebner y Aleksandra Kozyra de la AEEA en nombre del Consejo Editorial del EPALE.

Más

Discusión de EPALE: Aprendizaje mixto en la educación de adultos

En este contexto, el jueves 26 de noviembre de 2020, a partir de las 10.00 horas hasta las 16.00 horas CET, EPALE acogerá un debate en línea sobre el aprendizaje mixto en la educación de adultos. El debate tendrá un nuevo formato, comenzando a las 10 con una transmisión en vivo de 30 minutos, acompañado y seguido por el debate sobre los comentarios de la plataforma.

Más